Unikátní projekt zmapoval nářečí strnada v Česku |média

ekolist.cz | 27.6.2018 | 
Lidé pomohli ornitologům do detailu zmapovat nářečí strnadů obecných v Česku

(...)

Projekt překonal počáteční představy výzkumníků. Původně plánovaná jednoletá „osvětová kampaň“ se proměnila v plnohodnotnou dlouhodobou vědeckou studii. Úctyhodný výkon české veřejnosti je skvělým podkladem pro další výzkum. Vědci mají konečně šanci přijít na to, jak nářečí vznikají, a co vlastně udržuje hranice mezi jednotlivými dialektovými regiony. Podle Terezy Petruskové z Přírodovědecké fakulty UK to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místní a cizím dialektem. V obou případech reagují se stejnou agresí. Možná mohou hrát roli samičí preference, i u strnadů by tedy mohlo platit známé „za vším hledej ženu“.

(...)

Strnadi zpívají podle nářečí|Týden | 18.6.2018 | Rubrika: Věda | Strana: 95

Zpěv samečků strnada je typický a lidé ho odpradávna popisují jako zlověstné volání „Kdyby si, sedláčku, chcíp!“ Už delší dobu je rovněž známo, že melodie popěvku se může v různých oblastech lišit. Teprve nyní však vědci z Přírodovědecké fakultyUniverzity Karlovy celý jev detailně popsali na základě rozsáhlého výzkumu, který zahájili v roce 2011. Při něm s pomocí veřejnosti nasbírali více než čtyři tisíce nahrávek strnadího zpěvu, označili sedm různých nářečních oblastí a provádějí průzkum dalších, kde tito ptáci zpívají ještě jinými, dosud neurčenými variantami. Odlišnosti výzkumníci pozorují především v různých výškách tónu na konci popěvku.

www.21stoleti.cz|14.6.2018
I strnadi mají nářečí

Podle Terezy Petruskové, vedoucí dizertační práce Lucie Diblíkové, to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místní a cizím dialektem – v obou případech reagují se stejnou agresí. Možná mohou hrát roli samičí preference – i u strnadů by tedy mohlo platit známé „za vším hledej ženu“. Projekt mezitím stačil inspirovat i v zahraničí. „Vedle Velké Británie a Nového Zélandu, jež nám posloužily jako ostrovní laboratoře ukazující, co se stane s dialekty, když tento druh kolonizuje zcela nové území, teď dobrovolníci nahrávají v Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku, a letos nově v Chorvatsku,“ doplňuje Pavel Pipek z katedry ekologie PřF UK .

www.avifauna.cz|12.6.2018
Šest let výzkumu zpěvu strnada obecného

„Naše nedávno zveřejněná studie shrnuje výsledky šesti let projektu, do kterého se vedle vědců zapojilo 160 dobrovolných terénních spolupracovníků. Společnými silami jsme získali téměř 4 000 nahrávek zpěvu strnadů ze zhruba 90% území našeho státu. Mimo sedmi již dříve popsaných dialektů, jejichž distribuce je na mapě České republiky mozaikovitá, byly identifikovány čtyři menší oblasti s neobvyklými variantami zpěvu. I u některých dříve popsaných dialektů se však objevily pochyby. Možná tedy bude potřeba Hansenovu nomenklaturu do budoucna trochu aktualizovat, “ vysvětluje první autorka studie Lucie Diblíková z Karlovy Univerzity v Praze.​

celý článek zde

 www.relax.lidovky.cz|14.6.2018|
Samci strnadů zpívají v různých nářečích, ukázali vědci

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu.

celý článek zde

Česká televize|Studio 6|15.6.2018
Nářečí českých strnadů

ke stažení zde

Haló noviny | 14.6.2018 | Rubrika: Mozaika zajímavostí | Strana: 12
Nářečí nemají jen lidé, ale i ptáci!?

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).

www.novinky.cz|13.6. 2018|
Dobrovolníci zmapovali nářečí strnada obecného

Článek týmu z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (ÚBO AV ČR) a České společnosti ornitologické (ČSO) v mezinárodním odborném časopise IBIS je vyvrcholením více než šestileté spolupráce mezi českými vědci a dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří mapovali geografickou variabilitu ve zpěvu strnada obecného (Emberiza citrinella).

celý článek zde

www.magazinaktualne.cz|12.6.2018
Ulov si svého úchyla, vyzývají vědci veřejnost. Češi hledají strnady se zvláštním nářečím

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).

celý článek zde

zena.cz | 12.6.2018 | Rubrika: Věda 
Ulov si svého úchyla, vyzývají vědci veřejnost. Češi hledají strnady se zvláštním nářečím

(...)

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).

(...)

sciencemag.cz | 12.6.2018 | Rubrika: Tiskové zprávy
Nářečí strnadů pod lupou

Článek týmu z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu biologie
obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické (ČSO), jenž nedávno vyšel v prestižním ornitologickém časopise IBIS, je vyvrcholením více než šestileté spolupráce mezi českými vědci a
dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří mapovali geografickou variabilitu ve zpěvu strnada obecného
v Česku. 

Radio Praha | 12.6.2018
Samci strnadů zpívají v různých nářečích, ukázali vědci

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).
Rozdílů ve zpěvu strnadů si lidé všimli už před několika staletími. V roce 2011, kdy ornitologové vyhlásili strnada obecného ptákem roku, se odborníci z PřF UK pustili do podrobného zkoumání ptačích nářečí. Spolu s dobrovolníky se jim podařilo nasbírat kolekci více než 4000 nahrávek strnadího zpěvu. Pokusí se také zjistit, jak je možné, že hranice mezi regiony opravdu funguje a nářečí se časem "nesetřou". A to přesto, že v některých hraničních oblastech umějí samci zpívat oběma nářečími.

ct24.cz | 12.6.2018 | Rubrika: Věda
Čeští samci strnadů zpívají v různých nářečích, ukázali vědci

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

www.cuni.cz|11.6.2018
Ptačí nářečí v Česku zmapováno!

Strnadí zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Díky výsledkům projektu Nářečí českých strnadů už vědci vědí, kde které varianty hledat.

více zde

www.tyden.cz|11.6.2018
Samci strnadů zpívají v různých nářečích, ukázali vědci

Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).

celý článek zde