Botanička Martina Pichrtová získala cenu Česká hlava - různá média

Vědecké ceny Česká hlava

ČT 1 | 1.12.2015 | 19:00 | Pořad: Události | Téma: Přírodovědecká fakulta

Rozhovor s RNDr. Martinou Pichrtovou, Ph.D.  z katedry botaniky v pořadu ČT Události můžete sledovat ZDE. Reportáž začíná v čase 46:20. 
 

Pět odborníků získalo Českou hlavu

Lidové noviny | 2.12.2015 | Rubrika: Domov | Strana: 4 | Autor: čtk | Téma: Přírodovědecká fakulta


PRAHA Pět prestižních vědeckých cen za výjimečné badatelské výsledky bylo včera uděleno v rámci projektu Česká hlava. Tu nejvýznamnější, Národní cenu vlády, si odnesl světově uznávaný překladatel, popularizátor vědy a anglista Martin Hilský. Do češtiny přeložil celé dílo anglického dramatika Williama Shakespeara.

Čtrnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty má proti loňsku kvůli nedostatku peněz o jednu cenu méně. Hilský v reakci na nejvýznamnější ocenění uvedl, že ho těší a ani ve snu s ním nepočítal. Vnímá ho zároveň jako vzkaz odborné poroty, která se skládá především z vědců z přírodních oborů, že humanitní obory jsou také důležité. „To zvyšuje tu cenu v mých očích velmi,“ řekl Hilský.
Další laureáty vybrala porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol za nejlepší patenty a vynálezy z několika desítek nominací.
Cenu společnosti Kapsch za významný objev a patent získal chemik Jan Mašát. Objevil novou, bezodpadovou metodu výroby chemické látky zvané PMM, která se používá pro výrobu pesticidů. Cena ministerstva průmyslu za významnou technickou či výrobní inovaci putuje vynálezci a podnikateli Luboši Hesovi a jeho firmě SENSORA za vynález přístroje pro měření tepelného komfortu například sportovních dresů a outdoorových oděvů. „Naše země, jakkoli malinká, je jeden z největších výrobců outdoorového oblečení. My jsme ve skutečnosti špičková země v oblasti speciálních oblečení pro sport, alpinismus, outdoor,“ uvedl Hes. Výrobce podle něj musí spotřebiteli dokázat, že oděv zadrží silný déšť a zabrání proniknutí vlhkosti. Právě pro to jsou nutná měření a testování.
Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl fyzik Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření.
Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava botanička Martina Pichrtová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zkoumala stresovou odolnost zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě. V letošním ročníku poputuje na odměny laureátům dohromady 1,5 milionu korun, za 14 let byli vědci odměněni 21 miliony korun.

Česká hlava udělila pět vědeckých cen

E15 | 2.12.2015 | Rubrika: Události | Strana: 2 | Autor: /čtk/ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Nejvýznamnější ocenění, Národní cenu vlády, za výjimečné badatelské výsledky si odnesl překladatel, popularizátor a anglista Martin Hilský.

K České hlavě pomohl Martinovi Hilskému také kompletní překlad díla anglického dramatika Williama Shakespeara do češtiny.
Anglista cenu uvítal jako vzkaz odborné poroty složené především z vědců z přírodních oborů, že humanitní obory jsou rovněž důležité. „To zvyšuje tu cenu v mých očích velmi,“ zdůraznil Hilský.
Další laureáty vybrala porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol za nejlepší patenty a vynálezy z několika desítek nominací. Ocenila nalezení bezodpadové metody výroby chemické látky, vývoj přístroje pro měření outdoorových textilií, nových materiálů pro detekci ionizujícího záření a výzkum řas v Arktidě a Antarktidě.
Cenu společnosti Kapsch za významný objev a patent získal chemik Jan Mašát. Objevil novou, bezodpadovou metodu výroby chemické látky zvané PMM, která se používá pro výrobu pesticidů.
Cena ministerstva průmyslu a obchodu za významnou technickou či výrobní inovaci putuje vynálezci a podnikateli Luboši Hesovi a jeho firmě Sensora za vynález přístroje pro měření tepelného komfortu například sportovních dresů a outdoorových oděvů.
„Naše země, jakkoli malinká, je jedním z největších výrobců outdoorového oblečení. Ve skutečnosti jsme špičková země v oblasti speciálních oblečení pro sport, alpinismus, outdoor,“ uvedl Hes. Výrobce podle něj musí spotřebiteli dokázat, že oděv zadrží silný déšť a chrání proti vlhkosti. Právě proto jsou nutná měření a testování. „Je to jeden z pilířů outdoorového průmyslu a pro tyto společnosti měříme,“ poznamenal.
Cenu energetické skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl fyzik Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a to za nové materiály, které umožňují detekovat ionizující záření.
Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava botanička Martina Pichrtová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zkoumala stresovou odolnost zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.

Nejvýznamnější cenu České hlavy dostane překladatel Martin Hilský

novinky.cz | 1.12.2015 | Rubrika: Věda a školy | Strana: 0 | Téma: Přírodovědecká fakulta


Pět prestižních vědeckých cen za výjimečné badatelské výsledky zveřejnil v úterý projekt Česká hlava. Tu nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl světově uznávaný překladatel, popularizátor vědy a anglista Martin Hilský. Do češtiny přeložil celé dílo anglického dramatika Williama Shakespeara.

Čtrnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen v úterý na tiskové konferenci. Proti loňsku má kvůli nedostatku peněz o jednu cenu méně.

Hilský v reakci na nejvýznamnější ocenění uvedl, že ho těší a ani ve snu s ním nepočítal. Vnímá ho zároveň jako vzkaz odborné poroty, která se skládá především z vědců z přírodních oborů, že humanitní obory jsou také důležité. „To velmi zvyšuje tu cenu v mých očích," řekl Hilský.

Další laureáty vybrala porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol za nejlepší patenty a vynálezy z několika desítek nominací. Ocenila nalezení nové bezodpadové metody výroby chemické látky, vývoj přístroje pro měření outdoorových textilií, nových materiálů pro detekci neviditelného ionizujícího záření a výzkum řas v Arktidě a Antarktidě.Česko je špičkou ve sportovním oblečení

Cenu společnosti Kapsch za významný objev a patent získal chemik Jan Mašát. Objevil novou, bezodpadovou metodu výroby chemické látky zvané PMM, která se používá pro výrobu pesticidů. Cena ministerstva průmyslu za významnou technickou či výrobní inovaci putuje vynálezci a podnikateli Luboši Hesovi a jeho firmě SENSORA za vynález přístroje pro měření tepelného komfortu například sportovních dresů a outdoorových oděvů.

„Naše země, jakkoli malinká, je jedním z největších výrobců outdoorového oblečení. My jsme ve skutečnosti špičková země v oblasti speciálních oblečení pro sport, alpinismus, outdoor," uvedl Hes. Výrobce podle něj musí spotřebiteli dokázat, že oděv zadrží silný déšť a proniknutí vlhkosti. Právě proto jsou nutná měření a testování. „Je to jeden z pilířů outdoorového průmyslu a pro tyto společnosti měříme," poznamenal.

Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl fyzik Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření.Na odměny padne 1,5 miliónu korun

Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava botanička Martina Pichrtová z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zkoumala stresovou odolnost zelených řas jařmatek v Arktidě a Anktartidě.

V letošním ročníku poputuje na odměny laureátům dohromady 1,5 miliónu korun, za 14 let byli vědci odměněni 21 milióny korun. Například třicetiletá vědkyně Pichrtová obrží 70 tisíc korun, finanční ohodnocení ale nepovažuje za důležité. „I kdyby to byla jen soška, tak mi pořád připadá, že titul má mnohem větší význam i pro můj budoucí profesní život," komentovala.

Dříve se druhá hlavní cena udělovala odděleně za technické a přírodní vědy, nyní se sdružila do jedné. „Letos finanční problémy České hlavy donutily zredukovat počet laureátů, aby jim bylo zachováno dostatečné ohodnocení. Na tom je Česká hlava postavena," řekl ředitel projektu Václav Marek.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/38798...dostane-prekladatel-martin-hilsky.html

Česká „nobelovka“. Letos kraluje překladatel Martin Hilský

Českobudějovický deník | 2.12.2015 | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 12 | Autor: FILIP LUKEŠ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Praha – V Praze byly vyhlášeny nejlepší patenty, objevy a vynálezy za rok 2015, za které jejich autoři získali titul Česká hlava. Z několika desítek nominací vybrala odborná porota složená ze zástupců akademie věd a vysokých škol čtyři laureáty, svého určila i vláda.
Titul Česká hlava je spojen i s finanční odměnou. Za 14 let udělování této ceny bylo oceněným vyplaceno přes 20 milionů korun.
Ačkoliv porotu České hlavy tvoří zejména vědci přírodovědných oborů, hlavní cenu získal představitel humanitního oboru – překladatel Martin Hilský. Světově uznávaný odborník na dílo anglického dramatika Williama Shakespeara, v současnosti profesor Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, byl oceněn za celoživotní přínos v oblasti anglistiky. Titul Česká hlava mu předal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
Slovy Otto Wichterleho: „Úspěch chemika je dán tím, dokáže­li výsledky svého výzkumu převést od zkumavky po barák,“ se nechal inspirovat další laureát inženýr Jan Mašát, který vynalezl novou bezodpadovou metodu výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá pro výrobu pesticidů používaných zejména k ošetření vinné révy. Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu za nedestrukční přístroje pro měření tepelného komfortu oděvů předal doktoru Luboši Hesovi ministr Jan Mládek, který k tomu uvedl: „Velmi si vážím lidí, kteří své znalosti dokáží využívat pro objevování nových věcí a jsou navíc schopni najít pro tyto nápady konkrétní použití a prakticky je realizovat v rámci svého podnikání. Můj resort se snaží právě tyto lidi maximálně podporovat a hledat cesty, jak ještě zvýšit počet lidí, kteří v tomto směru uspějí.“ Dalšími oceněnými byli inženýr Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu AV ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření, a Martina Pichrtová z Přírodovědecké fakulty UK, která se věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.

Česká hlava 2015 již našla své důstojné nositele

Technický týdeník | 15.12.2015 | Rubrika: Věda/ochrana zdraví | Strana: 6 | Autor: /pj/ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Odborná porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol na počátku prosince vyhlásila laureáty ceny Česká hlava 2015. Po předchozím návrhu Rady vlády pro výzkum,
vývoj a inovace určila svého laureáta také česká vláda.

Nejvyšší vědecké vyznamenání v ČR – Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2015 – získal profesor PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE, který je předním znalcem, překladatelem a popularizátorem díla Williama Shakespeara. Ocenění byla předána na počátku prosince během slavnostního galavečera v Kongresovém centru Praha za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky a vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka.
„Profesor Hilský je širší veřejnosti známý také díky tomu, že umí zasvěceně a atraktivně popularizovat Shakespearovo dílo a dobu. Na příští rok navíc připadá výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara, a v tomto kontextu je ocenění celoživotního úsilí Martina Hilského ještě zesíleno,“ uvedl vicepremiér Pavel Bělobrádek.

REAKCE, KTERÁ DOBYLA SVĚT

Cenu společnosti Kapsch za významný objev, patent či jiný vědecký počin získal Ing. Jan Mašát, CSc., za nalezení nové, bezodpadové metody výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá k výrobě pesticidů. Inspirován Otto Wichterlem, podle nějž je úspěch chemika dán tím, dokáže-li výsledky svého výzkumu převést od zkumavky po barák, orientoval své vynálezy cílevědomě tak, aby jeho řešení byla technicky schůdná a v praxi přinesla co největší užitek.
Jako kandidát věd nastoupil do podnikového výzkumu Spolany Neratovice, kde se zaměřoval na výzkum a vývoj pesticidů, konkrétně na výrobu bezrtuťnatého mořidla osiva – bis-trichlormetyltrisulfidu. Protože pro výrobu tohoto mořidla ale byl základní surovinou trichlormetylsulfenylchlorid – perchlormetylmerkaptan (PMM), který se v té době připravoval několikastupňovou, a proto málo výtěžnou metodou – pouhých 56 % – zatíženou vznikem nežádoucích vedlejších produktů – chloridů síry a koloidní sírou, zaměřil se na výrobu této suroviny. Výsledek jeho bádání je možno vyjádřit větou: „O jedné reakci, která dobyla svět.“
Nalezl totiž takový způsob výroby, kterým bylo možno PMM vyrobit v jednom stupni, bez odpadů a s překvapivě vysokými výtěžky (86 %) a v čistotě téměř stoprocentní. Pokračující optimalizace metody vedla k udělení 7 patentů, následující vývoj kontinuálního způsobu výroby pak k dalším 10 patentům.
Navázáním spolupráce se zahraničím se metoda brzy uplatnila v SRN, Izraeli, USA, Brazílii, Indii, Austrálii a Číně. Jan Mašát přitom musel čelit dnes již těžko pochopitelným potížím ve styku se zahraničím, neustálým kontrolám stranickými orgány, výslechům StB, omezováním korespondence a telefonátů a nejistým možnostem výjezdů do zahraničí, které vyústily v zákaz prodeje PMM firmě Olin Corporation (USA).
Přestože požadavek z USA by byl technicky snadno splnitelný, organizačně realizovatelný nebyl (Jan Mašát nebyl členem KSČ a spolupráci s StB odmítl). Přes velký zájem této firmy tak k prodeji nedošlo a Janu Mašátovi byly odepřeny veškeré styky tímto směrem. Američané proto okopírovali české patenty a postavili si vlastní zařízení.

NOVÝ ZPŮSOB MĚŘENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU ODĚVŮ

Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která se uděluje za významnou technickou či výrobní inovaci, získal dr. Luboš Hes a jeho společnost Sensora za nedestrukční přístroje Alambeta a Permetest pro měření tepelného komfortu oděvů.
Tepelný komfort je základním užitným parametrem jak běžných oděvů a sportovních dresů, tak zejména ochranných (hasičských, lékařských) a tzv. outdoorových oděvů. Pro alpinistu například snížení tepelné izolace spodního prádla nebo spacího pytle v důsledku akumulovaného potu může znamenat ohrožení života. Nové přístroje české firmy Sensora jsou unikátní v tom, že umožňují rychlé přímé měření parametrů tepelného komfortu celých oděvů sestávajících z několika vrstev různých textilií, a to bez jejich poškození.
V České republice byly tyto přístroje použity při vývoji nového spodního prádla a ponožek vyráběných respektovanou firmou Moira. Řada dalších měření pak přispěla i k vývoji textilií, zejména spacích pytlů, vyráběných českými outdoorovými firmami. Celkem se přístroje Sensora používají ve 22 zemích světa.
Cenu laureátovi předal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který uvedl: „Velmi si vážím lidí, kteří své znalosti dokážou využívat k objevování nových věcí a jsou navíc schopni najít pro tyto nápady konkrétní použití a prakticky je realizovat v rámci svého podnikání. Můj resort se snaží právě tyto lidi maximálně podporovat a hledat cesty, jak ještě zvýšit počet těch, kteří v tomto směru uspějí. Za jeden z nejúčinnějších nástrojů podpory považuji evropské fondy. V minulém programovém období jsme v rámci programů Inovace, Potenciál či Spolupráce podpořili více než 2200 malých a středních podnikatelů, kteří získali dotace ve výši přesahující 27 miliard Kč. V aktuálním OP PIK zatím přijímáme první žádosti, konkrétně ve výzvě Inovace podnikatelé dosud registrovali na 500 žádostí se způsobilými výdaji ve výši téměř 30 miliard Kč. Kromě toho chceme podpořit inovativní podnikatele v jejich úplných začátcích, připravujeme proto komplexní platformu – Národní inovační fond – která formou rizikového kapitálu nabídne začínajícím podnikatelům až 1,4 miliardy Kč.“

JAK NA NEVIDITELNÉ ZÁŘENÍ

Cenu Skupiny ČEZ, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd, získal Ing. Vítězslav Jarý, Ph. D., z Fyzikálního ústavu AV ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření.
V posledních letech raketově roste počet aplikací, při kterých je nutné detekovat právě neviditelné pronikavé záření (gama záření, rentgenové záření), například v průmyslu (odhalování netěsností v látkách, hledání ropných ložisek), v lékařství (CT, PET detektory), v oblasti bezpečnosti (rámy na letištích) nebo ve vědě (LHC urychlovač v CERNu).
Zároveň roste poptávka po nových materiálech pro konstrukci zdrojů tzv. laditelného bílého světla. Ač to nemusí být na první pohled jasné, obě tyto velké skupiny aplikací mají mnoho společného.
V týmu pod vedením doc. Ing. Martina Nikla, CSc., Vítězslav Jarý pracoval na vývoji a optimalizaci právě těchto materiálů. Některé materiály se vyrábějí s jejich účastí přímo v ČR, jiné se získávají díky široké spolupráci s laboratořemi z celého světa (Japonsko, Čína, Francie, Itálie či USA).
„Povedlo se nám najít zcela novou neprobádanou specifickou skupinu látek (ternární sulfidy dopované ionty vzácných zemin), které mohou sloužit pro oba zmíněné účely. Jako prvním na světě se nám povedlo tyto látky syntetizovat s danými vlastnostmi a provést velmi podrobný popis jejich fyzikálních vlastností,“ vysvětlil Vítězslav Jarý. Pro tuto skupinu látek již byly FZÚ AV ČR uděleny čtyři národní patenty.

NEOBYČEJNÁ ODOLNOST JAŘMATEK

Cenu společnosti Česká hlava, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd, získala RNDr. Martina Pichrtová, Ph. D., z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, která se věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.
Extrémní přírodní podmínky v polárních oblastech omezují rozvoj vyšších rostlin. Čím blíže k pólu, tím více rostlin ubývá. Naopak některé řasy patří mezi organismy, které jsou schopné v nehostinných podmínkách přežít a jsou tedy klíčovou součástí polárních ekosystémů a základním pilířem potravních řetězců. Vláknité zelené řasy jařmatky vytvářejí v Arktidě i Antarktidě rozsáhlé nárosty v mělkých tůních a mokřadech, kde jsou vystaveny celé řadě stresů prostředí – silnému mrazu a dlouhotrvající tmě v období polární noci a naopak vyschnutí a silnému slunečnímu záření v období polárního dne.
Výsledky ukázaly, že oproti původnímu předpokladu jařmatky nepotřebují ke svému přežití vytvářet specializovaná odolná stadia (spory), ale po otužení přežijí vyschnutí i zmrznutí ve vegetativním stavu. Navíc bylo zjištěno, že jařmatky produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření.
„Specifické chemické látky, které mikroorganismy produkují na svoji ochranu, je možné izolovat a využít v praxi – řada takových látek již našla uplatnění v biotechnologiích,“ vysvětlila Martina Pichrtová.
Ocenění Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Od roku 2006 je vítězná hlavní cena udělována premiérem České republiky na základě usnesení vlády jako „česká nobelovka za vědu, výzkum a inovace“ pod názvem Národní cena vlády Česká hlava. S cenou je spojena finanční odměna ve výši jednoho milionu Kč. Za 14 let existence bylo laureátům vyplaceno více než 20 milionů Kč.

České hlavy jsou rozdány, hlavní cenu dostal profesor Hilský

Literární noviny | 10.12.2015 | Rubrika: Příloha - věda, technika, civilizace | Strana: 5 | Autor: –red | Téma: Přírodovědecká fakulta


Čtrnáctý ročník udělování prestižních vědeckých cen za výjimečné badatelské výsledky Česká hlava zná své vítěze. Hlavní ocenění, Národní cenu vlády Česká hlava, získal profesor Martin Hilský z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyznamenán byl za celoživotní přínos v oblasti anglistiky a překladů Shakespearova díla.
Odborná porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol ocenila první prosincový den pětici osobností, které se významnou měrou podílely na rozvoji české vědy.
Národní cena vlády Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V letošním roce ji vláda udělila prof. Martinu Hilskému za jeho celoživotní přínos v oblasti anglistiky. Profesor Hilský je světově uznávaný odborník na dílo anglického dramatika Williama Shakespeara. Do českého jazyka přeložil celé jeho dílo. V roce 2001 byl za zásluhy o šíření anglické literatury v Česku jmenován Alžbětou II. čestným členem Řádu britského impéria. V roce 2011 obdržel medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství a Státní cenu za překladatelské dílo. Svou první hru W. Shakespeara – Sen noci svatojánské – přeložil v roce 1983, od té doby přeložil do češtiny celé Shakespearovo dílo (vyšlo souborně v roce 2011), o němž napsal knihu Shakespeare a jeviště svět (2010). Své eseje o anglické a americké literatuře shrnul do souboru Rozbité zrcadlo (2009). Je také editorem dvoujazyčného kritického vydání Shakespearových her a sonetů. V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Ústavu anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK. Od roku 2010 působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zde vede semináře k anglické literatuře a každý týden přednáší na shakespearovská témata. Každé dva roky je zván na konferenci do Stratfordu nad Avonou, kde se setkávají významní vědci z celého světa zabývající se dílem Shakespeara. Jak Hilský řekl novinářům, prestižní ocenění ho těší a ani ve snu s ním prý nepočítal. Považuje ho za vzkaz poroty složené především z vědců zaměřených na přírodní obory, že obory humanitní jsou pro lidstvo rovněž důležité. „Tento fakt ocenění v mých očích velmi zvyšuje,“ uvedl Hilský.
DALŠÍ OCENĚNÍ Cenu společnosti Kapsch za významný objev, patent či jiný vědecký počin obdržel Jan Mašát, za nalezení nové, bezodpadové metody výroby chemické látky zvané PMM, která se používá pro výrobu pesticidů.
Cenu ministerstva průmyslu a obchodu za významnou technickou či výrobní inovaci získal Luboš Hes a jeho firma za nedestrukční přístroje pro měření tepelného komfortu oděvů.
Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl fyzik Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření.
Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava botanička Martina Pichrtová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zkoumala stresovou odolnost zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.