E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Tradiční Uhelný seminář proběhne ve středu

Ústav geologie a paleontologie PřF UK ve spolupráci se Severočeskými doly, a.s. srdečně zvou všechny zájemce na Uhelný seminář na téma Aktuální výsledky geologického průzkumu hornoslezské pánve, který se koná ve středu 6. března 2019 od 9:00 ve Velké paleontologické posluchárně v přízemí budovy Albertov 6, Praha 2.
Čas 06.03.2019
od 09:00 do 12:00
Přidat událost do kalendáře Google
vKalendář (Windows, Linux)
iCal (Mac OS X)


 

KDY: středa 6. 3. 2019 od 9:00

KDE: Velká paleontologická posluchárna, přízemí, Albertov 6, Praha 2

 

S. Opluštil, R. Lojka, N. Rosenau, A. Kedzior, L. Strnad: Tektonický nebo klimatický původ kontinentálních „cyklotém“? Příkladová studie série krakovského pískovce hornoslezské pánve

Abstrakt:  Sérii krakovského pískovce (moskov-kasimov) v polské části hornoslezské pánve tvoří soubor 2070 m mocných, do nadloží zjemňujících fluviálních cyklů. Cykly jsou interpretovány jako allocykly vzniklé střídání fluviálních stylů divočící řeky ukládající převážně písčitý sediment a fluviálního systému s širokou nivou s řečištěm koncentrovaným do úzkého pásu sledujícím osu pánve. Izochronní povaha střídání fluviálních stylů a charakter paleopůd této série ukazují na klimatické změny v průběhu ukládání cyklů a kontrastují s předchozím „tektonickým“ názorem na jejich původ. Zřetelný dlouhodobý nárůst aridity má své časové ekvivalenty v dalších pánvích rovníkové Pangey a představuje klimatickou událost regionálního rozsahu.  


Jiří Wlosok: Hranice paralického a terigenního vývoje v hornoslezské pánvi


Abstrakt: Značná část uhelných zásob hornoslezské pánve je vázána na sedlové vrstvy, především na jejich bazální, nejmocnější a plošně nejstálejší sloj. K uložení materiálu této sloje docházelo zřejmě po delším hiátu, který představuje ve vývoji pánve přelomové období definitivního ústupu paralického typu sedimentace a nástupu sedimentace terigenní bez vlivu mořských ingresí. V české části hornoslezské pánve je proto do báze této sloje (Prokop) kladena hranice mezi ostravským a karvinským souvrstvím. Na západě až severozápadě polské části hornoslezské pánve vystupují v omezené ploše v nadloží nejsvrchnějších mořských horizontů vrstev porubských a v podloží nejspodnějších slojí, pískovců či slepenců sedlových vrstev sedimenty jejkowických vrstev reprezentované zejména pískovci a slepenci bez uhelných slojí. Je otázkou, zda byly vyvinuty a zda zůstaly zachovány sedimenty litostratigraficky podobné jejkowickým vrstvám též na území české části hornoslezské pánve.

 

Publikováno: Úterý 05.03.2019 10:55

Akce dokumentů