Reprodukční klima v době nejstriktnějších pandemických omezení

Nedávno zveřejněné údaje z Českého statistického úřadu ukázaly, že v průběhu dvou dekád se Česku podařilo vystoupat ze skupiny evropských zemí s nejnižší úrovní plodnosti mezi země s nejvyšší úrovní plodnosti. Zatímco v roce 1999 se v průměru jedné ženě v reprodukčním věku narodilo jen 1,13 dítěte, tak v roce 2021 to bylo 1,83 dítěte. “Otázkou zůstává, zda si tuto relativně vysokou úroveň plodnosti udrží Česko i v následujících letech a zda do reprodukčního chování českých mužů a žen nepromluví průběh pandemie v roce 2021 či aktuální situace na Ukrajině. Neboť pandemie stejně jako válečný konflikt zasáhly do životních jistot českých mužů a žen a z dosavadního výzkumu je známo, že s rostoucí úrovní nejistoty je asociována nízká úroveň plodnosti,” nastiňuje členka výzkumného týmu dr. Jitka Slabá z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.

Výsledky pilotního šetření Současná česká rodina, podpořeného Technologickou agenturou ČR v rámci Programu ETA projektu č. TL03000338 odhalily, že na konci nejstriktnějších protipandemických opatření (polovina dubna 2021) považovalo 57 % respondentů v reprodukční věku dané období za nepříznivé pro narození dítěte. To se mimo jiné projevilo i v počtu dětí, které respondenti celkem plánovali ve svém životě mít. 7 % respondentů uvedlo, že v důsledku pandemie zredukovali svůj původní záměr, přičemž u žen to bylo asociováno právě s hodnocením pandemického období jako nepříznivého pro narození potomka, zatímco u mužů to bylo asociováno se zhoršením kvality života v oblasti zaměstnání a financí.

V případě, že bylo období v polovině dubna 2021 hodnoceno jako příznivé pro narození dítěte, pak se u mužů zvyšovala šance, že plánují narození potomka ve výhledu následujících tří let. Lze tak soudit, že dopady pandemie na reprodukční chování českých mužů a žen se tak projeví až s větším odstupem. Je však potřeba mít stále na paměti, že hodnocení studovaného období jako příznivého bylo menšinové (pouze 13 % respondentů).  Zajímavostí ale je, že se vnímání pandemie nikterak neprojevuje v aktuální snaze o početí potomka, což by mohlo vysvětlovat, proč zatím pandemie do českých statistik plodnosti významně nezasáhla. Podrobnější informace k dopadům pandemie na reprodukční chování českých mužů a žen lze nalézt v informačním letáku na stránkách projektu (https://ggp-cz.fss.muni.cz/zajimave-vysledky). 

V rámci projektu Současná česká rodina i nadále pokračuje sběr dat reprezentativního šetření české populace, které bude významnou oporou pro porozumění chování, názorům a potřebám českých mužů a žen napříč věkovým spektrem, přičemž účast každého respondenta je oceněna finanční odměnou ve výši 500 korun. Na výzkumu  se kromě pracovníků Univerzity Karlovy podílí také vědečtí pracovníci Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Více informací  naleznete na stránkách projektu (https://ggp-cz.fss.muni.cz/).

Projekt č. TL03000338 „Obohacení datové báze pro tvorbu a evaluaci rodinné politiky“ je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR (https://www.tacr.cz/) v rámci Programu ÉTA.