Ryšavého klidné moře Téma | 13.10.2017 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 44

Jeho romány Cesty na Sibiř a Vrač získaly prestižní cenu Magnesia Litera. Jeho filmové dokumenty ze Sibiře a z Vietnamu mu umožnily spojit uměleckou profesi a svobodné cestování. Cestovatelská posedlost spisovatele a režiséra MARTINA RYŠAVÉHO (50) dlouhodobě formovala a stále formuje jeho pohled na svět. Pod desetimetrovou zkroucenou borovicí na zahradě jeho rodného domu, přezdívanou „bonsai“, jsme ovšem vedle literatury a filmařiny probrali i další z jeho projektů, který je spojený s nápadem na zatopení severočeských hnědouhelných dolů slanou vodou a který nese název Moře klidu.

(...)

Studoval jsem na Přírodovědecké fakultě UK fyziologii živočichů a byl to poměrně šťastný omyl. Jít za minulého režimu na humanitní nebo umělecké obory nemělo podle mého názoru cenu. Ty školy byly profízlované a zideologizované. U exaktních věd se to tolik neprojevovalo, sice i tam bylo SSM (Socialistický svaz mládeže, pozn. red.) a podobné věci, ale v podstatě to na atmosféru na škole nemělo vliv. Navíc si myslím, že mít grunt z přírodních věd je dobré pro jakékoli další vzdělání. Naučí vás to strukturálnímu myšlení a je to výborný mozkový trénink. Jinak já ale už v prváku tušil, že u toho nechci zůstat. Možná kdybych tehdy narazil na učitele, který by mě k tomu oboru více přitáhl, tak bych změnil názor a dnes třeba pracoval v nějaké specializované laboratoři, protože na učitelích hodně záleží. Skoro bych dneska řekl, že je v podstatě jedno, jaký jdete studovat obor, hlavně si předem zjistěte, kde jsou opravdu dobří učitelé. To ostatní už si najdete sami.

(...)