Kůrovec naštěstí nečte noviny|Deník N | 13.3.2019 | Rubrika: Věda | Strana: 15

Čím méně budeme zasahovat, tím bude příroda pestřejší, říká Pavel Kindlmann. Velká část území, jež by do bezzásahové zóny patřila, se tam nedostala z politických důvodů, zdůrazňuje.

Rozsah divočiny by mohl být na Šumavě i dvakrát větší, než navrhují správci parku, míní ekologové a vědci. Profesor ekologie Pavel Kindlmann je jedním z nich.

* Nejprve obecně – proč je vlastně divočina potřeba? Proč je důležité ji mít?

Biotopy, o kterých mluvíme, tedy horské smrčiny, bučiny a další, je třeba ponechávat bez zásahu, aby v nich přežilo co nejvíce původních druhů. V tomto případě platí, že čím větší území ponecháme divočině, tím více druhů zachráníme před vyhynutím. Dnes máte plné noviny zpráv o vymírání hmyzích nebo ptačích druhů. Současné vymírání však – poprvé v historii planety Země – nezpůsobuje nějaký pád meteoritu nebo výbuch sopky, ale živá bytost, která si o sobě dokonce myslí, že je inteligentní.

* Proč je potřeba na Šumavě ještě zvětšit plochu takzvané přírodní zóny, jinými slovy divočiny?

Protože kdyby se už nyní převedlo 53 % plochy Národního parku Šumava do režimu území ponechaného vlastnímu vývoji, přírodě by se nic nestalo a z hlediska ochrany místních druhů by to bylo jedině dobře. Jsou dva důvody, proč zanechat území co největší. Zaprvé, platí pravidlo, že když zmenšíte bezzásahové území, sníží se i počet druhů, které zde budou žít.

(...)

Pavel Kindlmann (1954)

Prof., RNDr., DrSc. Přednáší na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Angažuje se v platformě Vědci pro Šumavu, která chce posílit ochranu přírody a bezzásahový režim. Zaměření: teoretická a evoluční ekologie, populační dynamika, stabilita ekologických společenstev.