E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Vychází páté číslo 30. ročníku Geografických rozhledů s tématem Střední Evropa

Kde leží střední Evropa a jak vymezit region na základě mentálních map, česko-rakouské vztahy v kostce či jak a proč se proměnilo české a polské pivovarnictví, aplikace pro rozvoj práce s mapou nebo jak využít příběhy v učebnicích zeměpisu - toto i mnoho dalšího se dočtete v novém čísle RG s tématem Střední Evropa.

Před 17 lety se Evropská unie rozrostla o deset členských států. Z velké části šlo o země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Za střední Evropu jsou v současném všeobecném diskurzu považují hlavně právě země V4. Zahrnovány jsou do ní i takzvané alpské země (Německo, Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Na pomezí je Slovinsko. V mnoha ohledech spadá k balkánskému regionu, ale přiřazováno je oprávněně i k alpským zemím a spjaté je (nejen tím, že se připojilo k EU také 1. května 2004) i se zeměmi V4. I Slovinsko tak lze zahrnout do současné definice střední Evropy. Ale jaký význam měl termín střední Evropa dříve?

Pojem střední Evropa byl poprvé použit patrně na vídeňském mírovém kongresu, na kterém se mezi lety 1814 a 1815 po napoleonských válkách urovnávaly mezinárodní vztahy v rámci celé Evropy. Za střední Evropu (původně, francouzsky, L’Europe intermédiaire) byl na kongresu označován prostor dnešního Německa a Beneluxu. Tato „první“ střední Evropa symbolizovala sjednocení. Svým relativním politickým konzervatismem se lišila od liberalistické západní Evropy, tedy Spojeného království a Francie. Po sjednocení Německa v roce 1871 se začala tvořit další „střední Evropa“. Postavení Německa ve „středové poloze“ (Mittellage) vyvrcholilo první světovou válkou a projektem Mitteleuropa – konceptem Německem ovládaného středoevropského prostoru. Po druhé světové válce střední Evropa „zanikla“ mezi Východem a Západem, respektive byla tvrdě rozdělena mezi obě sféry. Další „střední Evropa“ se začala formovat až po pádu železné opony. Nyní je tato „střední Evropa“ geopoliticky a ekonomicky sjednocená, především díky Evropské unii.

Přejeme příjemné čtení a krásné léto. Snad už i s možností cestovat, třeba alespoň do dalších zemí střední Evropy.

Páté číslo 30. ročníku Geografických rozhledů s tématem Střední Evropa

  • Kde leží střední Evropa? Vymezení regionu na základě mentálních map
  • Třicet let s visegrádskou čtyřkou
  • Česko-rakouské vztahy v kostce
  • Multikulturní Maďaři
  • Srovnání koncepce zeměpisu v národních kurikulech zemí V4
  • Využití příběhů v učebnicích zeměpisu
  • Mapovedovednosti.cz – aplikace pro rozvoj práce s mapou
  • Proměny českého a polského pivovarnictví – důsledek globalizace?
  • Geografická data pro hodnocení vývoje lesů na území Česka

Geografické rozhledy můžete sledovat a číst i v online verzi na www.geograficke-rozhledy.cz a na Facebooku a Instagramu časopisu @geograficke.rozhledy.

Roční předplatné Geografických rozhledů (5 čísel během školního/akademického roku) nově činí 395 Kč. Pro členy České geografické společnosti je předplatné zlevněno na 335 Kč. Zvýhodněné předplatné objednávejte přes e-mail sekretariátu ČGS (sekretariat@geography.cz). I následná platba je prováděna na účet ČGS.

 

Geografické rozhledy můžete sledovat a číst i v online verzi na www.geograficke-rozhledy.cz a na Facebooku a Instagramu časopisu @geograficke.rozhledy.

Roční předplatné Geografických rozhledů (5 čísel během školního/akademického roku) nově činí 395 Kč. Pro členy České geografické společnosti je předplatné zlevněno na 335 Kč. Zvýhodněné předplatné objednávejte přes e-mail sekretariátu ČGS (sekretariat@geography.cz). I následná platba je prováděna na účet ČGS.

Publikováno: Pátek 04.06.2021 12:45

Akce dokumentů