E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Na naší fakultě vzniklo významné vědecké centrum

Na chemické sekci naší fakulty vzniká momentálně centrum excelence, zaměřené na výzkum pokročilých materiálů s širokou škálou uplatnění. O zaměření projektu a jeho výhledech jsme hovořili s jeho klíčovými postavami, prof. Petrem Nachtigallem, prof. Jiřím Čejkou a prof. Russellem Morrisem z University of St Andrews, který v něm figuruje v roli klíčového zahraničního vědeckého pracovníka projektu.

 

Profesor Petr Nachtigall (zcela vlevo) v hovoru s rektorem UK prof. Tomášem Zimou během slavnostího aktu zahájení činnosti center excelence v oblasti materiálového výzkumu na UK. Profesor Jiří Čejka druhý  zprava.   Foto: René Volfík 

 

 

Pane profesore Nachtigalle, jste jedním z hybatelů Centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM), které právě vzniká na chemické sekci naší fakulty. O jakou věc vlastně jde?

PN: Jde o projekt OP VVV "Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů”. Tento typ projektu, který vypsalo Ministerstvo školství, podporuje malou skupinu lidí v konkrétním výzkumu s aplikačním potenciálem. Láká do vědy nové lidi a svou velikostí dává šanci vytvořit ve vědě něco nového a konkurence schopného. Celková částka podpory je 215 milionů korun na 6 let, končit má v roce 2022.  Jde o vědecké centrum s jedním zahraničním strategickým partnerem, jímž je skotská University of St. Andrews.

JČ: 7. února proběhl v Karolinu otevírací ceremoniál prezentace nově ustavených Center excelence na Univerzitě Karlově v oboru materiálových věd. Naše je jedním z nich.

 

Jaká je vlastně základní motivace pro vznik celého projektu?

RM: Výzkum v oblasti pokročilých materiálů je v současnosti velmi podporován vládami řady vyspělých zemí. Smyslem této grantové podpory je rozvinout potenciál, který česká věda má v oblasti pokročilých materiálů a přispět tak k ekonomickému rozvoji.

 

V jaké oblasti vědeckého výzkumu se vlastně projekt CUCAM pohybuje?

PN: Jedním ze tří výzkumných směrů Centra je studium nových zeolitů. Nedávno se skupině Prof. Čejky podařilo transformovat standardní trojrozměrný zeolit na dvourozměrné zeolitové desky. To se před tím ještě nikomu nepodařilo. Dvourozměrné zeolity nabízí řadu potenciálních aplikací. Z objevu transformace zeolitů na dvourozměrné desky vyšla i naše spolupráce s prof. Russelem Morrisem z University of St Andrews , která začala zhruba v roce 2012. Dvourozměrné zeolity se mimo jiné dají využít jako stavební kameny k přípravě nových materiálů. Během krátké doby se podařilo syntetizovat na 10 nových druhů zeolitů, a přidat tak další k již více než 230 existujícím typům, jejichž syntéze se nyní věnuje velké množství vědeckých týmů celého světa.

JČ: Důležité je zmínit, že většina ze všech dnes známých typů zeolitů byla syntetizována cestou pokus-omyl (trial-and-error). Náš přístup, který kombinuje teoretické modelování s experimentální chemií umožnil, že nové typy zeolitů byly syntetizovány v tak krátké době. V dohledné době jistě přibudou další.

 

Jaké jsou tedy oblasti potenciálních aplikací?

RM: Jde o oblast pokročilých materiálů se speciálními vlastnostmi. V současné době jsou klasické zeolity s trojdimenzionální strukturou využívány především jako katalyzátory při zpracování ropy či při přípravě monomerů pro polymerní chemii nebo jako součást pracích prášků. Dvourozměrné zeolity nabízejí uplatnění jako katalyzátory v řadě dalších reakcích, včetně těch, které zahrnují větší molekuly. V rámci Centra se zabýváme i studiem dalších materiálů, zejména dvourozměrných materiálů vhodných pro aplikace v elektronice a opto-elektronice. Využity mohou tedy být všude tam, kde se snažíme využít grafen.  Další v řadě možných uplatnění materiálů vyvíjených v Centru je v medicíně, např. jako antibakteriální vrstvy ničící rezistentní bakteriální kmeny.

JČ: Zeolity jsou také využívány pro separaci kyslíku a dusíku ze vzduchu.

 

Prof. Russell Morris ve společnosti doc. Ivana Němce. Foto: René Volfík

Jaká je přesně role profesora Morrise?

PN: Máme před sebou cíle, které nejsou triviální. Kromě vědeckých výsledků jsou  podmínkou dotace výstupy v podobě patentů a spolupráce s průmyslem. Prof. Morris má roli tzv. klíčového zahraničního vědeckého pracovníka projektu. V České republice, konkrétně na naší fakultě, musí podle podmínek dotace strávit přinejmenším polovinu času, po který bude projekt trvat. Russell Morris je extrémně úspěšným vědcem, který bude velkým přínosem a vzorem zejména pro naše mladší vědecké pracovníky. Kromě své akademické excellence také přináší do projektu své kontakty v průmyslu na vysoké mezinárodní úrovni a zkušenosti se zakládáním úspěšných spin-off firem v Evropě i v USA.

JČ: V současnosti však již pochopitelně máme řadu typů na konkrétní mezinárodní společnosti, s nimiž chceme úzce spolupracovat.

 

RM: Výhodou je, že zeolity, v oblasti jejichž výzkumů se pohybujeme, jsou již delší dobu průmyslově a komerčně využívány. Lze si tedy snadno představit, že nový objev bude vybrán a komercionalizován relativně rychle. Trh pro tyto produkty je navíc obrovský - některé z těchto materiálů se vyrábějí v množství milionů tun ročně.  Náš projekt je nicméně stále v oblasti základního a nikoliv aplikovaného výzkumu.

 

Kolik pracovníků celkově na projektu pracuje?

PN: Počet je 15 +1. Jeden je hlavní výzkumný pracovník, partner ze zahraničí, tedy Russell Morris, a 15 pracovníků tvoří vědecký tým Centra. Z těchto 15 smí být nejvýše 7 zaměstnanců fakulty v době podání projektu, zbylých 8 musí být noví pracovníci. Tato místa obsazujeme výhradně perspektivními mladými vědci se zkušeností z prestižních světových univerzit, v mnoha případech cizinci. Vzhledem k interdisciplinaritě projektu je vědecký tým tvořen pracovníky z kateder fyzikální a makromolekulární chemie, anorganické chemie a organické chemie. Největší problém máme s nedostatkem místa.

 

Jak je řešíte?

PN: Momentálně pracujeme na přeskupení lidí v laboratořích tak, aby byly jejich pracovní kapacity ideálně využity. Vybavili jsme také již dvě nové laboratoře.

JČ: Důležité je dodat, že prakticky polovina peněz je určena na investice do přístrojové techniky.

 

Je zde v budově dostatek prostoru?

PN: Pracujeme na tom. V budově právě proběhly úpravy, jejich cílem je kapacitu objektu rozšířit. Nové kanceláře se připravily v podkroví budovy. Musíme zkrátka co nejlépe uchopit příležitost, využít štědrou dotaci a dostat naši vědu zase o kousek dál.

 

Děkuji vám za rozhovor a přeji za celou fakultu úspěch při řešení projektu!

 

Ptal se: Michal Andrle


Tiskovou zprávu o zahájení projektu naleznete na našem fakultním webu


 

 


 

Publikováno: Pátek 10.02.2017 13:05

Akce dokumentů

Kategorie: