Transdisciplinární seminář UK: Znovuzrození

Čas	19.01.2023 od 16:30 do 20:00
Přidat událost do kalendáře	Google vKalendář (Windows, Linux) iCal (Mac OS X)

KDY: čtvrtek 19. ledna 2023 od 16:30
KDE: Kampus Hybernská, Hybernská 4, Budova A, 3. patro

Registrace na seminář zde. 

Úvod | Odkaz Jana Palacha prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.

Když do naší země v srpnu 1968 vtrhly sovětské tanky, tak se jim ještě nepodařilo zcela udusit plamínek jarní naděje na obnovení demokracie. Ten téměř uhasl v listopadové lhostejnosti politiků k studentské stávce i v zimní apatii celé naší společnosti. Nové světlo zažehl Jan Palach v lednu 1969 a i když státní bezpečnost v roce 1973 vyloupila jeho hrob a jeho ostatky zpopelnila, tak jeho plamen znovu zazářil v lednu 1989. Palachův týden vedl k zatčení Václava Havla a k řetězu dalších událostí vedoucích k listopadové svobodě. Jsem přesvědčen, že bez Palachovy oběti by naše znovuzrozenímělo trochu jinou tvář. Profesor Vladimír Komárek je emeritním děkanem 2. lékařské fakulty UK a vedoucím výzkumného centra EpiReC. Hlavním předmětem jeho výzkumu jsou nezvladatelné epilepsie, poruchy autistického spektra a další neurovývojová onemocnění.

Nenarodí-li se kdo znovu z vody a Ducha ThLic. Mgr. Prokop Brož, Th.D.

K životu člověka patří změna, která provází celý jeho vývoj. Jak zásadní změna může být, kam nás může dovést? Může jít o rozvoj a pokrok, o alteraci a stagnaci, může jít o zrození nebo znovuzrození (M. Eckhardt)? Jak nahlédnout základní status lidské existence, které nechybí její dynamický průběh, počítá se zásadním selháním a přitom dramaticky svého cíle dosahuje? Na otázku po znovuzrození – položenou již v nočním rozhovoru Ježíše s Nikodémem – budeme hledat odpověď v dramatické soteriologii H. U. von Balthasara. Doktor teologie Prokop Brož studoval filosofii a teologii na Pontificia Università Lateranense, Pontificia Università Gregoriana a Univerzitě Karlově. Působil v letech 2003–2018 na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, v současnosti pracuje na Královéhradeckém biskupství.

Naděje a nebezpečí klonování prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Zpráva o narození ovce Dolly vyvolala před více než čtvrtstoletím ve světě vlnu obav z klonování lidí. Biotechnologický postup se ale uplatnil jen u zvířat. U primátů narazil na technické problémy, u člověka na naprostý nezájem veřejnosti. Profesor Jaroslav Petr absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a ve Výzkumném ústavu živočišné výroby se zabývá biologií reprodukce. Přednáší reprodukční biotechnologie a věnuje se popularizaci vědy.

Znovuzrození Ukrajiny: výjimka či zákonitost? Prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr.

Putinově agresi navzdory nyní sledujeme znovuzrození Ukrajiny; to nás může vést k úvaze, do jaké míry vlastně jde o fenomén ojedinělý. Profesor Putna je literární historik, zabývá se zejména vztahem kultury a náboženství, přednáší na FHS UK. Nejnověji připravil trilogii "modlitebních knížek"- komentovaných výborů z duchovních textů Karla Čapka, I. M. Jirouse a Jiřího Ortena s Jiřím Langerem (Modlitby českožidovské). V roce 2015 vydal knihu Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity, která nahlíží ruské dějiny „postkoloniálním“ způsobem s důrazem na mnohost různých „Rusí“ během těchto dějin, na střetávání proevropských a protievropských proudů v ruských dějinách a na svébytnost Ukrajiny.

Vznik a zánik vesmírů prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. Prof. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D.

Otázka, odkud jsme přišli a kdo přijde po nás, se netýká jen nás lidí, nejen kvarků, elektronů, fotonů a další hmoty, ze které se my a vše kolem nás skládá, ale dokonce i samotného prostoru a času, ve kterém žijeme a existujeme. Jak se rodí a zaniká čas? Přijde okamžik jeho znovuzrození?

Profesor Pavel Krtouš získal titul PhD na University of Alberta v Edmontonu v roce 1997. V současné době je ředitelem Ústavu teoretické fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Zabývá se teorií gravitace a matematickou fyzikou.

Profesor Jiří Bičák vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde v roce 1968 získal titul CSc. Působil na řadě zahraničních pracovišť, jeho domovský přístav ale vždy byl a je Matfyz. Za svou práci v teoretické fyzice, astrofyzice a kosmologii získal řadu ocenění, např. Humboldtovu cenu či cenu Neuron. Je po něm pojmenovaná planetka 55844 Bičák.

Akci moderuje Ing. arch. Mgr. Marie Pětová, Ph.D.
Doktorka Marie Pětová je architektka a filosofka, přednáší na Fakultě humanitních studií UK, od roku 2015 je děkankou fakulty. Ve své odborné přednáškové i publikační činnosti se zaměřuje na
fenomenologii a ontologii, zabývá se filosofickými tematizacemi prostoru, a to zejména v souvislosti s architekturou.