E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Čeští vědci zkoumali přechod života z vody na souš. Pomohla jim řasa parožnatka| MÉDIA

Haló noviny|Haló noviny | 9.8.2018 | Rubrika: Mozaika zajímavostí | Strana: 12
 

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřFUniverzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš, řekl člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin. Ukázalo se, že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada »souběžných uliček«. Článek o výsledcích výzkumu vyšel v biologickém časopise Cell.


 

Přečtení genomu sladkovodní řasy, Studio 6, 20.7. 2018

Video ZDE


 

www.ceskenoviny.cz|12.7.2018
Čeští vědci pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš. Jak ČTK řekl člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin, ukázalo se, že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada "souběžných uliček".

Celý článek zde 


https://www.irozhlas.cz|18.7.2018
Evoluce nešla nejpřímější cestou.‘ Čeští vědci pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš. Článek o výsledcích výzkumu vyšel v biologickém časopise Cell a PřF o něm informovala ve čtvrteční tiskové zprávě.

Celý článek zde
 


www.tyden.cz|18.7.2018
Úspěch českých vědců. Pomohli rozluštit přechod života na souš

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. 

Celý článek zde


https://veda-a-technika.eurozpravy.cz|12.7.2018
Vědci z Univerzity Karlovy pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš


(...)
Na objevu se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze. Člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin, uvedl, že se ukázalo, že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada "souběžných uliček".

Celý článek zde
 


www.21.stoleti.cz|16.7.2018
Čeští přírodovědci přečetli genom sestřenice všech rostlin

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela zásadní. Rostliny, které se poté během milionů let rozrůznily do stovek tisíc druhů a nejrůznějších ekologických typů, ovlivňují prakticky všechny děje v biosféře.

Celý článek zde


www.cuni.cz
Řasy mají geny umožňující rostlinám kolonizovat souš

Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela zásadní. Rostliny, které se následně během milionů let proměnily do stovek tisíc druhů a nejrůznějších ekologických typů, prakticky stále ovlivňují děje v biosféře. Proto se kolonizací souše vědci velice intenzivně zabývají. K rozluštění genomu sladkovodní řasy teď přispěli i vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Parožnatka má podle nich řadu podobností se suchozemskými rostlinami.


lidovky.cz | 17.7.2018 | Rubrika: Lidovky / Věda 
Čeští vědci pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřFUniverzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš.


www.sciencemag.cz|17.7.2018
Řasy mají geny, které umožnily rostlinám kolonizovat souš

Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin.

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami.

(...)


ct24.cz | 13.7.2018 | Rubrika: Věda
Evoluce se vydala mnoha cestičkami. Čeští vědci popsali, jak život přešel z moře na souš

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřFUniverzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš.


novinky.cz | 13.7.2018 | Rubrika: Věda a školy 
Čeští vědci zkoumali přechod života z vody na souš. Pomohla jim řasa parožnatka


Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UKv Praze pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy parožnatky, která se pokládá za sestru suchozemských rostlin. Zajímalo je, jak to s příbuzností vypadá. Mezinárodní tým chtěl díky tomu odhalit, jak se zhruba před 430 milióny lety odehrál přechod organismů z vody na souš. Evoluce prý nešla nejpřímější cestou, řasy ale mají geny, které umožnily rostlinám pevninu kolonizovat.

(...)


Zpravodajství ČTK | 12.7.2018
Čeští vědci pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Vědci z Přírodovědecké fakulty (PřFUniverzity Karlovy v Praze významně pomohli s přečtením genomu složité vodní řasy, která je pokládaná za sestru suchozemských rostlin. Mezinárodní tým se řasou zabýval proto, aby odhalil, jak se zhruba před 500 miliony let odehrál přechod organismů z vody na souš. Jak ČTK řekl člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin, ukázalo se, že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada "souběžných uliček". Článek o výsledcích výzkumu vyšel v biologickém časopise Cell a PřF o něm informovala v dnešní tiskové zprávě.


 

Publikováno: Pondělí 16.07.2018 11:20

Akce dokumentů

Kategorie: