E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



COVID-19: výklad z demografické perspektivy

Informovanost o vývoji a šíření pandemie viru SAR-CoV-2 a jím vyvolaného onemocnění COVID-19 v Česku a v mezinárodním kontextu považujeme za zásadní. Jsme v době, kdy v Česku vrcholí druhá vlna pandemie a v mezinárodních porovnáních se v přepočtu počtu potvrzených případů onemocnění na obyvatele dostáváme mezi prvních deset nejvíce zasažených zemí světa.

 


Rok s COVID 19: Grafický pohled. Vykázané případy nově nakažených a úmrtí v období 1. 3. 2000 28. 2. 2021


aktualne.cz| 26.1.2021
Na covid umírá víc lidí, než se uvádí. Blatného čísla jsou nešťastná, říká demografka.

Jen zhruba třetinu vykázaných úmrtí v souvislosti s koronavirem má na svědomí přímo covid-19, prohlásil ministr zdravotnictví Jan Blatný v minulém týdnu, čehož se okamžitě chytily například dezinformační weby. Demografka Dagmar Dzúrová to považuje za nešťastné. Naopak se na základě analýzy takzvaných nadúmrtí domnívá, že kvůli pandemii v Česku zemřelo o tisíce lidí více, než uvádí statistiky.
(...)

REFLEX|Prostor X|26.1.2021
Úmrtnost v Česku roste nejvíc od 2. světové války, doba dožití rekordně klesla, říká demografka Hulíková

Na covid umírají lidé i po tom, co byli propuštěni z nemocnice nebo byli negativní, může jít až o třetinu úmrtí, která není ve statistikách, říká demografka Klára Hulíková. Je to podle ní druhá strana k výroku ministra zdravotnictví Blatného, který mimo jiné zmínil, že přímo na covid zemřelo 30 % z vykázaných obětí a že ve statistice jsou i pozitivní oběti autonehody. (...)


ČT24|Studio 6|26.1.2021
Reakce proferosky Dzúrové na výroky doc. Blatného v OVM (2:50´)

 


 

 

prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.    RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.

 

23. října 2020  Informovanost o vývoji a šíření pandemie viru SAR-CoV-2 a jím vyvolaného onemocnění COVID-19 v Česku a v mezinárodním kontextu považujeme za zásadní. Jsme v době, kdy v Česku vrcholí druhá vlna pandemie a v mezinárodních porovnáních se v přepočtu počtu potvrzených případů onemocnění na obyvatele dostáváme mezi prvních deset nejvíce zasažených zemí světa.


Příspěvek naleznete na YouTube kanálu PřF UK


Rozhovor z 28.11. 2020, Studio ČT 24 prof. Dagmar Dzúrovou na téma COVID a sociální nerovnosti 

Rozhovor s prof. Dagmar Dzúrovou z 16.12. 2020 v DVDT s Martinem Veselovským, čas 28.00 

Seznam.cz 6.12. 2020 – Dopady pandemie můžou mít stejně obětí jako přímo Covid-19, říká demografka



Rozhovor s autorkami pro Deník N z 21.11. 2020: „Stejně by brzo umřeli.“ Demografky výpočtem ztracených let vyvracejí heslo „zlehčovačů“ pandemie


Článek v Deníku N s účastí autorek ze 17.11. 2020:  Varování před bezhlavostí i narušením vzdělání. Jak se na návrat dětí dívají epidemiolog, statistička či demografka


Článek v Deníku N s účastí autorek ze 17.11. 2020:  Otevřít školy, ale pořádně testovat. Jak se na návrat dětí dívají viroložka, matematik, ekonomka či imunolog


III. Ztracené roky života

 

29.11. 2020 -  Ukazatel průměrného počtu ztracených let života v důsledku úmrtí ve spojitosti s onemocněním COVID-19 je aplikací jednoho z tradičních demografických nástrojů, který umožňuje ilustrovat dopad tohoto onemocnění. Výpočet je založen na kombinaci věkové struktury zemřelých osob v souvislosti s COVID-19 (k 22. 11. 2020 bylo evidováno celkem 4 232 zemřelých mužů a 3 119 žen) a odhadu počtu let, který jim potenciálně zbýval prožití. Tento potenciálně zbývající počet let života je odhadován jako tzv. střední délka života odpovídající věku zemřelé osoby (využita jsou data za rok 2019, když střední délka života při narození činila 76,3 roku pro muže a 82,1 pro ženy, ve věku 65 let to pak bylo 16,3 roku pro muže a 19,9 pro ženy). Alternativně je uvažován potenciální počet let zbývajících k prožití za předpokladu, že zemřelá osoba patřila mezi 10 % osob s největším rizikem úmrtí v daném věku.


Příspěvek naleznete na YouTube kanálu PřF UK. 


II. Míra potvrzené nákazy dle věku

 

 

25.10.2020 V minulých příspěvcích byl prezentován vývoj věkové struktury osob s potvrzeným onemocněním COVID-19. V této části jsou počty osob s potvrzenou nákazou vztaženy k celkovému počtu osob daného věku a pohlaví, je tím možné lépe posoudit intenzitu (potvrzené) nákazy dle věku. Pro snížení zatížení zdravotního systému je klíčové především udržet co nejnižší podíl nakažených ve vyšších věkových skupinách.


Příspěvek naleznete na YouTube kanálu PřF UK


I. - Věková struktura osob s potvrzeným onemocněním

RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D.

 

23. října 2020  Věková struktura osob s onemocněním COVID-19 je zásadní mj. pro predikci vytíženosti zdravotního systému a hodnocení závažnosti celého průběhu pandemie. Dynamicky prezentovaná struktura osob s potvrzenou nákazou podle pohlaví a věku pomáhá dokumentovat vývoj situace v české populaci.


Příspěvek naleznete na YouTube kanálu PřF UK


Již publikované články:

DZÚROVÁ, D., JAROLÍMEK, J. (2020): Šíření pandemie COVID-19 napříč geografickými i sociálními hranicemi: dokážeme mu čelit? Geografie, 125, 1, 1–20, https://doi.org/10.37040/ geografie2020125010001. (https://geografie.cz/125/1/0001/)

HULÍKOVÁ TESÁRKOVÁ, K. (2020): Demographic aspects of the COVID-19 pandemic in Italy, Spain, Germany, and South Korea. Geografie, 125, 2, 139–170. https://doi.org/10.37040/geografie2020125020139. (https://geografie.cz/125/2/0139/)

Publikace v recenzním řízení:
DZÚROVÁ, D., KVĚTOŇ, V.  How health capabilities and government restrictions affect the COVID-19 pandemic: Cross-countrydifferences in Europe.
HULÍKOVÁ TESÁRKOVÁ, K., DZÚROVÁ, D. The age structure of cases as the key of COVID-19 severity: Longitudinal population-based analysis of European countries during 150 days    

Publikováno: Pondělí 26.10.2020 12:10

Akce dokumentů