Demograf: Jen imigrace zaručí, že Česko nevymře

11. září 2015

Úbytek populace i její stárnutí jsou jednoznačné demografické trendy, které jsou společné všem zemím Visegrádské čtyřky. Jak s populací těchto zemí zahýbá současná migrační vlna do Evropy stále není jasné, mohla by ale mít pozitivní vliv.

Na tom se shodli ve čtvrtek experti, kteří vystoupili na konferenci Maďarského institutu v Praze nazvané Trendy demografických změn v zemích Visegrádu.

„Velkou roli bude u České republiky hrát migrace,“ řekl v našem vysílání demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Spoléhat jen na přirozenou reprodukci, tedy porodnost a úmrtnost, znamená sledovat úbytek obyvatelstva v našich zemí.

„Výsledek bude záležet jen a pouze na vývoji migrace. Pokud bychom migraci neměli, musíme se připravit na to, že za 50 let tady nebude 10 milionů lidí, ale jen půl milionu,“ tvrdí demograf.

Ještě větším nebezpečím je stárnutí populace, protože čím menší populace bude, tím vážnější budou dopady jejího stárnutí.

Kučera považuje odhady maďarských a slovenských kolegů za poměrně pesimistické.„Maďarský odhad plodnosti s 1,25 dítěte na jednu ženu je zatím za hranicí, kterou si odmítám představit."

Odhad naděje dožití od slovenských demografů také nepovažuje za realistický. „Česká republika je dobrým příkladem, protože zde roste naděje dožití přibližně o čtvrt roku za rok u mužů i žen."

Současnou diskuzi o migrační vlně do Evropy považuje demograf za „bouři ve sklenici vody."

„Před osmi lety jsme měli pozitivní migrační stav 80 tisíc lidí a nikdo se nad tím nepozastavoval. Teď se můžeme zbláznit ze tří tisíc lidí, kteří by sem měli přijít. Nehledě na to, že i když přijdou, většina z nich tady nezůstane, ale budou mít tendenci jít dál na západ," připomněl Tomáš Kučera.

autoři: oci , Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.