E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Planeta Praha na plátně i v knize

Muflon, roháč obecný, plch velký, mravenec otrokářský, myšice křovinná, slípka zelenonohá a další a další. Ti všichni jsou v hlavních rolí nejen snímku Planeta Praha, který stále běží v kinech, ale setkáte se s nimi i na stránkách stejnojmenné knihy, která film doprovází. Jejími autory jsou zároveň odborní poradci zmiňovaného filmu - Ondřej Sedláček, Petr Šípek, David Storch a Jan Albert Šturma z naší fakulty.

 

 

Tvůrci úspěšného dokumentu Planeta Česko nás v novém snímku a stejnojmenné knize Planeta Praha zavedou do naší metropole, aby ji strhujícím způsobem představili jako jedno z biologicky nejcennějších území Česka. Nejen na plátně, ale i v sedmi kapitolách a čtyřech stovkách fotografií  navštívíte více i méně známé pražské lokality a objevíte genezi a vývoj často přehlížených "obyvatel" našeho hlavního města. 

 

Autory knihy se stali Dr. Ondřej Sedláček a prof. David Storch z katedry ekologie, Petr Šípek, Ph.D.  z katedry zoologie a Mgr. Jan Šturma z katedry botaniky. 

Více o knize

Krajina za hranicemi města je dnes často nudná a jednotvárná. Možná tomu nebudete věřit, ale svou rozmanitostí a nevyzpytatelností je mnohem zajímavějším kusem přírody město, které se neustále mění a je překvapivě pestré. Pro mnohé živočichy a rostliny je tak daleko větší příležitostí. Kniha Planeta Praha vás zve na pátrání, co všechno je možné ve městě potkat a pozorovat. Ve městě to prostě žije!

Průvodce nečekaně pestrou přírodou města vydává nakladatelství JAKOST.

 

Výprava do betonové džungle (nejen) hlavního města může mít různé podoby. Koho zajímá, co se klube před domem ze škvíry mezi fasádou a chodníkem, kde se vzal na dvorku ve vnitrobloku šnek, jak si poradí slípka zelenonohá, když ji z jejího hnízda vyžene psík, tomu bude neocenitelným pomocníkem nová kniha Planeta Praha. Jak dostane bělozubka šedá svá mláďata bezpečně přes obrubník, k čemu se může ptákům hodit cigaretový nedopalek, kde hledat rdesno ptačí a co komu udělal merlík, že dostal přízvisko smrdutý či zvrhlý? Tento nevšední průvodce ukáže, že i v leckterém zákoutí, kterého by si možná nikdo ani nevšiml nebo by ho obešel velkým obloukem, se odehrávají neuvěřitelné příběhy.

Ilustrace: Silvie Luběnová

Grafická úprava: Martin Ponec

336 stran, cena 499 Kč

Vychází 20. srpna 2022 v nakladatelství JAKOST

První vydání

www.jakost.net

Ukázka

Kdybych vám před třiceti lety řekl, že jdeme na Karlák pozorovat holuby hřivnáče a pak do Podolí na bobry, myslím, že byste naši procházku začali směřovat spíše do Bohnic. Dnes naprosto běžní obyvatelé Prahy tu totiž ještě nežili. Spousta zvířat se vyhýbá lidem jako čert kříži, ale občas se stanou nečekané věci a invaze do měst proběhne velmi rychle. Holub hřivnáč je toho zářným příkladem. Tenhle velký holub byl ještě nedávno pro běžné Pražáky naprosto neznámým obyvatelem hlubokých lesů. Území Prahy se sice snažil dobýt už od sedmdesátých let minulého století, ale zpočátku pouze kopíroval svoje zvyky z volné krajiny – hnízdil v příměstských lesích, oborách a velkých parcích dále od člověka.

Postupně si ale hřivnáč začal uvykat na městský ruch a zjistil, že lidé jsou pro něj neškodní. Populace rostla a holubi si dodávali odvahu – začali hnízdit i v zeleni uvnitř města. V devadesátých letech první páry dobyly Vinohrady a pak i Václavák a Karlák. V tu dobu také hřivnáči přestali lítat za potravou za město a začali se procházet po trávnících v parcích, hřbitovech i sídlištích. Definitivně ztratili plachost a jejich počet raketově narostl. Dnes už nenajdete v Praze místo, které by si nepodmanili. Hnízdí

pravidelně na jinanech přímo nad hlavami cestujících na rušné tramvajové zastávce u Anděla, na okenní římse v Londýnské ulici, v truhlících na balkónech paneláků, nebo dokonce na konstrukcích billboardů a na plynových lampách pouličního osvětlení.

O autorech

Jan Albert Šturma (*1981) vystudoval geobotaniku na PřF UK v Praze. Zabývá se suburbánní a industriální vegetací, etnobotanikou bývalých Sudet a zvyšováním biodiverzity intenzivně využívané zemědělské krajiny, krajinnou ekologií a ekologií rostlinných společenstev v geografickém a historickém kontextu.

Ondřej Sedláček (*1977) učí a bádá na katedře ekologie PřF UK a působí v neziskové organizaci Ochrana fauny ČR, o.p.s. Považuje se za klasického přírodovědce. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se intenzivně věnuje moderní ochraně přírody, od praktického managementu v krajině až po snahy změnit myšlení lidí a konání úředníků. Byl hlavním odborným poradcem filmu Planeta Praha.

Petr Šípek (*1980) je entomolog. Působí jako odborný asistent na katedře zoologie PřF UK. Jeho hlavní misí je přibližovat tajemný svět bezobratlých široké veřejnosti, což ho přivedlo i k makrofotografii. V současnosti se věnuje hlavně výzkumu zlatohlávkovitých brouků, chrobáků východního Středomoří a mrchožravých druhů hmyzu.

Silvie Luběnová (*1977) je ilustrátorka a keramička. Pod značkou maestrokatastrof kombinuje obě tyto profese a vytváří autorský ilustrovaný porcelán. Společně se šperkařkou Adélou Fejtkovou založila značku Live Longer - opravnu porcelánu a keramiky. www.silvielubenova.com

Kniha Planeta Praha vychází ve spolupráci se společností Kuli Film s.r.o.

Kniha Planeta Praha byla realizována s finanční podporou hlavního města Prahy.

Projekt Planeta Praha vznikl v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, podporovaného z Norských fondů 2014-2021.

Zajímavosti ze zákulisí tvorby filmu i knihy se dočtete v článku pro časopis Forum Magazín Univerzity Karlovy. 

 

 

Publikováno: Pondělí 15.08.2022 11:10

Akce dokumentů

Kategorie: