E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Expozice

Stálá expozice – napínavý příběh lidského druhu

Jak se vyvíjel celý lidský druh, jak jedinec? Čím se člověk odlišuje od jiných živočišných druhů? Ovlivnilo vývoj člověka prostředí a klimatické podmínky? Liší se ženy a muži? Co se děje s lidským tělem po smrti? Stačí se ptát a dozvíte se ještě mnohem víc! Expozici, která se skládá z několika sbírek, najdete ve dvou výstavních místnostech. Koncepce výstavy odpovídá záměru zakladatele muzea Dr. Aleše Hrdličky. Je výjimečná tím, že v ní vždy najdete něco nového, čeho jste si minule nevšimli. Přijít můžete sami v otevíracích hodinách, pro skupiny od čtyř lidí poskytujeme komentované prohlídky. Komentovaná prohlídka trvá nejvýše 1,5 hodiny a po objednání je možné ji uskutečnit i mimo běžné otevírací hodiny. Kromě toho pravidelně pořádáme řadu doprovodných akcí a workshopů.

evoluce

 

Naši předci – evoluce člověka

Existovali lidé před člověkem? Díky sbírce trojrozměrných modelů paleoantropologických nálezů se seznámíte s lidským rodokmenem od australopitéka až po moderního člověka. Modely byly vytvořeny podle skutečných nálezů z lokalit v Africe, Asii a Evropě. V navazující zoologické části máte možnost srovnat různé znaky člověka s našimi nejbližšími příbuznými – lidoopy.

Kolekce trepanovaných lebek

Pod tajuplným pojmem trepanace se schovává název pro operaci, při které došlo k „otevření dutiny lebeční“. Kdy, kde a proč se trepanace prováděly? Můžeme se s touto operací setkat i v dnešním zdravotnictví? Pozná se, zda pacient zákrok přežil? I vy se to naučíte poznávat. Vaší učební pomůckou budou opravdové trepanované lebky z doby stěhování národů.

Frenologická sbírka

Dr. F. J. Gall (1758 – 1828) pozoroval své spolužáky a divil se, proč jsou někteří chytřejší. Vypozoroval, že mají velké jasné oči. Tato myšlenka vedla až ke vzniku frenologie, vědy, která se snažila najít souvislost mezi povahovými vlastnostmi jedince a tvarem jeho lebky. Označili by Vás za vtipné nebo by vás chtěli preventivně uvěznit, protože máte vyvinuté znaky typické pro zločince?

Šebestova sbírka pygmejů

Český antropolog, lingvista a etnolog Pavel Šebesta (1887 –1967) pobýval v africkém pralese u Pygmejů, lidí tak malých, že i jejich udatní lovci nedosahovali průměrnému Evropanovi ani po ramena. Pygmejové nejsou zajímaví jen vzrůstem, Šebesta během svých expedic zkoumal jejich kulturu i náboženství. Sbírka obsahuje odlitky obličejů, rukou, nohou a vzorky vlasů.

Posmrtné masky

Díky obličejovým maskám významných českých i zahraničních osobností se můžete setkat s již nežijícími umělci, vědci a politiky. Je si náš první prezident T. G. Masaryk podobný se svým synem Janem? Posuďte sami. Je vám sympatický J. E. Purkyně, Ludvík Beethoven, Antonín Dvořák nebo spíše Fráňa Šrámek?

Sbírka Hrdličky a Malého

V roce 1912 Aleš Hrdlička poslal českým antropologům z USA busty významných indiánských náčelníků. Těmi se při své tvorbě inspiroval dokonce i náš slavný malíř Zdeněk Burian, ilustrátor dobrodružných knih s pravěkou tematikou. Mimo prostor a čas se tu potkáte s takovými osobnostmi, jako byl Standing Cloud, Crabbing Bear či I-te-a-ža-ža.

paleo

 

Vývoj lidského jedince – ontogeneze

Každý živý organismus se vyvíjí a mění během své existence v procesu zvaném ontogeneze. Ontogeneze začíná oplodněním vajíčka spermií, pokračuje narozením, růstem, dospíváním, stárnutím a končí smrtí. Exponáty v muzeu dokládají zejména nitroděložní vývoj jedince a moment narození. Výklad se zaměřuje na to, jak souvisí evoluční vývoj s tím, jak přicházíme na svět.

Sbírka primátů

Člověk je primátem, jeden z více než 200 druhů, které se v současnosti na Zemi vyskytují. Co nám může srovnání s ostatními primáty povědět o nás samotných? Kolik druhů se vyskytovalo v minulosti a kolik jich známe? A jak se projevuje lidské primátí dědictví? Osteologická anatomická sbírka nám umožňuje na tyto otázky lépe odpovědět.

Sbírka deformovaných lebek

Co uděláme pro krásu? Dalo by se říci, že téměř cokoli. To, co je v jedné kultuře považováno za tělesnou krásu, jinde působí bizarně a nepochopitelně. Byť se teď u nás nemění tvar lebek, ani náš evropský ideál krásy není nikterak přirozený či obecný. Tvar lebky se tradičně měnil ve starověkém Egyptě, u starých Germánů či jihoamerických Indiánů.

Sbírka normální a patologické anatomie

Základní otázkou při nálezu kostry je, zda je ženská či mužská a jakého biologického věku se jedinec dožil. V této části expozice se dozvíte, jak je možné tyto vlastnosti z kostry vyčíst. Kromě věku a pohlaví se také ptáme, jak daný člověk zemřel a zda byl nemocný – chorobné změny přiblíží kosterní materiál s projevy onemocnění a zranění lidí z 16. – 18. století.

Egyptská sbírka

V menší ze dvou místností sní svůj věčný sen tři mumie z lokality Dér el-Medína získané v roce 1927 prostřednictvím egyptologa Jaroslava Černého. Kromě mumií zde najdete i další exponáty související s tématem smrti. Dávní Egypťané věřili, že duše po smrti 70 dní bloudí, a aby se měla duše kam vrátit, připravovali ji mumifikované tělo. Jen tak mohl začít posmrtný život.

Foitova sbírka

Akad. sochař František V. Foit podnikl v roce 1931 dobrodružnou a badatelskou výpravu do Afriky. Cestu mohl uskutečnit i díky Univerzitě Karlově, neboť spoluzakladatel Hrdličkova muzea Jindřich Matiegka projevil zájem o busty Afričanů pro rozšíření muzejních sbírek. Jeho sbírka ukazuje umělecké ztvárnění života afrických kmenů (plastiky, mutilace, pele-pele).

Akce dokumentů