Seitlová (SZ) k pařížské dohodě o klimatu: Pokud se to nepodaří, změny budou nevratné - Radan Huth, parlamentnilisty.cz | 4.4.2016

Pod záštitou předsedy PSP ČR Jana Hamáčka a předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše se ve středu 30. března uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář s názvem Pařížská dohoda o klimatu 2015 a její dopady na ČR.

Úvodní slova semináře z cyklu Vědecké poznatky - základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost patřila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Janu Hamáčkovi, který shrnul politický rámec dohody slovy: “Je předčasné hovořit o tom, co dohoda fakticky znamená a co v boji proti změnám klimatu přinese. Je možná předčasné dělat závěry o tom, zda byla konference úspěchem, či nikoliv. Účinnost dohody je totiž podmíněna její ratifikací alespoň v 55 státech, které jsou odpovědné minimálně za 55 % světových ročních emisí skleníkových plynů. Prvním státem, který úmluvu ratifikoval, se stalo Fidži a já doufám, že ostatní země se připojí co nejdříve. Předpokládám, že i zde v Poslanecké sněmovně smlouva - i přes některé její nedostatky - získá podporu.“

“Ambice dohody z Paříže jsou vysoké, nyní budou na řadě konkrétní strategické a legislativní kroky. Proto jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna poskytuje prostor pro prezentaci vědeckých poznatků a věřím, že dnešní příspěvky přinesou řadu podnětů k zamyšlení a pomohou objasnit roli člověka v tomto procesu,“ uvedl ve svém projevu prof. Drahoš. Na konferenci zazněly spíše skeptické hlasy, zda je reálné cíle z Paříže vůbec naplnit.

Na setkání zazněla i slova přítomné senátorky RNDr. Jitky Seitlové, která upozornila na fakt, že dohoda z Paříže klade důraz mj. na vývoj a inovace nových technologií, které povedou k nižším emisím. “Bude záležet na tom, zda se to povede. Pokud se to nepodaří, změny budou nevratné,“ uvedla. V návaznosti na současné politické dění pak zdůraznila, že klimatické změny přispívají i k migračním tokům.

Celým dnem provázel RNDr. Václav Cílek, CSc., z Geologického ústavu AV ČR. “Kvůli využívání Země a kořistné mentalitě dopady klimatické změny působí nejvíce na nejchudší země. Migrace lidí z chudších oblastí na Západ tak v jistém smyslu vrací problémy zpět těm zemím, které je způsobily,“ nevyhnul se ani on ožehavému tématu současné migrační vlny v kontextu změny klimatu.

Před jedním z možných důsledků klimatické změny, kolapsem atlantické cirkulace, který se ale nepředpokládá do roku 2100, varoval RNDr. Radan Huth, DrSc., z Přírodovědecké fakulty UK. Připomněl také, že již zvýšení globální průměrné teploty o 1 °C vede k velkým výkyvům extrémů teplot, přestože si samotné zvýšení průměru člověk nijak neuvědomuje. Na to navázal ve své přednášce prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který se věnuje mj. výzkumu sucha (více viz www.intersucho.cz). “V USA snížilo loňské sucho produkci kukuřice o čtvrtinu, přestože naprostá většina tamějších kukuřičných polí je uměle zavlažována,“ ilustroval na jednom z příkladů důsledky probíhající změny klimatu prof. Trnka.

(...)