E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Globální diverzita hub a klima

Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, k jehož vzniku přispěli i pracovníci a studenti naší fakulty. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory.

 

 

Obrázek 1: Geografické rozmístění zkoumaných půdních vzorků.

 

Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více než deseti lety změnil naše možnosti v popisování komplexních druhově extrémně bohatých mikrobiálních společenstev. Díky tomu v posledních letech významně přibývá studií, popisujících společenstva hub na zemi: jsou jich ročně publikovány desítky až stovky. Myšlenka využít doposud nashromážděná sekvenační data ze studií popisujících společenstva hub v půdách celého světa iniciovala vznik naší práce recentně publikované v časopise Nature Communications.

Je nasnadě, že takovýto přístup má i řadu problémů: je potřeba standardizovat výchozí údaje o zkoumaných lokalitách, je nutné vzít v úvahu limitace jednotlivých prací a vyřešit problémy s jejich kompatibilitou.V naší studii jsme shromáždili údaje o výskytu půdních hub ve více než 3000 vzorcích půdy z celého světa (Obr. 1), dohromady obsahující 66 milionů jednotlivých pozorování, náležejících několika tisícům druhů hub. Pro každý vzorek bylo možné z globálních databází získat údaje o lokálním klimatu, vegetaci a vybraných půdních vlastnostech. Tyto údaje byly následně využity ke stanovení jejich vlivu na rozšíření jednotlivých druhů hub. Stejné údaje také umožnily porovnat diverzitu hub mezi lokalitami.

 

Obrázek 2: Teplotní optima různých ekologických skupin hub. Skupiny označené různými písmeny vykazují statisticky významnou odlišnost.

 

Zatímco diverzita rostlin a živočichů dosahuje nejvyšších hodnot v tropech, naše studie ukazuje, že diverzita hub podobné zákonitosti nesleduje. Naopak nejvyšší hodnoty houbové diverzity byly zaznamenány v temperátních oblastech severní polokoule. Přestože vegetační a půdní parametry také ovlivňují rozšíření hub, největší význam mají klimatické proměnné, zahrnující jak teploty, tak úhrny srážek. Pokud se podíváme na houby, lišící se způsobem výživy, jako jsou například saprotrofové, patogenní houby či mykorhizní houby (žijící jako symbionti rostlinných kořenů, kteří pomáhají rostlinám získávat vodu a minerální živiny z půdy), zjistíme, že vlivy klimatu se projevují s různou intenzitou. Zatímco mykorhizní houby mají úzká klimatická optima (Obr. 2 a 3), další skupiny hub, včetně fytopatogenních druhů, jsou ke klimatu tolerantnější. Můžeme se tedy obávat, že potenciální změny klimatu mohou negativně ovlivnit výskyt mykorhizní hub, které usnadňují život rostlinám, zatímco patogenní druhy, které stejné rostliny napadají, budou ovlivněny méně.

 

Obrázek 3: Šiškovec šupinatý (Strobilomyces strobilaceus) je typickým zástupcem mykorhizních hub s užším teplotním optimem. Foto: Tereza Vlková

Jeden ze dvou sdílených prvoautorů studie dr. Petr Kohout obdržel nedávno prestižní Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce. Jeho medailonek si můžete přečíst ZDE


 

Publikováno: Pátek 15.11.2019 14:40

Akce dokumentů