Ukrajinci jsou netypičtí gastarbeitři - Lidové noviny, 21.12. 2015

Ukrajinci jsou netypičtí gastarbeitři

Lidové noviny | 22.12.2015 | Rubrika: Domov | Strana: 2 | Autor: BLAHOSLAV HRUŠKA | Téma: Přírodovědecká fakulta


Většina občanů Ukrajiny u nás žije natrvalo. Přesto dál posílají z Česka měsíčně stovky dolarů na pomoc svým rodinám

PRAHA Dvaadvacetiletý Petr a stejně stará Tamara se nijak nevymykají běžné představě o studentech vysoké školy. Celkově si měsíčně přijdou na 25 tisíc korun, třetinu z toho utratí za rekreaci a kulturu.
„Vedle práce a studia sledujeme filmy, chodíme do kina a levnějších restaurací. Při cestách do zahraničí užíváme slev pro studenty. Už jsme byli v Dánsku, Německu a Řecku,“ říká Petr.
Studentský pár se přesto svým vrstevníkům v jednom nepodobá. Místo toho, aby si říkali o podporu rodičům, domů naopak peníze posílají - každý čtvrtrok zhruba sto dolarů, což je na východ od Slovenska vůbec nejoblíbenější zahraniční měna.
Petr s Tamarou jsou Ukrajinci a jejich spíše symbolický příspěvek z Česka je součástí balíku 188 milionů dolarů, které podle odhadů Světové banky loni poslali ve formě takzvaných remitencí domů Ukrajinci žijící v Česku.
Oba studenti jsou zároveň součástí skupiny 22 respondentů, jejichž život v Česku detailně zkoumal na základě výzkumných deníků tým Geomigrace z Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Dušana Drbohlava.
Z pravidelných deníkových záznamů, které vybraní Ukrajinci vyplňovali několik měsíců, vyplývá, že Petr s Tamarou jsou spíše výjimkou. Každodenní život českých Ukrajinců je většinou ve znamení rutiny a běžně pracují také o víkendech. S penězi zacházejí velmi opatrně, jsou nadmíru spořiví.
„Minimální výdaje za nábytek, vybavení domácností, zdraví a dopravu podporují skutečnost, že migranti se plně soustředí na práci a nemohou si dovolit být nemocní nebo cestovat a investovat do domácnosti v Česku,“ konstatuje studie, která se zaměřila především na pražské gastarbeitry. Tedy ty Ukrajince, kteří pravidelně posílají peníze domů.
Přestože práce v životě českých Ukrajinců dominuje (10 až 15 hodin denně), neznamená to, že by si vůbec nenašli čas na jiné aktivity. Výzkumníci třeba zaznamenali, že respondent Robert chodí v neděli hrát fotbal s ukrajinským týmem na Zličíně, Marusja má ráda společné grilování se spolubydlícími v penzionu.

Volný čas? Gauč a pivo

A třeba Tibor tráví svůj volný čas podobně jako mnozí příslušníci většinové společnosti. „Když mám volno, tak nedělám nic, jenom se válím na gauči. Mám kámoše Čechy a Slováky, tak s nimi občas zajdu na pivo,“ řekl badatelům z týmu Geomigrace.
Image do sebe uzavřených gastarbeitrů, kterou si u nás Ukrajinci získali, narušuje ještě jiná věc, která ovšem nebyla předmětem zkoumání badatelů. „Sedmdesát procent Ukrajinců má u nás trvalý pobyt, což příliš nekoresponduje s představou, že sem pouze jezdí vydělávat peníze,“ vysvětluje Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Počet trvalých pobytů mezi Ukrajinci přitom trvale roste. Pro srovnání - před pěti roky registrovalo ministerstvo vnitra takový status jen u necelé poloviny ze všech občanů Ukrajiny, kteří u nás legálně pobývali.

„Pendleři“ s trvalým pobytem

Leontiyeva za nárůstem trvalých pobytů vidí i relativně bezpečný status tohoto oprávnění, které mimo jiné umožňuje mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a pendlovat mezi Českem a Ukrajinou - bez rizika vypršení víza.
K tomu je ale nutné nejprve se v Česku usadit. „Zákon pro udělení trvalého pobytu předpokládá nepřetržitý pobyt na našem území po dobu pěti let,“ upozorňuje Leontiyeva. Zdánlivému paradoxu, kdy pracovní nasazení Ukrajinců odpovídá představě o gastarbeitrech, zatímco trvalé pobyty svědčí spíš o snaze uchytit se u nás natrvalo, odpovídá i profil respondentů, které zkoumal tým Geomigrace. Jen šest z 22 dotazovaných žilo v Česku méně než pět let, sedm členů skupiny naopak deset let a déle. Rekordmanem byl devětapadesátiletý Michal, který u nás žije plných 17 let, přitom stále posílá domů až 60 procent výdělku.

Školy plné Ukrajinců

O skutečnosti, že pravidelné zasílání peněz širší rodině, která zůstala na Ukrajině, nemusí být v protikladu k faktu, že tu mnozí Ukrajinci tráví celé dlouhé roky, svědčí i čísla z ministerstva školství. Ukrajinské děti tvoří nejpočetnější skupinu cizinců na základních a středních školách, v mateřských a vysokých školách pak po Vietnamcích obsadily druhou příčku.

***

Nejpočetnější menšina u nás

* Ukrajinci jsou s téměř 105 tisíci naší největší národnostní menšinou -před Slováky (96 tisíc) a Vietnamci (57 tisíc). Více než dvě třetiny z nich mají v ČR trvalý pobyt, ostatní pak různé formy pracovních povolení a víz. Možná až desítky tisíc Ukrajinců jsou u nás nelegálně.
* Občané Ukrajiny tvoří také s přehledem nejsilnější skupinu zaměstnanců ze zemí mimo EU (35 319 osob), v rámci podnikajících cizinců jsou po Vietnamcích na druhém místě (23 639 osob).
* O postupné proměně Ukrajinců z komunity gastarbeitrů v trvale usazenou menšinu svědčí i počty dětí, které navštěvují mateřské (1694) a základní školy (4039). Ukrajinci dominují také v počtu zahraničních studentů na středních školách (2126 osob). Na vysokých školách studovalo ve školním roce 2014/15 celkem 2256 Ukrajinců.
* Nejvíce Ukrajinců žije v Praze (46 tisíc) a Středočeském kraji (16 tisíc), nejméně naopak na Zlínsku a v Moravskoslezském kraji (po tisíci).