ČESKÝ VENKOV JAKO SKANZEN. POMOCI MAJÍ MLADÍ LIDÉ|Hospodářské noviny | 5.2.2019 | Rubrika: Téma | Strana: 15

(...)

V Česku v současné době na zhruba 70 procentech zemědělské půdy hospodaří velké zemědělské podniky. Těm se často vyčítá, že se zaměřují především na okamžitou produkci a zisk a nemají vztah k lokalitě, kde působí. Právě menší farmáři se podle většiny panelistů více starají o kvalitu půdy, jelikož v dané lokalitě hospodaří dlouhodobě.
Bez velkých agrárních firem se ale neobejdeme. „Potřebujeme velké zemědělské podniky, které zajišťují převážnou část živočišné a rostlinné výroby. Je potřeba uživit rostoucí počet lidí a k tomu jsou potřeba právě velké podniky,“ uvedl Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory.
Pro velkou část menších zemědělců je problematické přerozdělování dotací, které podle nich pomáhají zejména těm velkým a křiví současný trh. Bez dotací se ovšem nelze obejít, jelikož je využívá celý svět a Česká republika by bez nich ztratila konkurenceschopnost. Podle většiny debatujících by menším zemědělcům pomohlo takzvané zastropování dotací pro velké zemědělské podniky, které se v současnosti projednává v Evropské unii.

 V diskusním panelu mimo jiné vystoupili (zleva) Richard Nikischer z ministerstva pro místní rozvoj, Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR, Pavel Vinohradník, místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra Rural Přírodovědecké fakulty UK.