GÉNIOVÉ MEZI OPEŘENCI|Učitelské noviny | 2.10.2018 | Rubrika: Reflexe | Strana: 16

(...)

„Je zvláštní, že i přes tak dlouhý oddělený vývoj krkavcovitých a vyšších primátů s nimi máme v otázce myšlení tolik společného.
Z etologického hlediska jsou to vlastně opeření lidoopi," uvedl rakouský zoolog a zakladatel moderní etologie Konrád Lorenz (1903-1989) a pokračoval: „Vzhledem k tomu, že posledního společného předka jsme měli někdy před 300 miliony let, musel se tento způsob vyvinout dvakrát ve stejné podobě nezávisle na sobě." Jako jedno z možných vysvětlení výjimečných kognitivních schopností krkavcovitých se často uvádí to, že jde o sociální ptáky žijící převážně ve velkých hejnech. Ale zrovna krkavci tráví většinu svého života v párech, takže příslušnost k velké skupině zřejmě nebude tím hlavním faktorem jejich vysoké inteligence.
A jak již víme, velikost daného druhu, tedy jeho mozku s vlastní inteligencí souvisí jen do určité míry. Rozhodující totiž je, jak velký objem v něm představuje centrum zajišťující kognitivní schopnosti a také jakým počtem neuronů se daný mozek vykazuje. Tak například havran má ve svém předním mozku takový počet neuronů, který je srovnatelný s chytrými malpami (opicemi žijícími v Jižní Americe), přestože co do hmotnosti má oproti nim mozek pouze čtvrtinový!
Jde o poměrně nový objev, protože donedávna se zoologové přikláněli spíše k hypotéze, že vysvětlení nespočívá v počtu neuronů, ale v tom, jakým způsobem jsou mezi sebou propojeny. Ale badatelskému týmu z Přírodovědecké fakulty UniverzityKarlovy se podařilo aplikovat novou metodu na počítání neuronů i u ptačích mozků, čímž nad veškerou pochybnost zjistili, že nerozhoduje ani velikost mozku nebo uspořádání jednotlivých neuronů, ale skutečně v prvé řadě jejich počet.