17. listopad na Albertově (po akci) - různá média

Reakce na 17. listopad 2015

ČT 1 | 18.11.2015 | 19:00 | Pořad: Události | Téma: Přírodovědecká fakulta

Reportáž z Albertova v pořadu ČT Události můžete sledovat ZDE. Reportáž začímá v 35 minutě. 

Zeman opět na Albertově, souzněl tam s Konvičkou

Lidové noviny | 18.11.2015 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: MARTIN RYCHLÍK, ELIŠKA NOVÁ | Téma: Přírodovědecká fakulta


PRAHA Stejné místo, ale vyměnění fanoušci. Na pražském Albertově čili tam, kde před 26 lety začala sametová revoluce, se včera pěly ódy na prezidenta Miloše Zemana – a spílalo se muslimům.
Na témže pódiu, kde loni odpůrci prezidenta vypískali a házeli na něj i vejce, tentokrát Zeman souzněl s „vrchním“ českým islamofobem Martinem Konvičkou.
„Je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, každý má právo ve svobodné společnosti názor vyjádřit, ale opačný názor nesmí být umlčován,“ řekl prezident, podle něhož nemají být odpůrci migrace nálepkováni jako islamofobové, rasisti či fašisti. Akci pořádali sympatizanti Bloku proti islámu. Hrad původně tvrdil, že Zeman přijde k pamětní desce 17. listopadu 1989 položit květiny. Shodou okolností se tu ale konala i manifestace, již svolala Jelena Vičanová. V davu se objevily cedule německého hnutí Pegida, obrázky škrtlých mešit, ale i francouzské vlajky na počest obětí teroru.
Akademiky i studenty takováto politizace místa rozzlobila; nemohli tam dokonce v určitý čas přijít.
„Albertov patří studentům, a to již od počátku minulého století. Tak to bylo až do loňského roku, od kterého je z Albertova jakési politické kolbiště... Příští rok už něco takového nedopustím,“ řekl LN Bohuslav Gaš, děkan tamní Přírodovědecké fakulty UK.

Zemanovci si zabrali Albertov

Lidové noviny | 18.11.2015 | Rubrika: Domov | Strana: 8 | Autor: MARTIN RYCHLÍK ELIŠKA NOVÁ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Z pocty studentům se stala politická a protimuslimská akce. Po boku prezidenta stál i Martin Konvička

PRAHA „Nesahej na to, nesahej na to!“ To loni 17. listopadu skandovali početní odpůrci Miloše Zemana, když se blížil k pomníčku studentů na pražském Albertově.
Letos si však nemohli sáhnout spíše oni; kvůli ohlášené demonstraci Bloku proti islámu znemožňovali policisté přístup k pamětní desce i před polednem, ač měl Zeman dorazit po čtrnácté hodině.
„Velitel akce řekl, že může pustit jen představitele studentů, ne skupinu dvaceti až čtyřiceti lidí, která tam byla... Studenti řekli, že půjdou buď všichni, nebo nikdo,“ řekl Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. „Je to smutné,“ dodal. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček namítl, že „položit kytičku“ na Albertově mohli lidé kdykoli mimo ohlášené shromáždění.

„Ať žije Zeman!“

Stejné místo, ale úplně jiní účastníci. Před rokem se tu na Zemana pískalo, dav držel červené karty a na prezidenta letěla i vajíčka. Včera naopak přišly dva tisíce lidí prezidenta podpořit: třímali prozemanovské transparenty, české vlajky a hojně též cedule s přeškrtnutou mešitou. Na pódiu, nad nímž se skvěl obří nápis „Ať žije Zeman!“, nejprve vystoupili představitelé strany Úsvit–Národní koalice Marek Černoch a předseda Miroslav Lidínský, po nichž promluvil i „vrchní“ český antiislamista docent Martin Konvička.
Svorně haněli imigrační politiku Evropské unie a pěli ódy na Zemanův tvrdý přístup. Kdykoliv zaznělo jméno ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), dav pískal. Krátce po druhé hodině přivítal potlesk samotného Zemana. Na úvod požádal o minutu ticha za oběti terorismu v Paříži, která však kvůli halekání účastníků trvala asi jen dvacet vteřin...
„Je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, každý má právo ve svobodné společnosti názor vyjádřit, ale opačný názor nesmí být umlčován,“ řekl Zeman, podle něhož nemají být odpůrci migrace nálepkováni jako islamofobové, rasisti či fašisti. „Tento národ si zaslouží, aby si vládl sám a aby mu nikdo zvnějšku nediktoval, co má nebo nemá dělat,“ řekl prezident, jenž tradičně zkritizoval i média za manipulace s míněním.
V davu, v němž byli jak obyčejní, běžní Češi, tak i extremisté s čepicemi Dělnické strany či runovými nápisy na bundách, to pak pochvalně hučelo. Nad hlavami se jim vyjímaly transparenty „Sluníčka podporují teroristy“, „Merkelová/Junckere, odstup!“, „Nekrmte vetřelce“ nebo také „Stydím se za naše akademiky“.
Budovu Přírodovědecké fakulty UK, ve které byli nejspíše i policisté v civilu, zdobily nápisy „Vzděláním proti strachu“ či „Albertov je symbol svobody“. Když se ve 14.29 ozval ojedinělý výkřik „Ať žije Havel!“, byl přehlušen skandováním slávy Zemanovi. Mítink, během něhož se udály jen drobné šarvátky, končil rozpačitým zpěvem české hymny.

Diskuse přes transparenty

Krátce před třetí odpoledne se na Albertov vydal ještě jeden průvod. Tentokrát jej tvořili lidé, kteří uprchlíky podporují. Se svými názorovými oponenty, již se sešli na Albertově o hodinu dřív, se ovšem nestřetli. Oba davy od sebe oddělovalo osm policejních dodávek a řada sešikovaných těžkooděnců na každé straně.
Skupiny si tak vyměňovaly své názory jen přes transparenty. Zatímco na jedné straně trčely do vzduchu zemanovské pochvaly, na druhé se objevovaly nápisy jako „Nenávist nás neochrání“ nebo „Nejsou to uprchlíci a uprchlice, jsou to lidé jako my“.
Policie doprovázela zhruba půlkilometrový prouprchlický průvod celou cestu z náměstí Míru. Na chvíli se tak zastavila doprava v Legerově ulici. „Sešli jsme se tu, abychom vyjádřili poděkování dobrovolníkům, kteří pomáhají imigrantům a lidem na útěku. Ale stejně tak proto, abychom upozornili na vzrůstající nesnášenlivost a agresi, které se objevují v české společnosti a jež často směřují právě k dobrovolníkům a lidem, kteří imigrantům pomáhají,“ řekl LN spoluorganizátor Jakub Hein.
Podporu uprchlíkům přišli na náměstíMíru vyjádřit také bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo Taťána Fischerová. „Oba 17. listopady se volalo především po svobodě, ale svoboda je spojena s odpovědností za domov, za sebe a také za svět. Není možné pomoci všem, není možné zachránit celý svět, ale musíme udělat alespoň to málo, co udělat můžeme,“ řekla Fischerová.
Podporovatelé uprchlíků svoje pohnutky museli vysvětlovat cestou na Albertov ještě několikrát. Negativní reakce totiž nakonec nepřišly od demonstrantů, ale od lidí, kteří přihlíželi dění z oken.

17. listopadu musíme přemýšlet o kvalitě demokracie a svobody. Je důležité, abychom měli společnost, která nikoho neodsouvá na okraj. Bohuslav Sobotka premiér

Je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům. Každý má právo ve svobodné společnosti názor vyjádřit, ale také opačný názor nesmí být ve svobodné společnosti umlčován. Miloš Zeman prezident

17. listopad přinesl základní změny – svobodu slova, cestování, podnikání. Lidé čekali změnu, ale v některých směrech se nenaplnila. Andrej Babiš ministr financí

Dnešní den je pro mě velmi silnou připomínkou, že o svobodu je nutné bojovat každý den, jinak o ni můžeme snadno přijít. Miroslav Kalousek místopředseda TOP 09

Oba 17. listopady se volalo především po svobodě, ale svoboda je spojena s odpovědností za domov, za sebe a také za svět. Není možné zachránit celý svět, ale musíme udělat alespoň to málo, co můžeme.

Foto popis| Uprchlíci byli hlavním tématem oslav 17. listopadu. Demonstrovalo se na podporu běženců i proti nim. Na klid v ulicích dohlížely početné řady těžkooděnců. Střety hrozily i proto, že se oba názorové proudy daly na pochod Prahou. Průvod proti islámu skončil před Úřadem vlády, příznivci uprchlíků za skandování „Kavárna je tady“ došli až k Hradu.

Studenty nepustila policie k památníku na Albertově. Je to smutné, říká rektor UK

lidovky.cz | 17.11.2015 | Rubrika: Zprávy / Domov | Strana: 0 | Autor: Lidovky.cz, Šarlota Šudrychová | Téma: Přírodovědecká fakulta


Policie odmítla kvůli chystané akci Bloku proti islámu pustit studenty k pamětní desce na Albertově. Mladí lidé, kteří chtěli zapálit svíčky a uctít památku 17. listopadu 1989, postup okamžitě odsoudili. Za studenty se následně přimlouval i rektor UniverzityKarlovy Tomáš Zima. „Velitel byl korektní, ale nekompromisní,” okomentoval Zima situaci pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Mohl byste popsat událost, k níž došlo na Albertově?
 Chtěli jsme uctít památku na Albertově s kolegy rektory a studenty. Již v minulém týdnu jsme zjistili, že ten prostor je zabrán pro demonstraci. Jednali jsme s Prahou a policií, abychom tam mezi jedenáctou a dvanáctou mohli přijít s květinou. Byli jsme informovaní, že malá skupina tam může projít. Ráno jsme byli u Hlávkovy koleje, následně jsme šli průvodem do Žitné ulice, kde byl zastřelen Jan Opletal a Václav Sedláček. Odtud se nás část vydala k malým albertovským schodům. S velitelem ochrany jsme se domluvili, že malá část může projít, což byla zhruba většina lidí, co šla ze Žitné. Jen pár lidí muselo zůstat za zátarasem.

Část kolegů již na Přírodovědecké fakultě byla, také paní primátorka Adriana Krnáčová a pan ministr Richard Brabec (oba ANO). Ti samozřejmě prošli. Poté chtěli projít také další studenti. Velitel akce řekl, že může pustit jenom představitele studentů, ne skupinu dvaceti až čtyřiceti lidí, co tam byla. Studenti řekli, že půjdou buď všichni, nebo nikdo.

Lidovky.cz: Jedna z účastnic napsala na sociální síť, že jste musel naléhat, aby mohli studenti uctít památku obětí. Je tomu tak?
 Jednali jsme o počtech, část pánů rektorů prošla, část studentů také. Ochranné složky říkaly, že už tam další lidé nemohou projít. Říkal jsem jim, vždyť tam ještě není ani těch třicet lidí, kolik jsme jich měli slíbených. Poté tam mohl projít i sbor. Většina účastníků z Žitné ulice prošla, neříkám, že všichni. S policií jednala i paní primátorka Krnáčová.

Lidovky.cz : Problémy s průchodem měli mít i někteří děkani.
 Byli tam páni děkani, kteří tam šli. Jejich jména byla řečená veliteli zásahu. Ten pak řekl, že si děkani s sebou mohou vzít představitele studentů, dva, tři, čtyři, ale ne celou skupinu. Studenti drželi pohromadě a prohlásili, jak už jsem řekl, že když ne všichni, tak nikdo. Tak zůstali u zátarasu, zhruba na úrovni vstupu do Přírodovědecké fakulty.

Lidovky.cz : Co si o tom všem myslíte?
 Chci říci, že je to samozřejmě smutné, co se odehrálo. Pokud si správně pamatuji, v posledních dvaceti letech se na Albertově neudála žádná demonstrace politické strany. Pokud mám informace, tak blokádu nečinil Pražský hrad pro pana prezidenta.

Lidovky.cz : Máte dojem, že bylo nutné pustit k pamětní desce pouze omezený počet osob?
 Velitel akce se choval korektně, ale velmi nekompromisně. Nejsem expert na ochranu ústavních činitelů, tudíž to nemohu komentovat. InsertSingleVideo

http://www.lidovky.cz/studenti-rekli-z...mov.aspx?c=A151117_150901_ln_domov_ele

Děkan Přírodovědecké fakulty UK tvrdí, že na Albertově letos studenti a učitelé ztratili svobodu

parlamentnilisty.cz | 18.11.2015 | Rubrika: Monitor | Strana: 0 | Autor: spa | Téma: Filozofická fakulta


Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu, uvedl v prohlášení na webu děkan Přírodovědecké fakultyUniverzity Karlovy Bohuslav Gaš. Reagoval tak na skutečnost, že policie v úterý nepustila studenty k pamětní desce kvůli chystané akci Bloku proti islámu za účasti prezidenta Miloše Zemana.

Studenti si chtěli Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva tradičně připomenout u studentské pamětní desky. Krátce před polednem k ní ale nebyli vpuštěni, protože o několik hodin později měl na místo dorazit prezident. Policie byla ochotna do střeženého prostoru vpustit jen několik z nich, to ale studenti odmítli.

Podle děkana Přírodovědecké fakulty, která sídlí na Albertově, bylo se studenty zacházeno "jako s vetřelci". "Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky," uvedl.

Kriticky se k úterním událostem vyjádřili také studenti Přírodovědecké fakulty. Ani oni nesouhlasí s argumentem, že k pamětní desce nesměli kvůli bezpečnosti. "Šlo by možná pochopit, kdyby byl prostor zcela uzavřen po celou dobu návštěvy hostů vyžadujících speciální ochranu. Upozorňujeme však, že nedlouho poté, co bylo studentům zabráněno ve vstupu k památníku, se prostor otevřel pro skupinky příznivců pana prezidenta," uvedli.

S "policejní blokádou" pamětní desky připomínající studentské hnutí nesouhlasí ani členové Studentské rady Filozofickéfakulty Univerzity Karlovy. "Ostře protestujeme proti snaze zneužít studentskou symboliku pro potřeby specifické politické reprezentace a neshledáváme ji jako legitimní důvod k záboru místa tohoto typu," uvedli. Apelovali také, aby si akademická obec nenechala vzít 17. listopad "politickými populisty pohybujícími se na hraně extremismu".

Hned v úterý postup policie kritizovala řada politiků i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. "Naplňuje mě to hořkostí. Je to špatně a to, k čemu dnes došlo, se nesmí opakovat," řekl Zima. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka studenti mohli přijít na Albertov jindy než v době, kdy se blížil prezidentův projev.

Prezident Zeman na závěr svého projevu na shromáždění Bloku proti islámu uvedl, že se s jeho účastníky za rok opět setká. Zda to bude znovu na Albertově, není jasné. Shromáždění se totiž oznamují nejdříve šest měsíců před jejich konáním, sdělil ČTK mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=408831

Rektor Bek: Zemanovi příznivci se chtěli studentům pomstít

echo24.cz | 18.11.2015 | Rubrika: Domov, Krátké zprávy, Homepage, Zprávy dne | Strana: 0 | Autor: Echo24, čtk, vb | Téma: Filozofická fakulta


Rozhodnutí policie nepustit studenty k pamětní desce na pražském Albertově neodsoudili jen někteří politici, ale i rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Podle Beka, se kterým Miloš Zeman vede dlouholeté spory, se chtěli prezidentovi příznivci studentům pomstít za události z loňského roku, kdy byl na Albertově doslova zasypán vrženými vajíčky.

Rozhodnutí policie nepustit studenty k pamětní desce na pražském Albertově neodsoudili jen někteří politici, ale i rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Podle Beka, se kterým Miloš Zeman vede dlouholeté spory, se chtěli prezidentovi příznivci studentům pomstít za události z loňského roku, kdy byl na Albertově doslova zasypán vrženými vajíčky.

„Je to jak kdyby si v Brně zabrala pro svoji demonstraci nějaká xenofobní organizace Kaunicovy koleje, a tím pádem zabránila studentům, aby oslavili svůj svátek tam, kde je to vhodné. Je to naschvál. Příznivci pana prezidenta a pana Konvičky se chtěli pomstít za loňskou demonstraci, která byla proti prezidentovi. Kvůli těmto politickým hrám neprobíhají oslavy 17. listopadu v přiměřené atmosféře a s důstojností, jakou by si zasloužily,“ řekl Bek během průvodu studentů v Brně.

Rektor brněnské Masarykovy univerzity tím reagoval na incident z úterního dopoledne, kdy policisté a členové ochranky nechtěli pustit studenty k pamětní desce na pražském Albertově. Studenti chtěli u desky, která připomíná události z listopadu 1989 zapálit svíčku. Zemanovy příznivce a sympatizanty Bloku proti islámu, který akci na Albertově zorganizoval, přitom policisté za zátarasy směrem k desce pouštěli.

„Máme oprávnění nevpouštět lidi na určená místa,“ řekl jeden z členů ochranky. Potom doplnil, že může dát některým možnost vejít, ale ne celé skupince studentů. „Je ostudné, abyste 17. listopadu ukradli prostor, který patří studentům a studentským demonstracím,“ reagoval na to jeden ze studentů. Ochranka již poté odmítla studentům cokoli vysvětlovat.

Bek však není jediný, kdo nevpuštění studentů na Albertov kritizoval. V prohlášení se vůči němu ostře ohradil i děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš.

Z prohlášení děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslava Gaše

„...Když si letos studenti chtěli připomenout své zastřelené a zbité spolužáky a učitele, bylo vše jinak. Albertov byl zaplněn lidmi, kteří v naprosté většině neměli s albertovským životem nic společného a projevovali názory, které se s názory studentů v naprosté většině neshodují. Se studenty bylo zacházeno jako s vetřelci a skupinka asi dvaceti studentů nesměla přejít dvacetimetrovou vzdálenost k pamětní desce s nápisem „Kdo když ne my, kdy když ne teď,“.

K pamětní desce s heslem, se kterým se jim 17. listopadu 1989 podařilo nastartovat  listopadovou revoluci. Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky.

Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. To se v příštím roce nesmí stát.“

Obdobně zareagovala prohlášením i Filozofická fakulta UK. „Mezi těmi, kdo se dnes pokusili zapálit svíce u památníku na Albertově, byli opět naši studenti a kolegové. Ačkoli se pokoušeli důstojným způsobem uctít památku svých předchůdců, kteří stanuli tváří v tvář totalitě, policejní zátaras jim to znemožnil. Naopak účastníkům demonstrace pořádané Blokem proti islámu, mezi nimiž řada zastávala extrémní pravicové postoje, přístup do prostoru na Albertově umožněn byl. 17. listopadu 2015, v Mezinárodní den studentstva, došlo na Albertově k nedůstojnému jednání se studenty Univerzity Karlovy a ke zcela účelovému zneužití významného výročí k propagaci konkrétních politických zájmů, krajních občanských postojů a xenofobie.“
Fiala: Pošlapání Listopadu

V průběhu dne se za studenty postavil například předseda ODS a zároveň Bekův předchůdce ve funkci rektora Masarykovy univerzity Petr Fiala, který to nazval „pošlapáním Listopadu“. Europoslanec za KDU–ČSL Pavel Svoboda potom poznamenal, že „v listopadu 89 studenti na Albertov mohli“.

Spor mezi Bekem a Zemanem přitom není nijak nový. Oba muži se dostali do konfliktu poté, co rektor Bek v září 2013 znemožnil Zemanovi vystoupit na brněnské univerzitě. Rektor své rozhodnutí odůvodnil tím, že kdyby prezident coby čestný předseda strany SPOZ na univerzitě vystoupil v době předvolební kampaně, porušil by tím její politickou neutralitu.

Prezident Zeman v reakci na to Mikuláše Beka spolu s dalším rektorem, se kterým měl osobní spor, nepozval na oslavu státního svátku 28. října v letech 2013, 2014 ani 2015. V roce 2015 se potom za rektory, kteří kvůli osobním sporům nedostávají pozvání na hradní oslavy 28. října, postavila Česká konference rektorů, která začala pozvání na oslavu státního svátku ignorovat.

Studenti a akademici proti „krádeži“ svého Albertova

Lidové noviny | 19.11.2015 | Rubrika: Domov | Strana: 7 | Autor: MARTIN RYCHLÍK | Téma: Přírodovědecká fakulta


PRAHA Rozladění, smutek i vztek. Takové jsou reakce na události 17. listopadu v okolí pražského Albertova neboli místa, kde studenti zahájili v roce 1989 sametovou revoluci a cestu ke svobodě.
Předevčírem tam měli omezený přístup, neboť si prostor rezervovali sympatizanti Bloku proti islámu, k nimž na manifestaci promluvil prezident Miloš Zeman.
Aby se blamáž plná nesnášenlivosti neopakovala v roce 2016, hodlá Univerzita Karlova zavčas ohlásit konání své vlastní akce – učiní tak vedení nebo studenti.
„Skutečnost, že dopoledne nechala policejní ochranka vzdát poctu jen několik málo studentů a učitelů, zatímco většina musela zůstat za policejními zátarasy, mě naplňuje nejen smutkem, ale i rozhořčením. Nemají-li studenti 17. listopadu volný přístup na Albertov, je to, bez ohledu na jakákoli bezpečnostní opatření, špatně. To, k čemu došlo, se nesmí již nikdy opakovat,“ řekl Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.

Místo vzpomínek Zeman

Prezident Zeman měl u pomníčku událostí roku 1989 původně položit pouze květiny, ale nakonec vystoupil na pódiu – spolu s antiislamistou Martinem Konvičkou a pod obřím nápisem „Ať žije Zeman!“. Promluvil sice až po čtrnácté hodině, nicméně už tři hodiny předem byla oblast uzavřena; prý z bezpečnostních důvodů.
Účastníci třímali rozdávané cedule s týmž sloganem, dostávali placky se škrtnutou mešitou a přímo pod pódium se dostali jen pečlivě vybraní fanoušci. I po skončení akce krátce po třetí hodině museli studenti čekat, než se místo vylidní. „Nejdříve náckové, pak ostatní – to je přece jasný,“ zlobili se mladí lidé na hlídkující policii. Podle informací LN byli policisté v civilu rozmístěni i na akademické půdě. Těžkooděnci při odchodu demonstrantů nahrávali u Botanické zahrady bez svolení všechny občany: nejen motorkáře, antiislamisty či skiny, ale i celé rodiny s dětmi, které sem přišly uctít události roku 1989.
„Je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, každý má právo ve svobodné společnosti názor vyjádřit, ale opačný názor nesmí být umlčován,“ říkal Zeman, podle nějž odpůrci migrace nejsou islamofobové, rasisté či fašisté.
Mezi účastníky byli i zástupci německého hnutí Pegida a nejspíše též radikálního gangu English Defence League. Mnozí lidé drželi transparenty s hesly jako „Nekrmte muslimské vetřelce“ nebo „My nemůžeme za vašeho zcvoklého Proroka“ a podobně.
Takováto sešlost vadí ministru spravedlnosti. „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému (...) náboženství (...), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta,“ tweetoval s odkazem na paragraf 356 trestního zákoníku ministr Robert Pelikán (ANO).
„Dnes dochází bez reakce policie k šíření nenávisti vůči islámu,“ řekl Pelikán pro iDNES.cz a dodal, že v úterý bylo na Albertově policistů „poměrně hodně“.
Fanoušci Bloku proti islámu se jeho argumentům vysmáli. „Oni pořád hledají kličku, jak umlčet lidi. Pořád dokola něco vymejšlej, aby lid umlčeli. Srát na zákony! Vždyť i slepej vidí, že islám je ZLO!!!!! Zlo ke všemu a ke každému jiného vyznání. Dementi a vyhubit jak škodnou. Chytit a ještě za živa předhodit prasatům. Ti si s nima lehce poradí,“ psal na stránkách hnutí jistý Jirka H.

Zpolitizovaný symbol

Politizace významného místa československých dějin rozčílila přední akademiky i studenty, kteří dokonce plánují, že si v příštích dnech udělají na stejném místě alternativní oslavy tohoto svátku.
„Jsem roztrpčen tím, že 17. listopad a Albertov, které patří studentům, jim byly ukradeny,“ řekl Jan Kratochvíl, děkan Matematickofyzikální fakulty UK.
Podle Jana Konvalinky, prorektora Univerzity Karlovy pro vědu, chtěl Zeman akademickou obec ponížit. „Prezident zorganizoval na svou podporu demonstraci extremistů sledovaných BIS, které pozval do kampusu; jeho spolupracovníci opakovaně lhali či mlžili o jeho programu; prezident zneužil své ochranky k vykázání všech politických protivníků a k ovládnutí prostoru policejní mocí,“ uvedl Konvalinka.
„Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. To se v příštím roce nesmí stát,“ uvedl Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty UK.

Dvě tváře jedné oslavy

Lidové noviny | 19.11.2015 | Rubrika: Poslední strana | Strana: 20 | Autor: JAN REJŽEK | Téma: Přírodovědecká fakulta


POSLEDNÍ SLOVO

Jaké to v minulých dnech nastaly žně pro fejetonistu, když se nakupilo tolik převratných událostí! Jenže jakých. Jako bych seděl v sauně, kde na mě střídavě zkoušejí horkou a ledovou sprchu.
Napřed přišel ten strašný pátek třináctého. Výraz neskonalé lítosti nad oběťmi vyjádřil podle mne nejvkusněji na videu, které jsem dostal, jistý francouzský pianista, který hraje před místem jednoho z masakrů, klubem Bataclan, do sebe obrácen, zamyšleně, něžně a beze slov Lennonovo Imagine. A odejde v pohnutí.
Úplně nejvíc mě, přiznávám, málem rozbrečeli fotbaloví fanoušci ve Wembley, když před úterním přátelským zápasem Anglie s Francií mohutným chórem společně zapěli Marseillaisu. Sparťanští náckové nic takového nikdy nedokážou. Stejně tak mě rozebral čin polského reprezentanta Grosického, když potrestal výkon našeho plážového výběru v utkání s Polskem třetím gólem a svlékl si dres, pod nímž měl na náhradním triku nyní známý nový symbol Eiffelovy věže, jelikož nastupuje za Rennes.
Takže se dostávám konečně k předvčerejší oslavě 17. listopadu. Ta oficiální na Albertově odpoledne musela i hluchoněmému odhalit, jak zákeřná a nebezpečná figura dřepí na Hradě. Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš se právem ohradil, že Zeman na ní zakázal účast studentů a naopak za laskavého policejního dohledu si dopřál účast galerky svých stranických aplégrů, kteří mu sponzorovali prezidentskou kampaň, aniž by měli s bojem za svobodu cokoliv společného. Na tribuně se tedy ke zprznění hymny sešikoval po jeho boku upocený nácíček Martin Konvička a další skvadra neprověřených nohsledů, kábébáků a bývalých komoušů, která v onom bájném listopadu 1989 byla ještě zalezlá ve svých děrách jako Veleba, Forejt, Mynář a Nejedlý. Dočkala se.
Jenže já naštěstí zažil i jiné uctění sametové revoluce. Spontánní, veselé, a uvolněné. Počínaje odpoledním setkáním na náměstí Míru Tahle Země patří všem přes zavedené Sametové posvícení s Lodí bláznů s maskami, v nichž se Zeman infantilně objímá s krtečkem, po závěrečný pochod iniciativy EEIC proti hradní prokremelské propagandě. Brouzdal jsem Národní třídou kolem nekonečné fronty na svíčku v podloubí a nádherného světelného lidského řetězu, a zatímco předtím na ČT24 jsem s odporem sledoval na Zemanově stranické estrádě zakyslé, nenávistné zjevy, zkřivené zlobou, jež vždy budou vidět viníky za své zmršené životy v politicích a nyní v běžencích, ale nikdy u sebe, zde jsem se pohyboval ve zcela opačném světě mnoha svobodných a pohodových lidí (někteří se ke mně navíc hlásili jako věrní čtenáři Lidových novin!). S potěchou jsem nahlížel do tváří lidí neznámých i kamarádů, a třebaže jsem měl v sobě jen jedno svařené víno, opájela mě iluze, že není ještě všechno ztraceno. I když jsme to s tím Polskem ve fotbale trapně prohráli.

Chtěli vyprovokovat střet!

Blesk | 19.11.2015 | Rubrika: Čechy / morava | Strana: 6 | Autor: (poe, vr) | Téma: Přírodovědecká fakulta


Proč studenti nemohli k pamětní desce na Albertově? * Zemanův mluvčí:

PRAHA - Vlnu nevole vyvolala účast prezidenta Miloše Zemana (71) na demonstraci proti islámu na pražském Albertově. I proto, že policie zastavila studenty, kteří chtěli zapálit svíčku a položit květiny u pamětní desky.
„To, co se odehrálo, je samozřejmě smutné,“ povzdechl si třeba rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu,“ přidal se děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš. Policie ovšem kritiku odmítla. „Studenti chtěli místem projít ve chvíli, kdy už byla dokončena pyrotechnická prohlídka. Avizovali jsme, že bezpečnostní opatření (po útocích na Paříž) budou přísnější, než by byla ještě před týdnem,“ řekla Blesku Jana Macalíková z Policejního prezidia a doplnila: „Ochranná služba chtěla místo zpřístupnit
nikoliv celé najednou.“ Podle mluvčí bylo navíc uzavření prostoru časově omezené. „Po odchodu chráněné osoby číslo jedna bylo místo opět zpřístupněno,“ vysvětlila.

Vítězný únor?

Můžete tedy za to, že pieta nebyla úplná, účast hlavy státu? „Studenti mohli kytičku položit kdykoliv mimo předem ohlášené shromáždění a mimo nezbytné bezpečnostní úkony policie. Jasně se ukazuje, že šlo jen o pokus vyprovokovat střet,“ odmítl to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Na otázku Blesku, zda by 17. listopad neměl spíše patřit studentům a lidem než politikům, odpověděl: „Proboha, 17. listopad přeci není něco jako vítězný únor, který podle komunistů patřil pracujícím! 17. listopad je svátkem všech občanů, názorové svobody,“ uzavřel.

Dlouhá cesta od Havla…

V zahraničí vyvolala polemiku fotka Zemana s představitelem iniciativy Islám v Česku nechceme Martinem Konvičkou z pražského Albertova. „Dlouhá, dlouhá cesta od Hav l a,” komentovala to na svém účtu na Twitteru slavná americká herečka Mia Farrow (70, Rosemary má děťátko).

Demonstranti Demonstranti se vyzbrojili se vyzbrojili Různé zbraně, od loveckých i kuchyňských nožů přes podomácku vyrobený boxer a pepřové až po ruční pilku, zajistili policisté u tří desítek lidí směřujících Albertov. „Zbraně policisté zajistili a jejich majitelům je oproti potvrzení uschovali do skončení všech shromáždění na policejní služebně,“ řekl k tomu mluvčí jednotlivcům, policie Tomáš Hulan. skupině

Studenti nemohli na Albertově uctít památku 17. listopadu, tisíce se jich sem vrátí v neděli

aktualne.cz | 18.11.2015 | Rubrika: Domácí | Strana: 0 | Téma: Přírodovědecká fakulta


Studenti naplánovali náhradní pietní akci u pamětní desky listopadových událostí na Albertově. Praha – Albertov , jedno z nejdůležitějších pietních míst

Praha - Albertov, jedno z nejdůležitějších pietních míst spojených se 17. listopadem, zůstal letos v tento významný svátek studentům uzavřen. Ti se proto rozhodli uspořádat náhradní pietní akci u albertovské pamětní desky, proběhne v neděli 22. listopadu.

"Dnes, o dalších 26 let později, byla shromážděním na pražském Albertově svoboda upřena, když jim bylo zabráněno vyjádřit úctu hodnotám a odvaze minulých generací studentů u památníku zmíněných událostí. Tuto skutečnost shledáváme politováníhodnou a neospravedlnitelnou," napsali studenti na stránku plánované události na Facebooku. Poukazují tím na úterní situaci, kdy před uctěním památky událostí 17. listopadu 1939 a 1989 dostali na Albertově přednost zastánci spolku Islám v ČR nechceme, Úsvit-národní koalice a prezidenta Miloše Zemana.

"Proto, jakožto studenti a občané, bychom rádi svolali k albertovskému pomníku pietní akci, kterou chceme dát prostor k náležitému uctění tohoto státního i světového svátku," vysvětlují organizátoři s tím, že akce začne v 15:00. Svoji účast již přislíbilo skoro 4,5 tisíce lidí.
Policie nepustila studenty

Zákaz vstupu studentů k památní desce rozlítil množství fakult, které reagovaly řadou prohlášení. "Přijde mi nanejvýš smutné, že tam část studentů policie nevpustila a bylo to dvě a půl hodiny před výstupem prezidenta, takže tam prostor byl. Aby byl onen prostor vyblokován na celých 24 hodin, také není obvyklé. Doufám a věřím, že se to příští rok nebude opakovat," řekl Aktuálně.cz rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

K památníku policie pustila jen asi třicet zástupců z řad studentů, protože na Albertově o pár hodin později vystoupil prezident republiky Miloš Zeman, který promluvil ke svým příznivcům z Bloku proti islámu a strany Úsvit - Národní koalice. Studenti tak museli nechat květiny a věnce na schodech Přírodovědecké fakulty a před policejními zábranami.

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek reagoval na událost už v úterý na sociálních sítích. "Albertov je 17. listopadu pro veřejnost uzavřen. Zástupci vysokých škol mohli k pamětní desce jen za policejní asistence na základě zvláštního povolení. Je rok 2015," napsal Bek.

"Mám pocit, že je to podobné, jako kdyby si někdo zabral prostory na Kounicových kolejích (během 2. světové války byly využívány jako vězení, kterým prošly desítky tisíc českých vlastenců, odbojářů a učitelů pozn. red.) v Brně. Jsou místa, která patří univerzitám a studentům, byť ne majetkově, ale minimálně v rovině symbolické," dodal rektor.

Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš ve své reakci napsal, že studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. "To se v příštím roce nesmí stát," sdělil Gaš.

Bývalá předsedkyně Studentské unie Univerzity Karlovy Markéta Havelková v kritice pokračovala. "Když jsme přišli, řekli nám, že nás pustí maximálně třicet, což byl problém, protože jsme měli s sebou sbor, který měl zpívat hymnu," řekla Havelková a vysvětlila, že zástupců vysokých škol bylo dohromady asi sedmdesát.
Bylo po pyrotechnické prohlídce

"Byli jsme tam s rektory a s primátorkou Krnáčovou, která se rozčilovala, ať tam okamžitě pustí i zbytek studentů, ale to se nestalo. A těžkooděnci nás doprovodili až k památníku,“ řekla Havelková.

"Těžkooděnci pak od nás stáli třeba 20 nebo 30 metrů, neměli jsme úplně prostor se tam pohybovat, když jsem chtěla udělat pár kroků stranou, abych to celé vyfotila, policie mě zarazila. Byla tam řada těžkooděnců, která stála nad námi a za námi," popsala úterní událost Havelková.

Mluvčí Policejního prezidia Jana Macalíková redakci sdělila, že studenti chtěli místem projít ve chvíli, kdy už byla dokončena pyrotechnická prohlídka, a odmítla i kritiku přehnaných bezpečnostních opatření.

"Avizovali jsme, že bezpečnostní opatření budou přísnější, než by byla ještě před týdnem. Bohužel je nutné se této situaci přizpůsobit, což se týká všech skupin obyvatel, tedy i studentů," řekla Macalíková. Dodala také, že ochranná služba chtěla místo zpřístupnit zástupcům studentů, nikoliv celé skupině najednou.

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/polic...du/r~1797b0cc8deb11e590ec0025900fea04/

Policejní blokáda Albertova zneuctila 17. listopad, míní děkan i studenti

zpravy.iDNES.cz | 18.11.2015 | Rubrika: Zprávy / Domácí | Strana: 0 | Autor: iDNES.cz, ČTK | Téma: Přírodovědecká fakulta


Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu, uvedl v prohlášení na webu děkan Přírodovědeckéfakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš. Reagoval tak na skutečnost, že policie v úterý nepustila studenty k pamětní desce kvůli chystané akci Bloku proti islámu za účasti prezidenta Miloše Zemana.

Studenti si chtěli Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva tradičně připomenout u studentské pamětní desky. Krátce před polednem k ní ale nebyli vpuštěni, protože o několik hodin později měl na místo dorazit prezident. Policie byla ochotna do střeženého prostoru vpustit jen několik z nich, to ale studenti odmítli.

Podle děkana Přírodovědecké fakulty, která sídlí na Albertově, bylo se studenty zacházeno „jako s vetřelci“.

„Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky,“ uvedl děkan.

Kriticky se k úterním událostem vyjádřili také studenti Přírodovědecké fakulty. Ani oni nesouhlasí s argumentem, že k pamětní desce nesměli kvůli bezpečnosti. „Šlo by možná pochopit, kdyby byl prostor zcela uzavřen po celou dobu návštěvy hostů vyžadujících speciální ochranu. Upozorňujeme však, že nedlouho poté, co bylo studentům zabráněno ve vstupu k památníku, se prostor otevřel pro skupinky příznivců pana prezidenta,“ uvedli.

Premiér Sobotka se k postupu policie vyjádřil už v úterý. O den později zopakoval, že ho situace mrzí.

„Předpokládám, že to bylo v důsledku zpřísněných bezpečnostních opatření, a předpokládám, že se policie v zásadě velmi důsledně snažila, aby nedošlo k nějakému smíchání různých typů demonstrantů,“ řekl novinářům. Policie podle něj v tomto případě mohla udělat výjimku a studenty na místo pustit, protože nepředstavovali žádné výrazné bezpečnostní riziko. Nesmí se to opakovat, řekl Zima

S „policejní blokádou“ pamětní desky připomínající studentské hnutí nesouhlasí ani členové Studentské rady Filozofické fakultyUniverzity Karlovy.

„Ostře protestujeme proti snaze zneužít studentskou symboliku pro potřeby specifické politické reprezentace a neshledáváme ji jako legitimní důvod k záboru místa tohoto typu,“ uvedli.

Apelovali také, aby si akademická obec nenechala vzít 17. listopad „politickými populisty pohybujícími se na hraně extremismu“.

Hned v úterý postup policie kritizovala řada politiků i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Naplňuje mě to hořkostí. Je to špatně a to, k čemu dnes došlo, se nesmí opakovat,“ řekl Zima. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka studenti mohli přijít na Albertov jindy než v době, kdy se blížil prezidentův projev.

Opačný názor na celou věc má prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Celé to bylo od počátku připravená provokace,“ řekl v České televizi ke snaze studentů a zástupců Univerzity Karlovy projít k pamětní desce. Podle něj měli studenti na Albertov přijít jindy a ne v době, kdy se blížil Zemanův projev.

Demonstrace na podporu prezidenta byla ohlášena na 14:00. Studenty však policie na Albertov podle České televize nevpustila již v 10:45.

Prezident Zeman na závěr svého projevu na shromáždění Bloku proti islámu uvedl, že se s jeho účastníky za rok opět setká. Zda to bude znovu na Albertově, není jasné. Shromáždění se totiž oznamují nejdříve šest měsíců před jejich konáním, sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

http://zpravy.idnes.cz/dekan-studenti-...domaci.aspx?c=A151118_152653_domaci_zt

Studenti vyzvali k nápravě Albertova. Zvou i prezidenta

Hradecký deník | 19.11.2015 | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 12 | Autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ | Téma: Přírodovědecká fakulta


Praha – Albertov, odkud 17. listopadu 1989 vyšli studenti směrem na Národní třídu, byl letos vysokoškolákům uzavřen. Patřil příznivcům prezidenta Miloše Zemana a Martina Konvičky, který stojí v čele uskupení Blok proti islámu. Policie pustila k pamětní desce jen několik zástupců akademické obce s tím, že z bezpečnostních důvodů je prostranství nepřístupné. Mimochodem, třiceti Zemanovým stoupencům policie zabavila nože, pilky, boxery, pepřové spreje a další zbraně.

Vetřelce nepustili

„Se studenty bylo zacházeno jako s vetřelci. Argument,že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti hlavy státu na akci pořádané jejími příznivci, je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky. Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. To se v příštím roce nesmí stát,“ uvedl Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho pohled sdílí také řada politiků. Europoslanec za KDU­ČSL Pavel Svoboda konstatoval, že nepustit studenty na Albertov je hanba, šéf ODS Petr Fiala to označil za pošlapání památky listopadu 1989.
Mladí lidé přitom na nápravu nehodlají čekat dvanáct měsíců. Na sociálních sítích zorganizovali akci Skutečná oslava 17. listopadu na Albertově. „Svoláváme na tuto neděli na 15. hodinu shromáždění, abychom si mohli důstojně připomenout studentský svátek a napravit středeční události, kdy nám bylo znemožněno položit k památníku květiny,“ sdělil Deníku Tomáš Navrátil, student 2. ročníku produkce Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění. Zdůraznil přitom, že jim primárně nejde o kritiku Miloše Zemana a jeho příznivců, ale o uctění mladých lidí, kteří v roce 1939 a 1989 bojovali za svobodu. „Samozřejmě vystoupí i několik řečníků, členů akademické obce, takže se pravděpodobně vyjádří k prezidentovu projevu. Podle mě je ale důležité najít nějakou míru shody a uctění státního svátku 17. listopadu je minimální úroveň,na níž se lze shodnout bez ohledu na různé politické názory. Proto zveme na nedělní akci všechny studenty, občany a pokud by pan prezident chtěl věci napravit, přivítáme i jeho,“ dodal Navrátil.
Zatímco Miloš Zeman na Albertov jistě nedorazí, svou účast nevyloučil ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD), který prezidenta ostře kritizoval. „To, co řekl Miloš Zeman na akci svých příznivců, je zjevně za hranou čehokoliv myslitelného a přijatelného. Hlava státu přispívá k podpoře extremismu v České republice, místo aby plnila přesně opačnou roli,“ řekl ministr Dienstbier Deníku.
Překvapilo ho, že prezident nezvládl pokušení jít vstříc svým voličům a překročil únosnou mez. „Miloš Zeman popírá základní ústavní principy včetně svobody vyznání. V ČR žijí pokojně tisíce muslimů, kteří soukromě vyznávají svoji víru, okolí neobtěžují a nikdo, včetně prezidenta, nemá právo je urážet a označovat je za občany druhé kategorie. Jakmile připustíme porušení práv jedné skupiny lidí, může časem přijít řada na kohokoliv jiného,“ dodal Jiří Dienstbier.

Pohrdá občany?

S jeho pohledem Hrad nesouhlasí. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Dienstbier opět dokázal, že pohrdá občany, jejich názory a oprávněnými obavami.
„Nemíjím se s většinou společnosti, naopak chci všechna práva i pro lidi, které Miloš Zeman cíleně straší, aby se mohl postavit do role jejich ochránce a získat tak podporu. Opustíme­li principy liberálního demokratického státu, je otázka, jestli se ještě dokážeme vrátit zpátky. Koneckonců všechny zlomy od demokracie k autoritářství či diktatuře začínaly pozvolna a došlo k nim proto, že tomu procesu nikdo nečelil,“ míní Dienstbier.
V podobném duchu se vyjádřila i Studentská rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Apelujeme na všechny občany České republiky, aby nezapomínali, z jakých tradic vzešla současná společnost. Rozhodně jimi nejsou xenofobie, nenávist, sobectví a pohodlnost, ale například úcta ke vzdělání, kritické myšlení a schopnost nepodlehnout šíření paniky, nepodložených informací a dogmatických generalizací,“ píše Jiří Feryna, předseda Studentské rady FF UK.