E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Lipno může být za pár let bez candátů, říká Milan Hladík - MF Dnes, 30.11. 2015

 

Lipno může být za pár let bez candátů, říká Milan Hladík

Mladá fronta DNES | 30.11.2015 | Rubrika: Jižní Čechy | Strana: 16 | Autor: Radek Štěpánek | Téma: Přírodovědecká fakulta


Podle Milana Hladíka z Českého rybářského svazu je obrovský tlak na uvolnění pravidel pro rybáře. Příští rok to bude mít zásadní dopady pro lov dravců na Lipenské přehradě. Hrozí dokonce zničení tamní populace candáta.

ČESKÉ BUDĚJOVICE Pro mnoho rybářů to slovo zní jako zaklínadlo. Neváhají kvůli němu cestovat přes půl Česka. Lipno. Největší český rybářský revír. Už od jeho napuštění na konci padesátých let platilo za rybářský ráj, vodu proslulou obrovským množstvím štik, candátů a dalších dravých ryb. V dalších letech k nim přibyly i další druhy a Lipno začalo lákat také lovce velkých kaprů. Zdálo se, že tahle voda je nekonečná nejen pro svou rozlohu, ale i možnosti. I přes zvyšující se počty rybářů totiž ryb jako by ani neubývalo.
Zlom nastal na začátku tisíciletí. Úlovky candátů, v té době chytaných především na malé rybky, klesly najednou z roku na rok na polovinu. Nakonec se zastavily na deseti procentech původního množství. Faktorů, které na to měly vliv, bylo víc, ale jedním z nich byl i velký rybářský tlak.
V roce 2008 se Jihočeský územní svaz Českého rybářského svazu (JčÚS ČRS) rozhodl jednat. Mimo jiné zakázal lov na rybky menší 20 centimetrů, začal jednat o změnách v kolísání hladiny, které negativně ovlivňuje rozmnožování ryb. Některé zátoky vyhlásil jako oblasti s úplným zákazem lovu.
Tato opatření se ukázala jako úspěšná a hlavně candátů v Lipně začalo znovu přibývat a zvětšovala se i jejich velikost. „Jenže za současných podmínek se jejich lovu někteří rybáři nemohou věnovat. Lov na umělé nástrahy je fyzicky i finančně náročnější. Tlak na uvolnění pravidel proto enormně vzrostl, a proto budou příští rok platit zase jiná,“ říká hospodář JčÚS ČRS Milan Hladík.

* V roce 2016 by se tak mělo na Lipně znovu chytat na rybičku dlouhou 15 centimetrů. To mnoho rybářů hodnotí jako krok k definitivnímu zničení tamní populace candáta. Jsou podobné obavy reálné?

V posledních sedmi letech bylo Lipno místem, kde candáty chytali prakticky jen lidé, kteří loví na umělé nástrahy. Na rybičku dlouhou 20 centimetrů se candát skoro ulovit nedá. I díky tomu se situace podstatně zlepšila. Takže najednou všichni vidí, že tam candáti zase jsou, a chtějí je chytat stejnými metodami jako dřív. I ti, kteří na umělé nástrahy neumí, nebo nemohou chytat, chtějí candáty lovit a také si je odnést domů.

* Pravidla se v jejich prospěch změní po osmi letech. Není to příliš brzy?

Když se v roce 2008 ta opatření přijímala, bylo to v době, kdy v nádrži opravdu zbývalo jen minimum dravých ryb, takže nikdo ani příliš neprotestoval. Chyba byla, že jsme neurčili, že ta pravidla budou platit třeba striktně na deset nebo patnáct let. Už teď je tam mnohem více ryb. Co ale pro Lipno bude znamenat opětovná změna pravidel, zatím není úplně jasné.

* Máte nějaké scénáře?

Možná budou klíčové tak dva roky, kdy se na Lipně bude chytat na menší nástražní rybičky. Voda se vychytá a potom všichni zase budou nadávat v hospodě, že se pro zlepšení nic nedělá. Po třech letech se dá hlasovat o tom, že se délka rybičky nebude limitovat vůbec, protože to nemá smysl, když tam není co chytat. Za další roky se vychytá i ten zbytek a Lipno bude prázdné a snad se začne znovu chránit.

* To je dost černá vize. Je nějaká alternativa?

Doufám, že se pletu a ta rybička 15 centimetrů je stále pořád dost dlouhá, takže ochrání alespoň menší candáty. V lepším případě Lipno přijde „jen“ o generační ryby, které jsou ale stěžejní pro přežití populace. Takže druhá varianta je, že ten dopad uvidíme až za delší dobu. Nebo se k ochraně vrátíme dříve a škoda nebude tak velká. A možná se snížení míry rybičky neprojeví ani na úbytku, ani na vzrůstu počtu candátů a současná úživná kapacita Lipna odpovídá množství candátů, které v něm teď žije.

* Proč je lov na rybičku tak oblíbený?

Je pohodlný, moc nestojí a navíc je i velmi úspěšný. Tohle vědí i lidé z výborů, kteří ustoupili tlaku členské základny a prosadili, že se povolená velikost rybičky zmenší. A i to je poměrně úspěšný kompromis, navrhováno bylo úplné zrušení míry a návrat k původním pravidlům, kdy se smělo chytat jak na rybičky jakékoli velikosti, tak třeba i na rybí maso.

* Lov na umělé nástrahy je ale mnohem sportovnější. Navíc ochrana přírody má být jedním z pilířů Českého rybářského svazu...

Jsem biolog, vidím v přírodě paralelu. My si myslíme, jak jsme jako člověk vyspělý tvor, ale přitom se chováme jako každé jiné zvíře, které zkrátka nedokáže přemýšlet plánovitě. Všechny organizmy fungují tak, že dokud mají zdroje, tak je čerpají, jak umí.

* Lipno je proslavené i množstvím pytláků. Zlepšuje se situace?

Na Lipně je s dodržováním pravidel obecně dost problém. Máme tam ale už „poloprofesionální“ skupiny strážných a od roku 2015 jsme najali jednoho profesionálního strážného. Situace se výrazně zlepšila. Kdybychom najali ještě jednoho a kolem nich pak soustředili dobrovolné strážce, svůj efekt už by to mělo.

* Jak pytláci škodí?

Mám statistiku docházek a úlovků z Lipna za rok 2014. Lovilo tam skoro devět tisíc rybářů a vykonali téměř sto tisíc docházek. Tihle lidé vykázali sedmnáct set ulovených candátů. Další část zmizela bez zapsání. Právě chytání na malé rybičky je velmi častým přestupkem, který na Lipně zaznamenáváme.

* Pytláci ale nechytají jen candáty. Jsou na Lipně další časté přestupky?

Třeba chytání na tři a více prutů, nezapisování ulovených ryb, odnášení většího počtu kusů, než je povoleno. Jsou i lidé, kteří nám řeknou, že na nějaká naše opatření kašlou a že si budou chytat tak, jak chtějí. Řada takových „rybářů“ už ale naštěstí narazila na naše strážné. Myslím si, že slabinou svazu ale zůstává, že se takových lidí nedokáže zbavit natrvalo.

* Jak to myslíte?

Když se člověk něčeho podobně závažného dopustí opakovaně, neměl by být členem svazu. Jenže problém je, že u nás je pytláctví společensky tolerovaný přestupek, podobně jako daňové úniky nebo korupce. Nikdo nevidí upytlačeného kapra stejně jako ukradenou čokoládu v obchodě, přitom je stejné.

* Členů rybářského svazu ale dlouhodobě ubývá. Nesouvisí uvolnění pravidel lovu ryb na Lipně právě i s tím?

Ty změny, které začnou platit v příštím roce, vnímám jako důsledek vnitřního pnutí v rybářském svazu. To je jak „politické“, tak generační. Na jedné straně si svaz stěžuje, že mu ubývají členové a mladší chodí raději na soukromé revíry. Na druhé straně ale všechno dělá podle starších rybářů, kterých je mezi členy velký podíl. Ti chodí na schůze, na což ti mladší většinou nemají čas. Starší chodí na ryby častěji a chtějí si také denně ryby odnášet.

* Co potom s takovým množstvím ryb dělají?

Mezi rybáři je i dost těch, kteří si rybolovem vylepšují svou ekonomickou situaci a ryby prodávají nebo směňují, přepočítávají náklady a zisky. Je to systém, který přetrvává z dob socialismu a jeho hlavní myšlenkou je rovnoprávnost - všichni stejně přispějeme a všichni si stejně odneseme. Podle mě tohle může fungovat možná v nějakém malém klubu, ale v organizaci, která má 300 tisíc členů s různými možnostmi i požadavky, to nejde.

* Jaké máte vy ještě osobní cíle v roli rybářského funkcionáře?

Chtěl bych se zasadit o postupnou změnu celého svazu k větší efektivitě a také k řešení problémů. Byl bych rád, kdyby se podařil najít ideální způsob hospodaření a rybolovu na Lipně. A také, kdyby se povedl zvýšit stav lipanů na Vltavě pod Lipnem a některých dalších revírech. Udělalo by mi radost, kdyby vznikl velký revír pro jezerní muškaření, jaké známe z Anglie. Uspokojil by poptávku po muškaření na stojatých revírech. Taková voda by byla výjimečná v měřítku celé střední Evropy. Mým největším přáním ale je, aby kolem rybaření bylo méně emocí.

Vizitka

Milan Hladík (43 let)

Milan Hladík se narodil 17. října 1972, rybaří od deseti let, je členem Místní organizace Českého rybářského svazu Český Krumlov, od roku 2001 působí jako hospodář Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu. VystudovalPřírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a postgraduální studium na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Pracuje ve vodohospodářství, je specialistou na vodní ekosystémy a jejich revitalizace. Závodně se věnuje lovu ryb na umělou mušku. Je ženatý, má syna a dceru. Žije v Českých Budějovicích.

Publikováno: Pondělí 30.11.2015 09:25

Akce dokumentů

Kategorie: