Školy podceňují homofobii - Lidové noviny 29. 1. 2016

Lidové noviny 

29.1.2016 | Rubrika: Domov | Strana: 4 | Autor: MARTIN RYCHLÍK | Téma: Přírodovědecká fakulta


Na zanedbanou problematiku šikany gayů a leseb v Česku poukazují hned dvě nové vědecké studie

PRAHA Liborovi je patnáct. Má introvertní povahu, je drobný a čte -na dnešní dobu - až moc knížek. I proto musí ve škole poslouchat narážky, že je „nějakej buzík“.
V těžkém období dospívání bývají zástupci sexuálních menšin jako gayové, lesby nebo transsexuálové vystavováni posměškům, ale i šikaně. Čeští vědci se proto zaměřili na poznání skutečného ovzduší na základních školách -především v devátých třídách. Ač nemá většina žáků s homosexuálními spolužáky problém, tématu by se měly školy a ředitelé více věnovat. Scestně šikanováni mohou být totiž i nehomosexuálové.
„Homofobie obecně je v České republice podceňovaná problematika,“ řekl LN sociální geograf Michal Pitoňák z Přírodovědeckéfakulty Univerzity Karlovy. Spolu s Janou Spilkovou publikovali ve vědeckém časopise Sexuality Research and Social Policy z vydavatelství Springer výzkum, ve kterém na vzorku 1082 dotázaných z 35 základních škol mapovali přístup deváťáků k menšinovým spolužákům. Zajímalo je též klima vedoucí k nadávkám, bití i šikaně, a tedy jak se homofobní předsudky ve školách utvářejí.

Křehké duše a sexualita

Klíčových faktorů nalezli několik. „Hlavně je to gender, protože dívky nemají s nazíráním homosexuality takové potíže,“ říká Pitoňák. Školačky své „odlišné“ kamarády berou pohodově v osmdesáti procentech, kdežto chlapci jsou kritičtější. Celkově však dvě třetiny žáků i žákyň nemají s homosexuály problém, byť se situace liší dle velikosti měst a obcí.
Dalšími „antihomo“ faktory, jež vyplynuly ze získaných dat, jsou rodinné podmínky, blahobyt - čím lepší, tím méně předsudků.
Zásadní je spokojenost se vztahem k vrstevníkům, se vztahem s matkou, otcem, ale i obecně vztah k docházení do školy či touha po změně. Ve zkratce: kdo je spokojen sám se sebou, nemá potřebu se vymezovat vůči druhým. Jde o vůbec první podobný průzkum v zemích střední a východní Evropy. Česko je k homosexualitě tolerantnější (až osmdesát procent tázaných) než Poláci (42 procent), natož než Rusové (jen šestnáct procent), jak ukazují data Pew Research Center z roku 2013.
U mladistvých, kteří se stali obětí homofobní šikany, jsou potvrzeny častější deprese, zdravotní potíže a také vyšší míra sebevražednosti. Známým příkladem je příběh synovce televizní moderátorky Ester Janečkové. Čtrnáctiletý Jakub se v roce 2014 oběsil kvůli posměškům okolí poté, co se přiznal k homosexualitě, což uvedl také v dopise na rozloučenou; rodina se od té doby snaží pomáhat mladým lidem, kteří mají podobné starosti a uvažují o suicidiu.
„Psychika dospívajících je velmi křehká, můžeme klidně říci, že problémy s utvářející se a nevyhraněnou sexualitou může mít v tomto věku až deset procent lidí,“ vyvrací Pitoňák zastaralé představy o čtyřprocentní komunitě. Odstíny sexuality jsou totiž pestřejší; zahrnují nejen homosexualitu, bisexualitu, transgender a queer sebepojetí, upozorňuje vědec, jenž působí i v novém Národním ústavu duševního zdraví.
„Jsme přesvědčeni, že náš výzkum přispěje k vývoji nástrojů a politik, jež by měly být zavedeny,“ uvádí studie. Kromě jiného totiž dokazuje, že existují školy, které předsudečnost vůči neheterosexuálům potírají efektivněji než jiné. Na jedné z oněch 35 základních škol, která je ovšem záměrně anonymizována, nemělo s jinakostí problém 87,5 procenta žáků! A ne, nebyla to ani škola v „osvícenější“ české metropoli.
Problém je prý - na rozdíl od prevence rasismu - přehlížen, takže se nevyskytuje ani v závazných dokumentech. „Zásadní je téma netabuizovat,“ tvrdí Pitoňák. Se Spilkovou proto navrhují zavádění protihomofobních nástrojů do výuky, ale i úpravy doporučujících návodů ministerstva školství. Mnohé studie dokazují, že školní prostředí je pro vytváření homofobních názorů klíčové. Například Duhové semináře společně připravují v ČR jen dvě zájmové organizace - PROUD a Charlie -, které s prevencí homofobie začaly v roce 2013. Vystoupily již na několika desítkách škol, nicméně v zemi jsou asi čtyři tisíce institucí, jež téma podceňují. I proto, že hovořit o homosexualitě a „teplouších“ vyvolává třas a stud i u zkušených učitelů.

Druhá studie o transfobii

Právě sdružení PROUD v součinnosti s psychology z Univerzity Karlovy a vědci Univerzity Palackého před pár dny zveřejnilo další průzkum, v němž se k tématu homofobie a transfobie na školách - včetně středních a učilišť -vyslovilo 1314 respondentů.
Ke gayům mělo vyslovené sympatie šedesát procent dospívajících, jen trochu méně k lesbám a bisexuálům, ale k transsexuálům už pouze třetina dotázaných. Negativní odsudky „transek“ tvořilo osmnáct procent odpovědí, zjistil průzkum. I ten má přispět k lepšímu klimatu na českých školách.

***

Dívky jsou tolerantnější než chlapci

Vědci z Univerzity Karlovy publikovali v časopise Sexuality Research and Social Policy výzkum, v němž na vzorku 1082 dotázaných z 35 základních škol mapovali přístup českých čtrnácti- až patnáctiletých deváťáků k sexuálně „menšinovým“ spolužákům a jak vzniká homofobní prostředí. Data byla získána v období od října 2013 do března 2014.

Nejvíce podezřívavosti k transsexuálům

Další průzkum na obdobné téma představilo sdružení PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu) ve spolupráci s psychology Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého. Zaměřili se na výzkum homofobie ve školním prostředí a získali odpovědi 1314 respondentů z různých typů škol (ZŠ, SŠ, SOU). Data byla pořízena od března do prosince 2015.

Slovníček
* homosexuál (gay/lesba) - muž či žena se sexuální orientací na osoby téhož pohlaví
* bisexuál - člověk, jehož sexuálně zajímají jak muži, tak ženy (s různou intenzitou)
* transsexuál - jedinec, jenž není spokojen se svým vrozenýmpohlavím a touží jej změnit
* queer - zastřešující výraz pro seskupení sexuálních menšin s rozličnou osobnostní identitou

Co nejvíce ovlivňuje homofobní předsudky deváťáků řazeno sestupně dle míry tzv. Cramerova měření
* gender / pohlaví
* oblíbenost školy a docházky
* spokojenost s místem,
* vztah s matkou kde žák žije
* potřebnost učinit nějaké změny
* rodinný blahobyt / ve svém životě ekonomická situace
* úroveň vzdělání matky,
* kvalita vztahů s vrstevníky následně i otce
Zdroj: PITOŇÁK, M., SPILKOVÁ J.: Homophobic Prejudice in Czech Youth: a Sociodemographic Analysis of Young People’s Opinions on Homosexuality. Sexuality Research and Social Policy