Problém s uprchlíky teprve přijde - Hospodářské noviny 29.1. 2016, Dušan Drbohlav

Hospodářské noviny 

29.1.2016 | Rubrika: Události | Strana: 6 | Autor: Jan Gazdík, Marek Hudema | Téma: Přírodovědecká fakulta

SOUČASNÝ MASOVÝ PŘÍCHOD BĚŽENCŮ DO EVROPY JE POUHOU PŘEDZVĚSTÍ DALŠÍHO VĚTŠÍHO STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ, ŘÍKÁ SOCIÁLNÍ GEOGRAF DUŠAN DRBOHLAV.

Příliv lidí do Evropy ještě vzroste, současná uprchlická vlna je jen předzvěstí další, ještě větší, varuje sociální geograf Dušan Drbohlav. Podle experta na migraci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bychom se už dnes měli na nové migrační trendy chystat. V rozhovoru pro HN také kritizuje Evropskou unii, která podle něj jen přihlíží uprchlickému chaosu.
„Zdá se, že s rozvojem zemí třetího světa nás čeká nová vlna imigrantů,“ říká Drbohlav. Až se ekonomicky pozvednou africké země, přijde teprve to pravé masové stěhování. Lidé si s vyšší životní úrovní a pokrokem uvědomí své ambice a vydají se do Evropy, kde si budou chtít „splnit svůj sen“.

Neutíkají jen chudáci

Podle některých vědeckých studií totiž není pravda, že do vyspělých zemí odcházeli chudí lidé. Naopak, ti nejchudší většinou nemají přístup k informacím o tom, jak to vypadá jinde, a nemají peníze na to, odcestovat ze svého kontinentu. Teprve když do jisté míry zbohatnou, uvažují o emigraci. A to se děje v Africe. Vyspělý svět přitom paradoxně ekonomickou pomocí zemím třetího světa přispívá ke svým pozdějším problémům s migranty.
V příští vlně migrace ale zřejmě půjde o odlišné problémy, než jsou se současnými uprchlíky, zdůrazňuje Drbohlav. „Budou k nám přicházet, vystudují tu a mnozí se pak vrátí domů. Lidstvo čeká,plavba globálním migračním světem‘. Jenomže zatím na to není připraveno,“ říká.
Pokud jde o současnou uprchlickou vlnu mířící do bohaté Evropy, podle Drbohlava by se spustila i bez válek v Sýrii či v Iráku, pouze možná v o něco menší míře: „Byly jen spouštěčem pohybu statisíců lidí. Populační, ekonomické, sociální či klimatické nerovnosti si zkrátka hledaly a našly svůj kanál do bohaté Evropy. A války ten proces jen urychlily.“

Jiná civilizace, jiná pravidla

Nemá prý proto cenu nyní dodatečně kritizovat Západ za to, že svrhl diktátory například v Libyi a v Iráku.
„Politici či stratégové mohli být určitě třeba při plánování operace v Iráku a pak i při stahování spojeneckých armád z této země prozíravější, ale je třeba to hodnotit v kontextu událostí v dané době. Teď se to lehce kritizuje,“ říká sociální geograf. „Ale jedno důležité memento z těchto akcí bychom si měli zapamatovat: má vůbec cenu nabízet či vnucovat náš – jakkoliv podle nás cenný a pokrokový – životní styl lidem žijícím v naprosto odlišné civilizaci? Odpověď zní, že to patrně možné není.“
Podle Drbohlava nelze očekávat, že třeba Libyjci nebo Iráčané či jiné národy ocení naše civilizační hodnoty. Po porážce zločinného diktátora jen zcela výjimečně v odlišné kultuře následuje zavedení demokracie západního typu. „Není to náš civilizační okruh, je to jiný svět, v němž mnohdy platí zcela jiná pravidla. I proto jsme dnes tam, kde jsme.“
Navíc Západ současnou migrační krizi podcenil, i když informace o tom, že může něco takového přijít, byly známy léta. Drbohlav sám například v roce 1992 vytvořil spolu se sedmdesátkou expertů ze západní i východní Evropy na lovaňské univerzitě v Belgii studii o možném vývoji migrace na starém kontinentu. Už tehdy tato studie přinesla jasné varování politikům, že by se měli problémům uprchlictví a migrace věnovat mnohem více. Zejména s ohledem na předpokládaný vývoj v zemích třetího světa.

EU zaspala a spí dál

„Naše hlavní doporučení tehdy znělo: Spolupracujme a pomozme jim, jinak zaplatíme nesrovnatelně více. Zůstalo to, stejně jako další varování, v podstatě bez odezvy,“ říká Drbohlav.
„Trvale rozevírající se nůžky mezi bohatou Evropou a chudou Afrikou čiBlízkýmaStřednímvýchodemnikoho moc nezajímaly. Platilo a platí, že si bohaté země brání svůj ráj, avšak strádající, kteří v tom ráji nejsou, do něj chtějí logicky vstoupit a žít v něm.“ EU sice dává určité prostředkynarozvojovouspoluprácise zeměmi třetího světa, ale to nestačí. Evropská unie zaspala a podle odborníka na migraci spí dál. Různé politické schůzky nebo plán pomoci zemím, v nichž jsou nyní uprchlíci z válkou zmítané Sýrie, jako je třeba Jordánsko a Turecko, ho neoslnily. „Evropská unie sice začala připravovat smysluplné kroky, dala je dokonce na papír a svolala důležité hráče, ale chybí naplnění plánovaných kroků. Unie uprchlickému chaosu v podstatě jen přihlíží. Nic se nemění k lepšímu. Unie se stále chová, jako kdyby žádná uprchlická krize nebyla. Přitom jsme skutečně silné uprchlické krize svědky minimálně půl roku.“
Podle Drbohlava je třeba, aby se Evropská unie změnila, pokud se má vyrovnat s uprchlickou krizí. Není totiž skutečnou federací zemí a její současné fungování ani neumožňuje rychlý a společný postup členských států.

Války v Sýrii a v Iráku byly jen spouštěčem migrace do Evropy. Ta by přišla i bez nich, byť možná v o něco menší míře.

Dušan Drbohlav (57) Dlouhodobě se zabývá migrací a integrací cizinců do většinové společnosti. Přednáší na Přírodovědeckéfakultě Univerzity Karlovy v Praze a je spoluautorem několika knih o problémech migrace.