E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Zeptejte se vědců, 8.2.2012, Lidové noviny

Zima zima je veliká… zpívá se v jedné písničce a všichni v těchto dnech zimu i silně pociťujeme, ale jak je to doopravdy se zimou z hlediska astronomického? Na dotaz čtenáře Lidových novin proč astronomická zima začíná až slunovratem odpovídal Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK.

 

Otázka čtenáře:

Proč astronomická zima začíná slunovratem čili ve chvíli, kdy se dny už zase prodlužují?

Odpovídá  Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK:

 

Hlavním zdrojem energie, která formuje životní prostředí na povrchu naší planety, je slunce. Slunce produkuje záření, které formou světla a tepla činí naši planetu obyvatelnou. Avšak příděl této životodárné energie není ve všech zeměpisných šířkách stejný. Může za to tvar naší planety.
Oblasti, kde paprsky dopadají kolmo k povrchu, mají více energie (dopadne zde více záření na jednotku plochy) než místa, kde dopadají paprsky šikmo a nebo vůbec. Navíc osa rotace Země je skloněna cca 66,5° k rovině oběhu Země kolem Slunce a přibližně směřuje k Polárce. To způsobuje, že v průběhu oběhu Země kolem Slunce (tedy v během roku) se plynule mění místo, kam dopadá sluneční záření kolmo k povrchu.
Přesněji řečeno, sluneční paprsky dopadají vždy kolmo někde v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha a poloha takového místa se v průběhu roku mění. V době letního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Raka a na severní polokouli začíná „astronomické léto“. Pak se posunuje místo kolmého dopadu slunečního záření směrem k jihu, až během zimního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Kozoroha, který je na jižní polokouli a nám na severní polokouli začíná „astronomická zima“.
Pojem „astronomická zima“ není možné zaměňovat se zimou jako stavem počasí či ročním obdobím. „Astronomická zima“ má časově přesný začátek a konec, avšak zima klimatická nikoliv. Nicméně i mezi „astronomickou zimou“ a zimou coby ročním obdobím existuje vztah.
Samotné období zimy v našich zeměpisných šířkách je způsobeno zprostředkovaně přes nižší příjem energie ze slunce, tj. na jednotku plochy dopadne méně záření, jelikož slunce nevystoupí tak vysoko nad obzor jako v létě a navíc se na naše území dostávají studené vzduchové hmoty, což souvisí s polohou tlakových útvarů, jejichž pozice je rovněž ovlivňována nerovnoměrným příjmem tepla.
Klimatická zima nastupuje zpravidla s jistým zpožděním po začátku „astronomické zimy“, jelikož v přírodě funguje „tepelná setrvačnost“. Tento jev je podobný tomu, jako když přestaneme topit v kamnech – ještě nějakou chvíli nám bude teplo, než se projeví chlad. A podobně, když začneme topit, tak v místnosti bude ještě chvíli zima, než se vyhřeje. Ze stejného důvodu nejteplejší období roku u nás následuje až po letním slunovratu.

 


 

Otázky pro vědce posílejte na adresu zahady@lidovky.cz 

 

Publikováno: Středa 08.02.2012 00:00

Akce dokumentů