E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



V bývalém vojenském prostoru v Milovicích se mění vegetace, Eva Horčičková - různá média

 

V bývalém vojenském prostoru v Milovicích se mění vegetace

Mladá fronta DNES | 24.11.2015 | Rubrika: Střední Čechy | Strana: 17 | Autor: (ČTK) | Téma: Přírodovědecká fakulta


MILOVICE V části bývalého vojenského prostoru v Milovicích na Nymbursku, kde se od letošního ledna pasou divocí koně, se po uplynutí deseti měsíců změnila vegetace. „Divocí koně spásají agresivní trávy, čímž se zachovávají vzácné přírodní druhy, například byliny a hmyz. Pastvina se po deseti měsících změnila k nepoznání, roste tam množství léčivých rostlin,“ informoval ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Dovezení divokých koní z Anglie do Milovic je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev podpořeného Evropskou unií. Ke koním z Anglie se od října připojili také pratuři, kteří pomáhají se spásáním prostoru.
„Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ popsal vědecký výzkum milovického prostoru Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Pro další rostliny podle jeho slov koně vytvořili ideální podmínky, a léčivky se zde proto objeví i v příštích letech.
„Především na vrcholcích tisíců lučních mravenišť, která byla dosud utopená ve vysoké trávě, vznikly díky opasením koňmi sušší a prosluněnější stanoviště ideální pro mateřídoušku,“ doplnil biolog Miloslav Jirků.

„Potenciál pastviny zatím nebyl vyčerpán“

Podle Evy Horčičkové z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze potenciál milovické pastviny nebyl zatím vyčerpán a rozsáhlé plochy jsou málo dotčené.
„Za velmi pozitivní lze považovat spásání dominantní a expanzivně se chovající třtiny křovištní. I na nejsilněji ovlivněných plochách oproti tomu zůstává řada dvouděložných rostlin, kterým se koně zjevně vyhýbají, například hlaváč žlutavý, řepík lékařský či chráněný hořec křížatý,“ uvedla.
Koně v létě spásají trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, v zimě koně například okusují dřeviny. „Divocí koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti,“ doplnila Horčičková.


 

Divocí koně proměnili pastvinu v bylinkovou zahrádku, agresivní traviny vystřídaly léčivky

parlamentnilisty.cz | 23.11.2015 | Rubrika: Tiskové zprávy | Strana: 0 | Autor: Tisková zpráva | Téma: Přírodovědecká fakulta


K nepoznání proměnili divocí koně pastvinu v Milovicích, na níž se pasou od letošního ledna. Objevily se tam nejenom stovky nových trsů vzácného hořce křížatého, který se údajně dříve používal k léčbě moru a jako léčivo pro zvířata, ale také množství dalších léčivých bylinek.

“Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pro další rostliny koně vytvořili ideální podmínky a léčivky se zde objeví v příštích letech. Především na vrcholcích tisíců lučních mravenišť, která byla dosud utopená ve vysoké trávě, vznikly díky opasením koňmi sušší a prosluněnější stanoviště ideální pro mateřídoušku. “Jakmile jsou mraveniště vysvobozena z vysoké trávy a vystavena slunci, mravenci na ně začnou snášet semínka různých aromatických bylin, která pak využívají jako zdroj nektaru. Vznikají tak mravenčí zahrádky, které jsou úplně odlišné od vegetace v okolí. Aby mraveniště nezastínily stromy, luční mravenci v jejich okolí sbírají semena dřevin a odnášejí je co nejdále od nich,“ dodává Miloslav Jirků.

Proměnu pastviny potvrzují také botanici. “Deset měsíců po zavedení pastvy je změna ve vegetace očividná. Koně se dle předpokladů pasou selektivně. Některá místa tedy jeví výrazné snížení biomasy a ve vegetaci jsou vyšlapané ochozy, což je myslivecký termín pro stezky vyšlapané divokou zvěří, poukazující na oblíbené trasy,“ popisuje Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

“Za velmi pozitivní lze považovat spásání dominantní a expanzivně se chovající třtiny křovištní. I na nejsilněji ovlivněných plochách oproti tomu zůstává řada dvouděložných rostlin, kterým se koně zjevně vyhýbají - například hlaváč žlutavý, řepík lékařský či chráněný hořec křížatý,“ doplňuje Eva Horčičková. Na spasených místech se rovněž vyskytují ledence přímořské.

Potenciál pastviny nebyl zatím vyčerpán, rozsáhlé plochy jsou zatím málo dotčené. To je důležité pro nadcházející období, aby koně měli dostatečné “zásoby“ pastvy na zimní období, kdy nebudou přikrmováni.

“V létě koně preferují trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, a v zimních měsících koně spásají travní stařinu a okusují dřeviny. Pro péči o zarůstající krajinu je tedy velmi podstatná celoroční přítomnost býložravců,“ zdůrazňuje Eva Horčičková a dodává: “Koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti.“

Pastvu koní zkoumají také vědci z České zemědělské univerzity. “Cílem výzkumu je stanovit dynamiku kvality potravy u koní v Milovicích na základě obsahů hlavních živin, jako je dusík, fosfor, vápník, hořčík, frakce vlákniny, ligninu a dalších. Je sledována změna obsahů těchto živin nejen v trusu, ale také v potravní nabídce, a to jednak v plochách pasených koňmi i nepasených oplocených ploch, které slouží jako kontrolní vzorek nepasené vegetace,“ vysvětluje Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity. Trus se analyzuje za různá roční období, aby rozbory pokryly situaci na jaře, v létě a na podzim. Poté, co budou na hlavní pastvinu vypuštěni pratuři, zaměří se výzkum sledující kvalitu potravy na pastvině také na ně.

Na péči o divoké koně a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy vPraze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=409481

 


 

Stádo divokých koní proměnilo pastvinu v bylinkovou zahrádkuNymburský deník | 1.12.2015 | Rubrika: Nymbursko / region | Strana: 2 | Autor: MIROSLAV S. JILEMNICKÝ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Milovice – Za pár týdnů už to bude rok, co u Milovic vyběhli na volnou pastvinu divocí koně. Autoři projektu z České krajiny si mimo jiné slibovali, že přítomnost koní promění přírodu v bývalém vojenském prostoru výrazně k lepšímu. A jak se jejich očekávání naplňují? Pastvina se proměnila k nepoznání. Objevily se tam nejenom stovky nových trsů vzácného hořce křížatého, který se údajně dříve používal k léčbě moru a jako léčivo pro zvířata, ale také množství dalších léčivých bylinek.
„Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Mravenci i rostliny

Pro další rostliny koně vytvořili ideální podmínky a léčivky se zde objeví v příštích letech. Především na vrcholcích tisíců lučních mravenišť, která byla dosud utopená ve vysoké trávě, vznikly díky opasení koňmi sušší a prosluněnější stanoviště ideální pro mateřídoušku. „Jakmile jsou mraveniště vysvobozena z vysoké trávy a vystavena slunci, mravenci na ně začnou snášet semínka různých aromatických bylin, která pak využívají jako zdroj nektaru. Vznikají tak mravenčí zahrádky, které jsou úplně odlišné od vegetace v okolí. Aby mraveniště nezastínily stromy, luční mravenci v jejich okolí sbírají semena dřevin a odnášejí je co nejdále od nich,“ dodává Miloslav Jirků.
Proměnu pastviny potvrzují také botanici. „Deset měsíců po zavedení pastvy je změna ve vegetaci očividná. Koně se dle předpokladů pasou selektivně. Některá místa tedy jeví výrazné snížení biomasy a ve vegetaci jsou vyšlapané ochozy, což je myslivecký termín pro stezky vyšlapané divokou zvěří, poukazující na oblíbené trasy,“ popisuje Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Za velmi pozitivní lze považovat spásání dominantní a expanzivně se chovající třtiny křovištní. I na nejsilněji ovlivněných plochách oproti tomu zůstává řada dvouděložných rostlin, kterým se koně zjevně vyhýbají – například hlaváč žlutavý, řepík lékařský či chráněný hořec křížatý,“ doplňuje Eva Horčičková. Na spasených místech se rovněž vyskytují ledence přímořské.

Stále je kde se pást

Potenciál pastviny nebyl zatím vyčerpán, rozsáhlé plochy jsou zatím málo dotčené. To je důležité pro nadcházející období, aby koně měli dostatečné „zásoby“ pastvy na zimní období, kdy nebudou přikrmováni. „V létě koně preferují trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, a v zimních měsících koně spásají travní stařinu a okusují dřeviny. Pro péči o zarůstající krajinu je tedy velmi podstatná celoroční přítomnost býložravců,“ zdůrazňuje Eva Horčičková a dodává: „Koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti.“ Pastvu koní zkoumají také vědci z České zemědělské univerzity. „Cílem výzkumu je stanovit dynamiku kvality potravy u koní v Milovicích na základě obsahů hlavních živin, jako je dusík, fosfor, vápník, hořčík, frakce vlákniny, ligninu a dalších. Je sledována změna obsahů těchto živin nejen v trusu, ale také v potravní nabídce, a to jednak v plochách pasených koňmi i nepasených oplocených ploch, které slouží jako kontrolní vzorek nepasené vegetace,“ vysvětluje Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity. Trus se analyzuje za různá roční období, aby rozbory pokryly situaci na jaře, v létě a na podzim. Poté, co budou na hlavní pastvinu vypuštěni pratuři, zaměří se výzkum sledující kvalitu potravy na pastvině také na ně.


 

Stádo divokých koní proměnilo pastvinu v bylinkovou zahrádku

 

Příbramský deník | 10.12.2015 | Rubrika: Příbramsko | Strana: 2 | Autor: MIROSLAV S. JILEMNICKÝ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Milovice – Za pár týdnů už to bude rok, co u Milovic vyběhli na volnou pastvinu divocí koně. Autoři projektu z České krajiny si mimo jiné slibovali, že přítomnost koní promění přírodu v bývalém vojenském prostoru výrazně k lepšímu. A jak se jejich očekávání naplňují? Pastvina se proměnila k nepoznání. Objevily se tam nejenom stovky nových trsů vzácného hořce křížatého, který se údajně dříve používal k léčbě moru a jako léčivo pro zvířata, ale také množství dalších léčivých bylinek.
„Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Mravenci i rostliny

Pro další rostliny koně vytvořili ideální podmínky a léčivky se zde objeví v příštích letech. Především na vrcholcích tisíců lučních mravenišť, která byla dosud utopená ve vysoké trávě, vznikly díky spasení koňmi sušší a prosluněnější stanoviště ideální pro mateřídoušku. „Jakmile jsou mraveniště vysvobozena z vysoké trávy a vystavena slunci, mravenci na ně začnou snášet semínka různých aromatických bylin, která pak využívají jako zdroj nektaru. Vznikají tak mravenčí zahrádky, které jsou úplně odlišné od vegetace v okolí. Aby mraveniště nezastínily stromy, luční mravenci v jejich okolí sbírají semena dřevin a odnášejí je co nejdále od nich,“ dodává Miloslav Jirků.
Proměnu pastviny potvrzují také botanici.
„Deset měsíců po zavedení pastvy je změna ve vegetaci očividná. Koně se dle předpokladů pasou selektivně. Některá místa tedy jeví výrazné snížení biomasy a ve vegetaci jsou vyšlapané ochozy, což je myslivecký termín pro stezky vyšlapané divokou zvěří, poukazující na oblíbené trasy,“ popisuje Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UniverzityKarlovy. „Za velmi pozitivní lze považovat spásání dominantní a expanzivně se chovající třtiny křovištní. I na nejsilněji ovlivněných plochách oproti tomu zůstává řada dvouděložných rostlin, kterým se koně zjevně vyhýbají – například hlaváč žlutavý, řepík lékařský či chráněný hořec křížatý,“ doplňuje Eva Horčičková. Na spasených místech se rovněž vyskytují ledence přímořské.

Stále je kde se pást

Potenciál pastviny nebyl zatím vyčerpán, rozsáhlé plochy jsou zatím málo dotčené. To je důležité pro nadcházející období, aby koně měli dostatečné „zásoby“ pastvy na zimní období, kdy nebudou přikrmováni. „V létě koně preferují trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, a v zimních měsících koně spásají travní stařinu a okusují dřeviny. Pro péči o zarůstající krajinu je tedy velmi podstatná celoroční přítomnost býložravců,“ zdůrazňuje Eva Horčičková a dodává: „Koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti.“ Pastvu koní zkoumají také vědci z České zemědělské univerzity. „Cílem výzkumu je stanovit dynamiku kvality potravy u koní v Milovicích na základě obsahů hlavních živin, jako je dusík, fosfor, vápník, hořčík, frakce vlákniny, ligninu a dalších. Je sledována změna obsahů těchto živin nejen v trusu, ale také v potravní nabídce, a to jednak v plochách pasených koňmi i nepasených oplocených ploch, které slouží jako kontrolní vzorek nepasené vegetace,“ vysvětluje Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity. Trus se analyzuje za různá roční období, aby rozbory pokryly situaci na jaře, v létě a na podzim. Poté, co budou na hlavní pastvinu vypuštěni pratuři, zaměří se výzkum sledující kvalitu potravy na pastvině také na ně.


 

 

Publikováno: Úterý 24.11.2015 11:35

Akce dokumentů

Kategorie: