E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Model vývoje horkých orogenních zón v Earth Science Reviews

První letošní číslo časopisu ESR zveřejnilo článek s názvem „Vysokoteplotní přetisk v (U) HPM horninách exhumovaných v subdukčních zónách; Produkt izotermické dekomprese nebo důsledek odlomení desky?“ (S.W. Faryad, S. Cuthbert). ESR patří mezi špičkové časopisy vědy o Zemi s impakt faktorem 9,53 a publikuje koncepční nebo vědecké přehledové články.

 

Publikovaný článek shrnuje výsledky petrologického výzkumu za posledních 15 let o vysoko- až ultravysokotlakých horninách na příkladě Českého masívu. Na jejich základě byl vytvořen geodynamický koncept vzniku horkých orogenních pásem, které obsahují horniny vynořené z hloubky 100 – 200 km.

 

 

Český masív je největší blok evropských variscid, který obsahuje výjimečné a přitom kontrastní typy hornin, jež jsou předmětem intenzivního bádání více než 100 let. Otázka vzniku a společného výskytu těchto hornin nebyla nikdy uspokojivě zodpovězena. Byly navrhovány různé modely, například masivní ztluštění kůry s diapirovitým vynořením hornin pláště nebo subdukce saxodurinské desky pod tepelsko-barrandienskou od západu a její opětovné vynoření na moldanubické straně. Až detailní výzkum minerálů a jejich nano- až mikrometrických uzavřenin ukázal, že se jedná o horniny, které vznikly během subdukce do zemského pláště, a následně se vynořily podél poměrně chladného subdukčního kanálu.

K jejich zahřátí došlo během kolize kontinentu s kontinentem na konci subdukčního procesu, který způsobil zpomalení subdukce a odtržení rychle se ponořující oceánské litosféry od kontinentální. To vedlo k náhlému výstupu horkého pláště a k vysokoteplotní metamorfóze vysokotlakých hornin v akrečním klínu. Podle zachování chemické zonálnosti minerálů se tyto procesy odehrály v poměrně kratším intervalu, než jsou obvykle předpokládané desítky až stovky milionů let. Podobný vývoj je dokumentován v tomto článku i z jiných známých orogenních zón, jako jsou např. Skandinavské kaledonidy, Centrální Alpy, Dabie-Sulu (Čína) a dokonce i velmi mladé orogenní zóny, jako je pozdní miocén až pliocén Papua Nová Guinea.  


Článek naleznete ZDE.


 

Publikováno: Pondělí 10.02.2020 11:30

Akce dokumentů