E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Vosy útočí. Mají hlad. - rozhovor s Jakubem Strakou z katedry zoologie

Alergická reakce po vosím žihadle stála teď v srpnu v Česku život už dva lidi. O vosí letní agresivitě „z hladu“ jsme si povídali s biologem Mgr. JAKUBEM STRAKOU, Ph. D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Prozradil, které vosy patří k nejútočnějším i proč některá žihadla bolí víc než obvykle. „Starší vosy mají okolí řitního otvoru více infikované, proto je jejich bodnutí bolestivější,“ vysvětluje.


 

 

 Jsou v posledních týdnech vosy útočnější než obvykle?

Touto dobou bývají vosy obecně agresivnější. Jsou totiž hladové.

Hladové? Na stromech i pod nimi se válí spousta ovoce!

Ano, přiživují se i na ovoci, také loví hmyz. Tím ale krmí v hnízdech larvy, které jim pak za to dávají cukr. A tím se vosy živí především. Jenže hnízda pomalu končí, rozpadají se, protože z larev se vylíhly dělnice. A cukr došel. Proto jsou hladovější. Být agresivní je jejich přirozená vlastnost, snadněji se tak dostanou k potravě. Když budou útočnější, budou v jejím shánění úspěšnější. Zkrátka jim to usnadňuje přístup k jídlu.

Takže s tím vedrem to nijak nesouvisí?

Částečně. Teplo totiž ovlivňuje jejich aktivitu. Za chladnějšího deštivého počasí se nebudou tolik projevovat, čili ani létat. Když je teplo, nemusí zahřívat své tělo, všechnu svou energii tak investují do aktivity. Ve vedrech jsou lidově řečeno naspeedované. Což my lidé vnímáme jako maximální otravování a agresivitu z jejich strany. Zrovna před pár dny jsem byl u vody, kde si jeden pán hlasitě stěžoval: Už zase mě bezdůvodně bodla vosa. Ano, těch případů je teď víc, prostě proto, že jsou vosy hladové a vlivem tepla také aktivnější.

Opravdu bodne vosa bezdůvodně, nebo ji k útoku vyprovokuje člověk?

Úplně bezdůvodně by vosa bodnout neměla, ale když jsou hladové a bezprizorní, můžou mít i takové reakce.

Jak to myslíte?

Řada vos, které teď venku létají, už nemá domov. Nová generace dělnic se vylíhla, královna uhyne a hnízdo se rozpadá. Pak se z takové vosy vlastně stává bezdomovec. Ještě někde žije, létá, ale má hlad, protože volně dostupný cukr jí nestačí. A nemá pro co žít.

Chcete říct, že tito jedinci pak útokem na člověka vlastně páchají plánovanou sebevraždu?

Spíš bych řekl, že si dovolí opravdu hodně zariskovat. A proč by taky ne? Jejich život je už bezcenný. Nemají žádný vyšší cíl. Nikomu nepomůžou, nerozmnoží se, hodnota jedince je nulová. To se ale bavíme o vosách sociálních, které žijí ve společenství. Existují i vosy samotářské. Taková vosa se stará jen sama o sebe. Nemá žádné dělnice, larvy ji nekrmí, potravu si musí obstarat sama. O těch v podstatě ani nevíte, přitom létají všude kolem nás. Také mají žihadlo a umí bodnout. Ale je to pro ni obrovský risk. A protože je závislá jen sama na sobě, je opatrná, hlídá si svůj život. Kdyby o něj přišla, už se nerozmnoží.

Na kterou z těchto vos narazíme častěji? Na sociální, nebo samotářskou?

Nejčastější je u vos, ale i u včel, samotářský způsob chování. Bývají ale méně vidět, nejsou totiž dominantní co do počtu jedinců, ale co do počtu druhů. Naopak na vosy sociální narazíte všude okolo. Druhů ale existuje více, například takzvané vosy nebo včely kukaččí. Ty parazitují na samotářských druzích. Nestaví si svoje hnízda, přijdou k již hotovému, podstrčí tam svoje vajíčko, které se po vylíhnutí živí z toho, co nanosila hostitelská dělnice. Celých 25 procent všech u nás žijících druhů včel jsou včely kukaččí. Mezi vosami jsou zase časté sociálně parazitické druhy, které nemají své vlastní dělnice. Parazitická pseudokrálovna zabije tu skutečnou, nahradí ji, do hnízda naklade svá vlastní vajíčka, takže hostitelské dělnice pak vychovají potomky úplně jiného vosího druhu.

 

(...)

 

Celý rozhovor si můžete přečíst v posledním vydní časopisu Téma

 

Publikováno: Pondělí 24.08.2015 10:15

Akce dokumentů

Kategorie: