E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Vladimír Hanák čestným členem Americké společnosti pro výzkum savců

Na letošní výročním 100. zasedání Americké společnosti pro výzkum savců (American Society of Mammalogists) bude uděleno čestné členství emeritnímu profesorovi naší fakulty Vladimíru Hanákovi, který v březnu tohoto roku oslavil své 90. narozeniny. Gratulujeme!

 

Doc. RNDr. Vladimír Hanák, CSc., foto: Vladimír Šigut

Savci jsou z pochopitelných důvodů od nepaměti jedním z hlavních objektů přírodovědného zájmu. Mammaliologie - disciplina, která se touto skupinou zabývá, patří již z tohoto důvodu tradičně ke klíčovým oborům zoologie s velkým množstvím nejrůznějších přesahů do řady dalších biologických disciplin. Nejvýznamnější profesionální organisační platformou tohoto oboru je Americká společnost pro výzkum savců (American Society of Mammalogists), jedna z nejstarších  akademických společností, sdružující nyní kolem 5000 světových specialistů.

Od svého vzniku v roce 1919 oceňuje ASM mimořádné zásluhy o světový rozvoj mammaliologie jednou za 1-2 roky udělením četného členství. Výčet stovky dosavadních lauerátů je přehlídkou vynikajících vědeckých osobností včetně autorit, jejichž díla podstatně ovlivnila historii celé organismální biologie (G.G.S impson, H.F. Osborn. M. Weber. C.Hart Merriam, W. Gregory, L.E. Dice, F. Harper, V.G. Heptner, K. Petruszewicz, C.S. Elton, E. Nevo, H. Kruuk, T.H. Clutton-Brock,  C.J. Krebs aj.).

Laureát patří pionýrským osobnostem poválečeného výzkumu savců v Evropě a je obecně vnímán jako jeden ze zakladatelů moderního výzkumu netopýrů. Jeho výzkumy této skupiny zejména z 60. a 70. let minulého století provází celé řada prioritních objevů a metodických inovací. Podstatně přispěl k poznání savčí fauny střední a jihovýchodní Evropy i různých  mimoevropských oblastí, nehledě na řadu otázek taxonomie a biogeografie jednotlivých taxonů. Díky Hanákovu působení se soustavný výzkum savců stal neodmyslitelnou součástí výzkumného zaměření naší fakulty a katedra zoologie jedním z předních evropských pracovišť oboru. V období normalizace byl Hanák vystaven různým omezujícím persekucím, navzdory nimž pokračoval jak ve svých výzkumných projektech tak v komplexním pedagogickém působení. Po listopadu 1989 se stal jako proděkan PřF UK  jednou z klíčových osobností porevoluční transformace fakulty.

Od konce 50. let Hanák vychoval nespočet nastupujících adeptů přírodovědy a vytvořil početnou vědeckou školu několika generací mammaliologů, pokračujích v jeho díle v celé řadě různých vědeckých institucí a nezanedbatelným způsobem přispívajících průběžně k dalšímu rozvoji poznání na tomto poli.

V tomto ohledu lze udělení četného členství ASM V.Hanákovi vnímat současně jako  významné uznání úrovně naší vědy a v neposlední řadě PřF UK, kde laureát po celou dobu své vědecké kariery více než 60 let působil.


Vladimír Hanák - devadesátiny velkého učitele

 

Poslední březnový den letošního roku oslavil své 90. narozeniny Doc.RNDr. Vladimír Hanák CSc., emeritní profesor PřF UK, jeden z nejvýznamnějších českých zoologů a zakladatelská osobnost moderní evropské chiropterologie. Narodil se ve Znojmě 31.3.1931. Zde prožil své dětství v rámci nějž, jak s oblibou připomíná, tu 26.10.1938 viděl osobně na pár metrů Adolfa Hitlera při jeho triumfálním inspekci nově obsazených velkoněmeckých držav, z nichž je ovšem krátce poté Hanákova rodina vysídlena. Školní a gymnasiální léta prožívá tak Vladimír v Horním Újezdu u Třebíče. Projevuje soustředěný zájem o přírodní vědy, podniká soustavná ornitologická sledování, jejichž výsledky již v závěru gymnasiálních let publikuje v renomovaném ornitologickém periodiku Sylvia. Na Přírodovědeckou fakultu v Praze příchází tak  jako zkušený ornitolog automaticky kooptovaný komunitou starších kolegů  (Hanzák, Veselovký, Felix, Formánek ...) kolem vůdčí osobnosti české ornitologie Doc. Waltra Černého. Hlavním mentorem Vladimíra se však záhy stáva prof. Julius Komárek, nejvýznamnější autorita  české zoologie. Komárek, prozíravě organisující příští rozvoj svého oboru, nového žáka, se zřetelem k jeho mimořádným disposicím, důsledně směruje k výzkumu drobných savců - skupiny, které od přelomového Katalogu savců západní Evropy G.S.Millera z roku 1912 není v evropském měřítku věnována věnována takřka žádná pozornost. Vladimír tuto výzvu přijímá s plným nasazením - vedle diplomového projektu o biologii myši domácí podniká samostatné odchytové akce v jižních Čechách, šumavském a krkonošském pohraničí, přinášející řadu tehdy nečekaných objevů. Od třetího roku studia se fakticky stává Komárkovým asistentem, vede praktickou výuku mladších ročníků, organisuje jejich terénní výzkumné exkurse apod. a již v závěru studia je zaměstnán jako odborný asistent zoologického ústavu PřF UK, kde působí po celou dobu své více než půlstoleté akademické kariery. Spolu s jedním z prvních svých žáků, Jiřím Gaislerem, soustředí již na počátku 50. let svou výzkumnou pozornost na vůbec nejméně známou skupinu savců - netopýry. Zahajuje velkoryse pojatý program kroužkování netopýrů kombinovaný s podrobným studiem rozšíření a biologie těchto savců, buduje rozsáhlý sbírkový aparát pro podrobné srovnávací a taxonomické analýzy, navazuje živou spolupráci s tehdy dosud jen velmi nepočetným okruhem podobně zaměřených zahraničních kolegů.V neposlední řadě pak k této problematice přitahuje i řadu dalších kolegů a žáků, takže již v polovině 50.let se zde netopýři stávají předmětem mimořádně komplexního výzkumného zájmu. Vedle Hanáka a Gaislera se na něm podílí i řada Hanákových ročníkových druhů, pozdějších čelných osobností různých zoologických disciplin (Figala, Hůrka, Jánský, Sigmund, Nevrlý, Klíma, Hůrková  aj.) včetně rapidně se rozrůstajícího okruhu jejich žáků. Souběžně s aktivitami na domácí půdě obrací Vladimír svou pozornost k výzkumu netopýrů v různých tehdy dostupných exotických destinacích. Pořádá výzkumné expedice do Albanie, Bulharska, sovětské střední Asie, Zakavkazí, publikuje první souborné přehledy netopýřích faun těchto oblastí a taxonomické revize různých nejméně známých forem palearktické fauny, zohledňující nově získané doklady i výsledky zevrubných revizí zahraničních sbírkových fondů. Pilotní výsledky kritického přehodnocení taxonomického a distribučního statutu většiny druhů západopaleoarktické netopýří fauny shrnuje r. 1960 ve své monumentální, bohužel nepublikované, disertační práci. Jako jeden z prvních otevírá zde problematiku kryptické proměnlivosti a rozebírá možnosti metodických inovací na tomto poli. Exemplárním výstupem tu je zejména objev samostatného druhového postavení podvojných forem Plecotus auritus a Plecotus austriacus, s demonstrací specifik jejich distribučního statutu a biologických odlišností, nebo rozbory složité situace druhového komplexu Myotis mystacinus, jemuž později věnuje serii samosatných sdělení včetně objevu dalšího kryptického druhu Myotis brandtii

Na počátku 60. let organisuje první celostátní konferenci o výzkumu savců - předobraz dnešních Zoologických dnů,  publikuje obsáhlá shrnutí výsledků kroužkování netopýrů, moderní monografické přehledy savčí fauny Československa, a řadu dílčích studií týkajících nejrůznějších témat biologie savců a biogeografie naší fauny.

Těžištěm Hanákova zájmu zůstávají však netopýři a lze bez nadsázky konstatovat, že - do značné míry právě jeho zásluhou - se během 60.let tehdejší Československo stává ve výzkumu netopýrů světovou velmocí. Neudivuje, že právě sem byla - z inciativy Hanáka a Gaislera - za mimořádného mezinárodního zájmu svolána první světová konference o výzkumu těchto savců, počátek dodnes pokračující konferenční série tradičně představující pilířová setkání oboru. Konference se uskutečnila počátkem září 1968, bohužel ve velmi omezeném rozsahu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy s následnými desetiletími "normalizace" zasáhly ostatně do života oslavence i v jiných směrech.

Hanákovo přímočaré vystupování, neskrývající jeho kritický pohled na nastálé změny a morální veletoče leckterých kolegů, stejně jako nekompromisní smysl pro spravedlnost a skutečnou povahu věcí, se staly terčem pro nejednoho z tehdejších mocných. Opakované snahy o Hanákovo vyloučení z fakulty se sice podařilo odvrátit, byl ovšem zbaven všech vědeckých i pedagogických funkcí, formálně zařazen jako vědecký asistent bez možnosti publikovat a působit v pedagogickém procesu.

Nehledě na to, Hanák pokračuje i v temných dobách "normalizace" v nastartovaných výzkumných projektech, průběžně je rozvíjí aktuálními metodickými inovacemi a živými kontakty s děním v zahraničí. Radikálně modernisuje profilující kurzy zoologického studia i systém terénních exkursí, vede četné diplomové práce a organisuje velkorysé programy detailního terénního výzkumu nejméně známých území bývalého Československa, do nichž zapojuje studenty nastupujících generací.  Svým osobním působením ozřejmuje smysl praktické přírodovědy i potenciál morální autonomie a intelektuální svobody akademického prostředí. Neudivuje, že pro nejednoho ze zoologů nastupujících generací a drtivou část zájemců o výzkum savců bylo setkání s Vladimírem klíčovým iniciačním impulsem oborového směřování a vlastního intelektuálního rozvoje. Nezanedbatelným momentem těchto skutečnosti nebyl pouze brilantní intelekt a hluboký vhled do povahy přírodních procesů a cest jejich poznávání či bytostná kultivovanost Hanákova vystupování , ale v první řadě jeho fenomenální charisma. Jeho jádrovou komponentou je nejspíše samozřejmost s jakou jsou tyto kvality integrovány s lidsky bohatým a všestranně vyváženým postojem k sobě samému i svému okolí, s hlubokým pochopením pro nejrůznější peripetie kolotání života a velkorysým nadhledem v jejich hodnocení. Možná již proto jsou společné exkurse i každé setkání s Vladimírem zážitkem životní pohody, kdy i nejrůznější strázně a nepřízně osudu se prismatem jeho neodolatelného humoru  stávají vítaným zpestřením poznávání skutečné povahy jsoucího. 

Hanákův přínos ke kultivaci akademického prostředí Přírodovědcké fakulty byl plně doceněn s příchodem sametové revoluce. Hanák byl zvolen vedoucím katedry zoologie a ustaven proděkanem  zodpovědným za reformu biologické sekce a vědeckého výzkumu fakulty. Obratem se habilitoval a podstatně přispěl k rychlé a mimořádně kultivované transformaci fakulty na moderní vědecko pedagogickou instituci. Související administrativní povinnosti stejně jako četné sekulární pocty, jichž se v následujícím období Hanákovi dostalo, nebyly ovšem tím, po čem by Vladimír toužil. Neudivuje, že po vyřešení nalehavých úkolů se vzdává všech funkcí a v neztenčené intensitě se pouští do série nejrůznějších terénní výzkumů a přírodovědných aktivit, přitahujících jeho zájem. Připomenout je tu třeba jeho průběžné propojování výzkumných výstupů s akcenty aktivní ochrany přírody. Vladimír tak stojí např. u založení CHKO (později i národního parku) Podyjí, kde od počátku působí jako předseda poradního sboru.

V letošním roce byl Vladimír Hanák nominován na čestné členství American Society of Mammalogists, nejvyšší ocenění světového přínosu k výzkumu savců. Don E.Wilson, patrně nejvýznamější žijící představitel tohoto oboru, emeritní ředitel Smithonian Institution, autor obřích přehledů světové savčí fauny včetně monumentálního devítidílného kompendia Handbook of the Mammals of the World, v této souvislosti píše: "V řadě zemí světa stojí za rozvojem našeho oboru jediná výlučná osobnost. Pro  Českou republiku je takovouto osobností Vladimír Hanák. ... Hanák vybudoval a vyškolil velmi silný kádr mladých mammaliologů, kteří v této oblasti pokračují v jeho šlépějích a náš obor dále rozvíjí..."

V každém případě, na svůj život se Vladimír může dívat s nemalým uspokojením. Svým působením uvedl u nás v život významný obor současné zoologie, položil základy moderního výzkumu netopýrů - a v neposlední řadě pak - zástupu svých žáků a přátel zprostředkoval lecos z poznání smyslu dění a radosti ze života. Přejme jemu i sobě, aby tomu tak bylo i v letech příštích.

 

 prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc.  

 

Publikováno: Čtvrtek 24.06.2021 12:50

Akce dokumentů