E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Mapová sbírka PřF UK a čtení prof. Švambery - různá média

 

Video: Může být Krumlov na jihu a stovky let starý glóbus nafukovací? Nahlédněte do vzácné sbírky

 

Vpopředí nejsatrší globus Mapové sbírky z roku  1599. Našli ho náhodou ve škole, kde ho žáci používali i jako míč...Vpopředí nejsatrší globus Mapové sbírky z roku 1599. Našli ho náhodou ve škole, kde ho žáci používali i jako míč... | Foto: Zuzana Hronová

V budově Přírodovědecké fakulty UK na pražském Albertově sídlí unikátní Mapová sbírka, jež ve střední Evropě nemá obdoby. Najdeme tu kolem 130 tisíc map, 2000 atlasů a 80 glóbů, mapu českých poutníků do Říma s Krkonošemi na severu a Krumlovem na jihu, nejstarší glóbus, vyrvaný ze spárů žáků, kteří ho používali jako míč, Cellův nafukovací glóbus. Mapová sbírka na Albertově si 11. ledna připomene 150. výročí narození svého zakladatele Václava Švambery. Uctí ho snahou o český rekord.

 

Praha - Pražský Albertov skrývá skvosty a středoevropské unikáty. Již přes sto let tu ve stále stejných prostorách Přírodovědecké fakulty sídlí Mapová sbírka. Svým rozsahem i obsahem je unikátní univerzitní sbírkou v celé střední Evropě.

Podobné sbírky se nacházejí až v Paříži nebo v Oslu.

Najdeme tu kolem 130 tisíc map, 2000 atlasů a 80 globů. Přibližně polovinu této sbírky tvoří staré tisky. Nejstarší datovaná díla pocházejí z 16. století, nachází se tu také cenné globy. Ten nejstarší pochází z roku 1599.

"Objevili jsme ho ve škole, byl v děsném stavu, žáci ho zřejmě používali jako míč. Škole jsme zakoupili nový glóbus, měli velkou radost, že budou mít novou pomůcku a ne něco divného, prokopnutého. Glóbus jsme restaurovali a opatřili mu i repliku renesančních nožiček," vypráví ředitelka Mapové sbírky Eva Novotná.

Největší univerzitní kolekce kartografických dokumentů ve střední Evropě je Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sbírka čítá 130 000 map, 2 000 atlasů a 90 glóbů.Obsahuje originální díla Komenského nebo Hollara, vzácné rukopisy 3. vojenského mapování z vídeňského archivu, národopisné mapy P. J. Šafaříka, mapy z pozůstalosti J. Barranda i Cellův nafukovací papírový glóbus z roku 1831. Nejstarší datovaná mapka je plánek Vídně od A. Hirschvogela z roku 1547.Mapová sbírka vznikla zároveň s Geografickým ústavem Univerzity Karlovy (1891). V roce 1913 byla sbírka, jež je unikátní i tím, že se nachází v původním historickém interiéru inspirovaném francouzskou národní knihovnou, přestěhována na Albertov 6, Praha 2. Zároveň se vznikem Přírodovědecké fakulty byla v roce 1920, na návrh prof. Václava Švambery, ustanovena Státní sbírka mapová republiky československé.Václav Švambera se zasloužil o výstavbu budovy pro přírodovědecké obory v Praze na Albertově. Na toto místo zamýšlel přestěhovat a rozvíjet mapovou sbírku a geografický ústav, k čemuž došlo roku 1913 ještě před úplným dokončením budovy fakulty roku 1926, a dokonce před vznikem samotné Přírodovědecké fakulty. Ta vznikla až roku 1920 vyčleněním přírodovědeckých a matematických oborů z Filozofické fakulty.FOTO Největší sbírka map a glóbů ve střední Evropě se nachází v Praze na Albertověprohlédnout galerii

Z bezedného archivu vytahuje další unikát, mapu českých poutníků ze 16. století. I laické oko na první pohled zaujme, že zatímco Krkonoše se tu rozkládají na samotném jihu, Krumlov, Budějovice, Třeboň najdeme na severu.

"Podle této mapy šli čeští poutníci do Říma. K orientaci používali sluneční hodinky se slunečním kompasem, takže aby si nestínili, připravili jim tu mapu orientovanou opačně," vysvětluje ředitelka.

V bílých rukavičkách přináší v malé ozdobné krabičce další vzácnost, Cellův nafukovací papírový glóbus z roku 1831. Krabička obsahuje i měch, jenž do něj hustí vzduch. "Když se nafoukne, neobejmou ho ani dva lidé. Čas od času se musí vyspravit, nafukujeme ho jen při mimořádných příležitostech, třeba když tu máme nějakou vzácnou návštěvu," popisuje Novotná.

Čechy jistě potěší, že na reprodukci velmi zestručnělé kruhové mapy světa z první poloviny 13. století Angličana Gervasia z Tilbury najdeme i město Praga.

"Tato středověká mapa vůbec nesledovalo to, jestli je svět vyobrazen geograficky správně. Reprezentovala spíše tehdejší vidění světa. Mapa je ve formě kruhu, ve středu je nebeský Jeruzalém, nahoře Kristus. Najdeme tu také celou řadu zvláštních stvoření, o nichž lidí věřili, že se potulují po světě," líčí ředitelka Mapové sbírky a hrdě ukazuje malý rámeček s Prahou.

Na dotaz, odkud středověcí kartografové čerpali, Novotná říká: "Největší dodavatelé informací a sběratelé byli cestovatelé a kupci. A významný zdrojem byly samozřejmě válečné výpravy, bohužel," uzavírá.

Prostory Mapové sbírky čeká v pondělí 11. ledna velká slavnost. Přírodovědecká fakulta si totiž připomene 150. výročí narození profesora Václava Švambery, jenž  sem roku 1913 přestěhoval a dále rozvíjel mapovou sbírku a geografický ústav.


 

Publikováno: Pondělí 11.01.2016 09:45

Akce dokumentů

Kategorie: