E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi o nás: Student brání tropický prales, 6.6.2012, Lidové noviny

Paradox - kvůli palmovému oleji, ze kterého se vyrábí bionafta pro ekologičtější dopravu, se kácejí původní tropické pralesy na Borneu. Michal Gálik, student Přírodovědecké fakulty UK sehnal 50 tisíc, odjel na Borneo do Východního Kalimantanu a natočil o tomto paradoxu dokument s názvem Zelená poušť. Chci ukázat, že jako spotřebitelé můžeme ovlivnit poptávku po palmovém oleji, říká Michal Gálik, který právě dokončil dokument o palmových plantážích vytěsňujících tropické pralesy na Borneu v rozhovoru s Josefem Matyášem pro Lidové noviny.

 

Není paradox, že palma olejnatá se začala ve velkém pěstovat na Borneu poté, co byl palmový olej vybrán jako vhodné biopalivo šetrné k životnímu prostředí?

To je hlavní argument společností, které plantáže zakládají. Ovšem bližší pohled ukazuje, že vykácením pralesa se odkryjí rašeliniště dosud ukrytá pod korunami stromů a uvolní se obrovské množství oxidu uhličitého. Pěstování palmy olejnaté jako biopaliva tedy produkuje více CO2 než spalování uhlí a dalších fosilních paliv. Uhlíkový dluh by plantáž vyrovnala, pokud by palmy plodily zhruba 150 let. Ale to je nereálné.

Proč?

Ukazuje se, že palmy zřejmě tak dlouho plodit nevydrží, viděli jsme asi dvacetiletou plantáž a tam už stromy pomalu odumíraly.

 

Rýžová pole, Borneo

Pohled na místní rýžová pole. Většina rýže se ale na Borneo dováží z Jávy.                                                                           Foto: M. Gálik

 

Kolik procent pralesa je vykáceno?

V letech 1990 až 2010 zmizelo asi 70 procent původních porostů. Když jsem na Borneu projížděl provincií Východní Kalimantan, která je více než dvakrát větší než Česká republika, viděl jsem už jenom ostrůvky pralesa. Některé jsou vyhlášeny jako chráněná území, ale v jejich okolí jsou rozlehlé plantáže od obzoru k obzoru.

Komu pralesy patří?

Na starosti je má ministerstvo životního prostředí. Za kácení a vypalování původních porostů uděluje i pokuty. Ale ty jsou tak nízké, že se palmové společnosti vyplatí zničit prales a načerno vysázet plantáže.

Proč je Borneo pro společnosti pěstující palmy olejnaté tak přitažlivé?

Především kvůli nedostatečnému monitorování ilegálních aktivit v pralese.

Ale když se někde kácí, tak si toho přece musí místní všimnout?

Plantážníci mají různé strategie, jak semonitoringu vyhnout. Například vyhlásí nějakou malou plochu pralesa jako chráněné území a strhnou tak pozornost médií na tuto akci, zároveň jinde vykácí mnohokrát větší plochu, než je chráněná oblast. Když na to obyvatelé upozorňují starostu obce nebo místní úřady, nikdo je neposlouchá. Mluvil jsem s farmáři, kterým palmové společnosti zabraly půdu. Farmáři protestovali až na ministerstvu životního prostředí, ale jejich protest skončil pod stolem. Možná proto, že – jak vyplynulo z debat s farmáři – spolupracují palmové společnosti dost často s místními a ministerskými úředníky.

 

Palmové plantáže, Borneo

Borneo bylo kdysy pokryté neporušeným pralesem. Dnes jeho místo nahrazují nekonečné plantáže palmy plejné.               Foto: M. Gálik

 

Jak se film jmenuje?

Zelená poušť, plantáže totiž vypadají na první pohled velmi pěkně, zvláště když jsou stromy vzrostlé, připomínají palmový ráj, ale je to velká hrozba pro místní přírodu i lidi v okolí.

Například?

Palmy se musí přihnojovat a při deštích se splachují jedovaté látky do řek, kde ovlivňují rozmnožování ryb. Místní obyvatelé, většinou zcela závislí na rybolovu, tak přicházejí o zdroj potravy. Zároveň se u nich projevují různé kožní choroby, protože vodu z řeky používají na koupání, mytí i vaření. Mnoho lidí vnímá plantáže jako ohrožení, a proto velmi ochotně mluvili k tomuto tématu. Někteří požádali, abych s nimi nahrál krátký rozhovor v indonéštině a vyvěsil ho na YouTube. Není pro ně totiž vůbec jednoduché poslat například e-mail, a proto jsou velmi vděční, když mohou říct svůj názor.

Jak jste dostal nápad natočit filmový dokument právě o palmových plantážích?

Před rokem jsem se domluvil se Stanislavem Lhotou ze Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, který se na Borneu dlouhodobě věnuje ochraně ekosystémů. Pak jsem sehnal peníze a odjel na dvouměsíční cestu.

 

M. Gálik, Borneo

Michal Gálik mezi obyveteli Bornea                                                                                                                                               Foto: M. Gálik

 

Kolik vás cesta stála?

Letenka přes 22 tisíc, na Borneu jsem cestoval stopem nebo na lodi. Celý projekt včetně pobytu a zpracování filmu stál asi 50 tisíc korun.

Co chcete natočením filmu změnit?

Chci ukázat, že jako spotřebitelé můžeme ovlivnit poptávku po palmovém oleji. Zatímho konzumujeme skoro každý den, protože je zhruba v polovině potravinářských výrobků, například v chipsech, sušenkách, margarínech. A málokdy je uveden na obalu. Evropský parlament už schválil, že do roku 2015 musí výrobci potravin uvádět, jaký druh oleje obsahuje. Pak by měli spotřebitelé šanci se rozhodnout.

Kde můžou zájemci film vidět?

Premiéra bude 14. června v 19 hodin na Přírodovědecké fakultě UK. Do konce června ho vyvěsím k bezplatnému použití na stránce Greendesertmovie.com

 

Autor: Josef Matyáš

 

Plakát k premiéře filmu zelená Púšť

Plakát Zelená púšť

 

Článek v Lidových novinách

 

Gálik článek

 

 

 

Publikováno: Středa 06.06.2012 17:40

Akce dokumentů