E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Open Access

Režim Open Access | Zlatá cesta | Zelená cesta | Veřejné licence| Predátoři| DMP| Kontakt - podpora

Charakteristiky open access přístupu

  • Otevřený přístup (anglicky Open Access, OA) je modelem vědecké komunikace, který zajišťuje trvalý, svobodný, okamžitý a bezplatný přístup k výsledkům vědy a výzkumu na Internetu.

  •  
  • okamžitý – přístup k OA článkům apod. má být zajištěn od chvíle, kdy jsou výsledky publikovány (případně i před vydáním, tedy formou preprintu - např. umístění v preprintovém repozitáři). Přístup nemá být omezen časově (žádné embargo)
  • bezplatný – přístup má být dostupný zdarma
  • trvalý – má být zajištěno, aby přístup byl vždy, nedocházelo k časovému omezení, vypršení zobrazení apod.  (archivace, udržitelné formáty)
  • svobodný – s výsledky může být koncovými uživateli dále nakládáno, nemají být omezené pouze ke čtení (např. možnosti publikování pod svobodnou licencí)

Existují dva základní modely open access –  zelená, zlatá cesta.

Logo Open Access: 


Zelená cesta

Zelená cesta (green open access) je modelem, kdy autor krom publikování v tradičních odborných mediích (vědeckých časopisech) své články autoarchivuje: ukládá je v otevřeném digitálním repozitáři (tedy tento proces si zajišťuje sám svou cestou!)

Jak na to: 
1) Zjistěte si, zda můžete článek autoarchivovat
2) Publikujte článek v tradičním vědeckém časopise (který umožňuje autoarchivaci)
3) Uložte článek do otevřeného repozitáře (jaké typy verzí mohou být zpřístupněny:)

  1. preprint (článek tak, jak ho autor zaslal redakci a ještě neprošel recenzním řízením)
  2. postprint (verze po recenzním řízení, kdy je článek přijat a námitky z řízení zapracovány)
  3. vydavatelská verze (verze tak, jak článek byl vydán - stránkování, DOI atp.)

Při publikování v tradičních vědeckých magazínech je nutné zjistit, zda daný vydavatel nemá embargo na autorskou autoarchivaci. Toto je možné ověřit v seznamu podmínek vydavatelů (+ na stránkách konkrétních vydavatelů) : SHERPA/ROMEO . Také v licenční smlouvě s vydavatelem (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement) bývá uvedeno, zda a za jakých podmínek je autoarchivace možná.
 

Základní typy otevřených repozitářů:

Institucionální - publikace vytvořené na dané instituci a uložené v jejím repozitáři 
(v současné době Univerzita Karlova nemá vlastní repozitář)

Oborový - repozitář je zaměřen na určitou vědní oblast nebo obor. V rámci tohoto zaměření shromažďuje dokumenty jak od institucí tak i od jednotlivých autorů. Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories).

Zvolený repozitář však musí odpoídat pravidlům projektu openAIRE, základním požadavkem je, aby repozitář skutečně podporoval otevřenou spolupráci včetně správně použitých metadat.

TIP: Vědcům, kteří mají projekt EU, doporučujeme ukládat své publikace do repozitáře ZENODO, který je specializovaný a slouží  právě k ukládání dat a publikací z projektů EU.  Je produktem projektu OpenAIRE.

 

Zlatá cesta

Zlatá cesta  (gold open access) vede k publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech. V takovém případě zveřejnění zajišťuje vydavatel.

Rozlišujeme 3 základní typy otevřených časopisů:

Bezplatné OA časopisy  - obsah je volně dostupný, náklady na publikaci má na starosti vydavatel (klasický příklad jsou univerzitní časopisy)

Placené OA časopisy - kompletní obsah je také volně dostupný, ale náklady na publikaci hradí autor formou publikačního polatku (tzv. APC ). Na tuto formu otevřeného publikování se bohužel napojují predátoři (viz níže), prověřte vybraný titul např. v databázi Directory of Open Access Journals!

Hybridní časopisy - takový časopis je  licencovaný a přístup k němu placený, ale články, u kterých autor zaplatí publikační poplatek, budou volně dostupné všem.

APC - publikační poplatky: hradí se u placených a hybridních časopisů, jejich výše se liší titul od titulu a je možné je pokrýt z rozpočtu grantu nebo výzkumného projektu (uznatelné např. v projektech H2020, ERC, MŠMT). Díky licencím ke kolekcím mají autoři PřF UK od vybraných vydavatelů slevy na APC (například u American Chemical SocietyKarger,  Institute of Electrical and Electronics Engineers - IEEE,  MDPI, Lippincott Williams & Wilkins)

Pozor! Nepleťte se: stává se, že časopisy, které jsou po určité době (tzv.embargu, moving wall) dostupné zdarma, autoři považují za otevřené časopisy. Není tomu tak, neboť esplňují podmínku okamžitého přístupu!

Pro zajištění úplného otevření svého článku, doporučujeme ho publikovat pod některou z veřejných licencí.

 

Veřejné licence

Podmínka svobodného přístupu požaduje, aby publikace byla skutečně volná, tedy umožňovala i opětovné využití (re-use). Svůj článek tedy licencujte veřejnou licencí, která určí, jak s ním mohou uživatelé dále pracovat.

Při publikování v režimu zlaté cesty buď takové licencování využívá sám vydavatel. V opačném případě je možné (a vhodné) si možnost veřejné licence s vydavatelem domluvit, což bývá většinou placená služba v rámci pulikačního poplatku.

Při publikování zelenou cestou záleží na smluvních podmínkách, které autor při publikování podepsal (má-li smluvně určené, že on autor je držitelem autorských práv, může článek v repozitáři vystavit pod veřejnou licencí).

Nejznámější a nejpoužívanější licencí je Creative Commons. Podrobnosti o ní naleznete v našem článku Creative Commons Aneb To, co je na internetu volně k použití(?)

Predátorské časopisy

Na režimu publikování formou Open Access, respektive konkrétně Zlatou cestou, kdy autor platí publikační poplatek, parazitují tzv. predátoři. Zneužívají vědeckého jména - nejde o snadno definovaný podvod, neboť slíbí, že článek vydají, což je pravda, ale vydavatel nehlídá kvalitu (chybí recenzní řízení).

O vědecké prestiži svého časopisu uvádí nepravdivé údaje (například ) :

uvedení Impakt faktoru, který nemají, případně zveřejňují vlastní citační metriku, která vlastně neexistuje
uvedení fiktivní vědecké redakční rady, kde dotčení vědci buďjsou smyšlení, nebo je jméno reálné osoby zneužito bez jejího souhlasu
uvedení velmi vágních informací o časopise (často chybí kontaktní informace, na uvedené adrese se žádné vydavatelství nenalézá atp.)

Podrobnější charakteristiku predátorských rysů uvádíme na seminářích Informační gramotnosti - prostudujte studijní materiál ze semináře o predátorských časopisech

 

 Data management plan - DMP

DMP je formální dokument, který  popisuje, jak se s daty nakládá jak během výzkumného projektu, tak po dokončení projektu. Bývá součástí žádosti o grant (např Horizon 2020). Zajišťuje, že data budou FAIR ( = Findable, Accessible, Interoperable, Re-usable).

DMP obsahuje:

jaká data jsou uchovávána, zpracovávána, vytvářena a používána,
postup při ukládání dat během a po skončení projektu,
jaké metodologické postupy a standardy jsou použity (metodologie, jak
s daty pracovat),
jakým způsobem budou data zpřístupňována,
jaké softwarové nástroje byly k vytváření dat použity,
jaký software je třeba k prohlížení dat,
jak budou data spravována a uchovávána (zahrnuje i dobu po skončení
projektu).

Jak vytvořit DMP:

Popisujte data již při sběru, ukládejte je v otevřených formátech a dlouhodobě. Pro samotné vytvoření plánu využijte pomocných nástrojů :

DS Wizard (český, vytvářený ČVUT)
DMP Online
DMP Tool

 


 Podpora pro OA

E-lerningové kurzy

Open access na UK – jak publikovat otevřeně?
Správa výzkumných dat

Fakultní koordinátor pro Open Access

Radka Lukášová
Oddělení podpory vědy

Na webu Centra pro open science Univerzity Karlovy naleznete rozsáhlé a podrobné informace k problematice otevřené vědy a open access.

(kontaktní formulář Centra pro podporu open science na UK)

 

Akce dokumentů

Kategorie: