Dlouhodobý záměr UK, PřF od roku 2002

Tento dlouhodobý záměr byl formulován v souladu s požadavky současného zákona o vysokých školách, v návaznosti na Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy a na vnitřní předpisy Univerzity Karlovy a její Přírodovědecké fakulty. Byl postupně projednán Kolegiem děkana PřF, Vědeckou radou fakulty a Akademickým senátem fakulty. Předložená verse vzala v úvahu veškeré připomínky vzešlé z těchto řízení.

Potřeba zvážit záměry do budoucna je zcela obecná a vyplývá ze dvou základních požadavků:

a) Především je zapotřebí mít obecnou dlouhodobou koncepci práce, reflektující společenský, politický a hospodářský vývoj, nejen u nás, ale i v zahraničí. Nejvýraznějšími rysy tohoto velmi rychlého vývoje jsou těsné propojování světa, jak v ekonomické, tak kulturní oblasti a z toho plynoucí univerzalisace vzdělávacích systémů a potřeba co nejširší mezinárodní komunikace a spolupráce. Současně je však zapotřebí nepřipustit ochuzení kulturní rozmanitosti a hlavně pak celkové úrovně kultury člověka, jejíž podstatnou součástí je kvalita vzdělání.

b) Novelizace českého vysokoškolského zákona (ale i např. Bologna Declaration nebo Bílá kniha MŠMT) vyžaduje, abychom reagovali na současné mezinárodní požadavky (třístupňové studium, celoživotní vzdělávání, profesní bakalářské studium, distanční formy studia, prostupnost studia).

Přístup k naplňování těchto požadavků musí vyplývat z charakteru fakulty. UK PřF je v českých měřítkách velká a oborově rozmanitá. Tato skutečnost na jedné straně usnadňuje žádoucí mezioborovou spolupráci a pěstování interdisciplinárních a transdisciplinárních směrů, na druhé straně přináší problémy v mezioborové komunikaci a v řízení provozu fakulty. UK PřF je výzkumnou školou (research school), a proto jejím hlavním cílem musí být výchova vysoce kvalifikovaných odborníků, což vyžaduje těsné propojení výuky a kvalitního výzkumu. Z toho vyplývá i důraz na postgraduální (především doktorské) studium, dále pak na co nejširší spolupráci, jak domácí (především AV ČR), tak zahraniční. Přírodovědné obory mají blízko i k praktickým stránkám života, a tudíž potřebná pozornost musí být věnována i praktickým aplikacím a komerčnímu využití výzkumných výsledků.

V nepříliš vzdálené budoucnosti bude užitečné na tomto základě pečlivě připravit a provést všestrannou evaluaci fakulty, z níž vyplynou konkrétní směry dalšího jejího rozvoje.

Předpokládáme, že určité základní problémy (především charakter výzkumné školy, způsob financování a co nejširší prostupnost studia) budou řešeny v rámci University Karlovy jako celku, a že hlavním úkolem fakult bude aplikace a rozpracování na konkrétní podmínky studijních a výzkumných programů a projektů. V této souvislosti je třeba zdůraznit i vitální otázku financování, která ovšem závisí především na státní politice. Je zapotřebí, aby vysokoškolské vzdělávání bylo financováno cíleně, průhledně a v závislosti na pedagogicko/výzkumné kvalitě a výkonnosti. jednou z možných cest je zavedení nesymbolického školného, opřeného o systém stipendií státních, obecních, průmyslových, nadačních, apod., dále pak o systém půjček, tak, aby nedocházelo k diskriminaci uchazečů.

Z těchto základních premis pak vyplývá současná verse dlouhodobého záměru UK PřF v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, praktické aplikace výzkumu a jeho komerčního využití. Úspěšnému plnění tohoto záměru je nutné přizpůsobit i řízení fakulty a jejího provozu.

A) Vzdělávací proces

Zcela zásadním úkolem je udržet dostatečně vysokou kvalitu vzdělávání studentů a podle možností ji dále zlepšovat. To znamená, i při respektování požadavků na dostupnost studia co nejširší veřejnosti, že počet studentů musí být regulován, jak z hlediska jejich schopnosti úspěšně absolvovat studium, tak z důvodů technických, personálních, prostorových (hlavně laboratorních) a především finančních možností. Přestože hlavním úkolem fakulty je výchova v navazujících bakalářských, magisterských a doktorských programech, je zapotřebí plně využít možností profesního studia bakalářského a programů celoživotního vzdělávání (CŽV).

Celoživotní vzdělávání za úplatu bude dodávat i určitý počet studentů do řádného studia. Pravidla pro tento proces bude tedy nutno velmi pečlivě formulovat. Programy CŽV by měly pokud možno být odvozeny z našich akreditovaných studijních programů, měly by obsahovat i únosný objem praktik, laboratorních cvičení, atd., a velmi pečlivě by měly být voleny diferenční zkoušky podmiňující případné následné přijetí ke studiu. Můžeme se opřít o zkušenosti s programy, které již na UK PřF probíhají. Další podstatnou kategorií CŽV je vzdělávání kariérní, tj. kursy zaměřené na pokrok v daném oboru pro absolventy odborného i učitelského studia naší fakulty a dalších fakult. Tento systém, postrádaný hlavně u učitelů, propojený s kvalifikačním postupem, zcela schází a je velmi žádoucí jej zavést, ve spolupráci všech relevantních fakult. Dále je zapotřebí pokračovat v rozšiřování nabídky profesního bakalářského studia způsobem, který již nyní praktikujeme. Nabídka studia University třetího věku se v tuto chvíli jeví jako uspokojivá, i když její další rozšíření je jistě vítáno.

Velmi důležitá je skutečnost, že současný vývoj stále výrazněji akcentuje prolínání oborů, mezioborovou spolupráci, klade důraz na schopnost řešit problémy. Měli bychom mít odborníky se širokým rozhledem a nadhledem a přitom se lidé stále časněji a stále více specializují. Nevychováváme fachidioty? Není zapotřebí zvážit, na jaké obory se budou uchazeči o studium hlásit? Tyto otázky je třeba koncepčně řešit a je evidentní, že řešení těžko může být zcela jednoznačné, a že je zapotřebí postupovat řadou kroků a průběžně reagovat na případně změněné podmínky. Nabízejí se tyto možnosti:

Krajním řešením je přijímání na „přírodní vědy“. (Toto studium je rovněž jednou z možných nabídek fakulty v rámci CŽV). Každý uchazeč o studium má sklon k určitému oboru, biologii, chemii, atd., přičemž jeho počáteční představy o těchto oborech jsou často naivní. Přijetím na „přírodní vědy“ by si především obstaral pevný obecný základ a otevřel cestu, aby posléze pomocí individualizovaných studijních plánů směřoval tam, kam chce, přičemž kreditní systém by mu umožňoval velký výběr kombinací. Je přirozené, že takto široký program by komplikoval přijímací řízení. Nedalo by se však obstarat testem, který by ověřoval schopnost řešit problémy, aniž by šel do větší hloubky v jednotlivých přírodovědních disciplinách? Dalo by se pak přihlédnout i k výsledkům středoškolským, i když za současné situace nejsou dostatečně objektivní.

Méně radikální řešení, které vyžaduje jen malé úpravy současného systému fakulty, je přijímání na programy biologie, chemie, geologie, geografie a ochrana životního prostředí (tyto programy zahrnují i učitelské studium). Z větší části tomu tak je už nyní a předpokládáme, že tento systém bude dokončen v nejbližší budoucnosti. Lze si představit i určitý hybrid radikálního a méně radikálního přístupu zavedením úvodních přednášek z komplementárních oborů pro posluchače prvních ročníků biologie, geografie, geologie a chemie.

Důležitým problémem je jazyková výbava studentů, která je stále neuspokojivá. Bude nezbytné postupně tento problém vyřešit, s vědomím, že není žádoucí, aby studenti získávali veškeré vzdělání v cizích jazycích na své fakultě. Fakulta může studentům selektivně přispívat na jejich jazykové vzdělávání (např. hrazením nákladů spojených s absolvováním certifikovaných jazykových zkoušek).

Zcela zásadní je mezinárodní výměna studentů. K její podpoře by měla směřovat řada opatření:

Naše výuka v angličtině, která by přispěla ke zvýšení počtu cizinců studujících u nás.

Rozšiřování počtu pregraduálních a postgraduálních studentů, kteří absolvují část svého studia v zahraničí, s maximálním využitím mezinárodních programů.

Co největší využití systémů účelového financování pro mobilitu nejen studentů, ale i učitelů.

Využití konkrétních smluv se zahraničními institucemi pro mobilitu studentů a učitelů.

Pro mobilitu je třeba využít rovněž kooperace s domácími institucemi, především ostatními vysokými školami a ústavy AV ČR.

K dosažení všech těchto cílů bude nezbytné dále zdokonalovat a plně využívat kreditní systém studia, v rámci university, celého českého vysokého školství i v zahraniční spolupráci.

Velmi důležitým průběžným úkolem je neustálé rozšiřování a zdokonalování informačního systému, jak vnitrofakultního, tak komunikujícího s vnějškem – na něm záleží úspěch ve všech směrech naznačených výše i v ostatních činnostech fakulty. Zde např. předpokládáme, že v rámci celé University Karlovy bude zaveden jednotný systém identifikačních karet umožňující vstup do knihoven, mens, budov fakult, apod. Tím se rovněž, alespoň částečně, zmenší současný tristní problém zabezpečení proti krádežím.

Dále je nezbytné zdokonalovat a rozšiřovat komunikaci fakulty s veřejností, s hlavním cílem získat co nejvíce nadaných uchazečů o studium a přispívat k objektivnímu pohledu veřejnosti na přírodní vědy, vědu vůbec a na důležitost vzdělání. S tím souvisí i potřeba vypracovat systém kontaktu s absolventy, sledovat jejich uplatnění a udržovat jejich zájem o mateřskou fakultu. Tímto způsobem lze významně přispět k rozvoji profesionálních spoluprací, praktického uplatnění výsledků výzkumu, vytváření pracovních příležitostí pro čerstvé absolventy i k možnostem sponzorování našich aktivit.

V neposlední řadě je důležitým kontinuálním úkolem péče o stále rostoucí kvalitu akademických pracovníků a optimální strukturu tohoto souboru, jak oborovou, tak věkovou. K tomu musí směřovat maximální podpora doktorského studia, podpora mobility mladých pracovníků (hlavně dlouhodobé pobyty na kvalitních pracovištích), podpora habilitačních a jmenovacích řízení mladých pracovníků a konečně mzdová politika, vyvážená ve všech věkových kategoriích a využívající všech dostupných zdrojů, od státní dotace, přes všechny formy účelových prostředků, až po hospodářskou činnost fakulty.

B) Výzkum a vývoj

Výzkum a vývoj musí být nerozlučně spojen s výukou a studenti musí být zahrnováni do výzkumné práce co nejdříve a co nejintensivněji. UK PřF nemá špatné výsledky ve výzkumu, ale její hlavní slabinou je malá míra mezioborových projektů a obecně omezená komunikace mezi obory. Je tedy nutné dosáhnout těsnějších kontaktů mezi pracovními skupinami na fakultě a jejich intensivnější spolupráce, především v rámci společných grantů a společné účasti v širších projektech a programech, jak domácích, tak mezinárodních, dále rozvíjet existující výzkum, s využitím co nejširší spolupráce domácí i mezinárodní a s co nejširším přispěním účelového financování (granty domácí a zahraniční, domácí a mezinárodní programy, zejména programy EU, atd.). Z hlediska zapojení studentů jsou důležité studentské a postdoktorandské granty.

Pro další rozvíjení výzkumného a vývojového potenciálu fakulty je nezbytné pokračovat ve všestranném rozvíjení infrastruktury, posilovat a modernizovat přístrojové vybavení, v široké meziinstitucionální spolupráci vytvářet nová výzkumná centra a společné laboratoře. Zvláště je třeba dbát na to, aby nákladná instrumentace byla plně využívána v rámci celé fakulty, s důrazem na mezioborové projekty. V této souvislosti je především zapotřebí dále prohlubovat mezifakultní spolupráci v rámci UK, např. s MFF, lékařskými fakultami (biomedicina), FaF a dalšími. Vztahy s ústavy AV ČR by měly, v rámci vyvíjející se legislativy, směřovat k hlubší integraci a vzniku společných institucí typu „graduate school“.

Pozornost musí být věnována i informačnímu zázemí, je třeba zkvalitnit práci fakultních knihoven (ideální by byla jedna společná), vést studenty k intenzivnější práci s literaturou, umožnit jim snadnější přístup k ní (to vyžaduje moderně vybavené čítárny) a věnovat pozornost automatizaci knihovního provozu.

C) Praktická aplikace výzkumu a jeho komerční využití

Úspěch v této oblasti závisí nejen na snahách fakulty, ale podstatnou měrou rovněž na hospodářsko-politicko-společenském prostředí. Z důvodů jsoucích nasnadě je větší část práce ještě před námi. Novela vysokoškolského zákona sice umožňuje daleko širší aktivity VŠ v této oblasti, avšak jak školy, tak jejich potenciální partneři, jsou prozatím velmi málo připraveni pro tyto aktivity.

V nejbližších letech je tedy nezbytné především rozšiřovat a zkvalitňovat již existující formy hospodářské činnosti pracovníků fakulty, ať již ve formě smluv individuálních pracovníků a pracovních skupin, tak co nejširší účastí v programech vypisovaných např. ministerstvy vlády ČR. Zvláštní pozornost musí být věnována co nejširší účasti v mezinárodních programech, především v programech EU. Zde opět vystupuje do popředí požadavek co nejširší mezinárodní spolupráce fakulty a co nejširší vnitrofakultní spolupráce. V této souvislosti je rovněž třeba zdůraznit důležitost trvalých a systematických kontaktů fakulty s jejími absolventy.

Velmi důležitým úkolem je průběžné zvyšování hospodářsko-právního povědomí pracovníků fakulty, aby byli schopni posoudit praktickou využitelnost svých výzkumných a vývojových výsledků a uplatnit je na trhu, např. formou patentových řízení a hospodářských smluv. Nápomocni by jim měli být specialisovaní pracovníci správního aparátu, což je především otázka celé UK.

D) Provoz a řízení fakulty

Otázky řízení a provozu fakulty je nutné podřídit všem výše uvedeným požadavkům. Základním úkolem je tedy dosáhnout toho, aby všechny záměry byly realizovány co nejúčinněji, a aby fakulta byla homogenním celkem, ve kterém její části harmonicky spolupracují. Tyto úkoly zajistí správní aparát fakulty, který musí být dostatečně profesionální, přičemž se nepředpokládá jeho početní nárůst. Je třeba zdůraznit, že tyto úkoly mohou být splněny jen tehdy, budou-li mezi správním aparátem a akademickou obcí existovat korektní vztahy a vzájemná vstřícnost. Velmi důležitý je kontinuální, obousměrný tok informací mezi oběma sférami (grémium tajemníků pracovišť s tajemníkem fakulty a maximální využití komunikace na vnitřní počítačové síti fakulty)

S otázkou jednotnosti fakulty úzce souvisí i její členění. Je zapotřebí o struktuře fakulty uvažovat a na základě podrobného posouzení všech okolností ji případně modifikovat, nejspíše sledem postupných kroků, s průběžnými korekturami reflektujícími měnící se podmínky. Fakulta se nyní skládá ze čtyř sekcí (plus ÚŽP), ve kterých pracuje 23 kateder (ústavů), které se často dále člení na oddělení, a 8 celofakultních pracovišť. Celý tento systém je poměrně rigidní a brzdí mezioborové spolupráce. Nebylo by výhodné, kdybychom dále posílili pravomoci sekcí a zmenšili význam základních pracovišť? Na druhé straně bychom co nejvíce otevřeli možnosti spolupráce mezi sekcemi, stimulovali vytváření dočasných seskupení v závislosti na grantech, projektech, apod. Radikální řešení by ponechalo pouze sekce, ve kterých by vznikaly dočasné pracovní skupiny určované např. granty, programy, atd. Mírnější řešení by mohlo zahrnovat zrušení kateder a jejich oddělení a vytvoření ústavů, spolu s vytvořením páté sekce fakulty obsahující celofakultní pracoviště.

Správní a řídící funkce vyžadují adekvátní technické zázemí. Na prvním místě je údržba a technické zlepšování budov. Zásadní řešení spočívá v plánované výstavbě areálu Albertov. To je projekt, který fakulta bude všemi prostředky prosazovat. Toto řešení je dlouhodobé, a proto veškerá snaha, s využitím všech dostupných cest financování, bude v nejbližších letech soustředěna na údržbu a kvalitativní zlepšování existujících staveb a zařízení. Část těchto úprav je přímo vynucována legislativními změnami (hygienické a bezpečnostní předpisy, zacházení se zvířaty, geneticky modifikované organismy, atd.). Další úpravy jsou nezbytné pro zkvalitňování výuky a výzkumu a pro zlepšení obecných pracovních podmínek studentů a pracovníků fakulty.

Dalším důležitým záměrem je neustálý rozvoj informačního systému a fakultní počítačové sítě, se čtyřmi hlavními úkoly: stále širší přístup akademické obce ke světovým informacím, řízení a evidence studijní a vědecké agendy, řízení a evidence provozu a hospodaření fakulty, komunikace vně fakulty, především v rámci UK.

Stáří osmi budov, které fakulta užívá, se stále více negativně projevuje drobnými každodenními nedostatky, ale i potřebou rozsáhlých rekonstrukcí a havarijních oprav. V minulých desetiletích bylo do údržby objektů investováno minimum prostředků a nemáme-li dopustit extrémní situace, musíme vyvinout velké úsilí a kromě prostředků, které na základě našich každoročních žádostí poskytne MŠMT, věnovat i nemalé prostředky z vlastního FRIM. Dále je nezbytné v rámci finančních možností postupně zlepšovat technickou kvalitu výukových a výzkumných pracovišť.

Na tomto základě vznikl

Dlouhodobý investiční plán PřF

1. dokončit systém EPS realizací jeho poslední části v objektu Benátská 2
2. provést celkovou rekonstrukci budovy Hlavova 8
3. provést rekonstrukci experimentálního skleníku Viničná 5
4. provést rekonstrukci objektu Albertov 6
5. provést rekonstrukci objektu Viničná 7
6. provést rekonstrukci objektu Viničná 5
7. provést rekonstrukci objektu Benátská 2
8. provést rekonstrukci objektu trafo Albertov 3
9. provést rekonstrukci objektu Benátská 4
10. provést rekonstrukci objektu Na Slupi 16
11. provést rekonstrukci opěrných zdí a oplocení Botanické zahrady
12. provést zpevnění vozovek v objektu V5, V7, A6, H8
13. provést rekonstrukci kanalizační přípojky Botanické zahrady
14. provést sadové úpravy parc. Č. 1558
15. provést výstavbu víceúčelového objektu Albertov.

Diskuse k tomuto materiálu proběhla:

- na zasedáni ASF dne 5. října 2001
- na zasedáni Vědecké rady fakulty dne 17. 5. 2001 a 13. 12. 2001.

Prof. Ing. Karel Štulík
V Praze dne 2. 5. 2002