E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Zeptejte se vědců, 18.4.2012, Lidové noviny

Těšili jste se na víkend, na odpočinek po náročném týdnu, na zábavu s přáteli, ale je vám jasné, že z toho nic nebude. Bolí vás totiž ukrutně hlava a je vám zle i od žaludku… Bolest hlavy zažil každý z nás. Je to příznak, který může signalizovat mnoho různých onemocnění a má mnoho příčin. Jednou z nich je i nedodržování pitného režimu. Více na toto téma s profesorem Františkem Vyskočilem z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK v odpovědi na další dotaz čtenáře Lidových novin.

 

Dotaz: Proč při velké žízni bolí hlava?

Odpovídá prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. Z Katedry fyziologie  Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze:

Když nedostatečně pijeme, má to několik negativních důsledků na naše tělesné a psychické zdraví. Všechny souvisejí s určitým „zhoustnutím“ krve, přesněji zvýšením její osmolality. Z hlediska fyzikální chemie je osmolalita celkové množství osmoticky aktivních částic (snižujících koncentraci vody) rozpuštěných v kilogramu rozpouštědla, v našem případě v krevní plasmě. Jsou to především ionty sodné, chloridové, draselné, hořčíkové a vápníkové a také glukóza a močovina. Při hyperosmolalitě krve se může zvýšit riziko vzniku infarktů a mozkových mrtvic. Roste riziko infekcí močových cest a ledvinových kamenů, protože se zpomaluje filtrace krve v ledvinových tělíscích a rychlost odtoku moče. Je dost času na vznik šťavelanových a jiných kamínků a málo časté močení přispívá k šíření infekce z okolí do močové trubice a močového měchýře, u mužů potažmo do prostatické houbovité tkáně. V ohrožení mohou být nakonec i vlastní ledviny, jejichž výstelky jsou napadány infekčními bakteriemi, občas i nebezpečnými střevními E. coli, zvlášť při nedostatečné hygieně po stolici.
Stejně jako ledviny i mozková tkáň, především kůra, je protkána hustou sítí tepen a tepének s krví pod určitým tlakem, aby se mohla zásobovat tkáň kyslíkem a glukózou. Průtok krve nervovou soustavou musí být skutečně velký, protože mozek, ačkoli má kolem dvou procent hmotnosti těla, spotřebuje v klidu asi 12 až 14 procent kyslíku z krve a při duševní námaze až 30 procent.

Když nedostatečně pijeme a jsme dehydratovaní, krev houstne a protéká těmito mozkovými kapilárami samozřejmě hůře. Snižuje se pozornost a paměť, zhoršuje se pracovní výkonnost a může bolet i hlava. Mozek sám nebolí, ale stěny cév v mozku jsou bohatě zásobeny nervovými vlákny. Některá bohužel patří k trojklanému nervu (n. trigeminus), který je nechvalně známý tím, že jeho jádro v mozkovém kmeni je jedním z center bolesti.

Známe kruté bolesti při neuralgii trigeminu, vznikající především v obličeji a spouštěné nejrůznějšími podněty, dotykem, světlem nebo hlukem. Protože se při zhoustnutí krve musí cévy poměrně silně rozšířit, dráždí se přitom tato nervová zakončení v jejich stěnách a v trigeminovém jádře vzniká pocit bolesti. Podle jedné teorie je dokonce základem bolestí migrénového typu.

Rozšířené cévy také víc pulzují a mohou v některých oblastech po delší době vyvolat poškození obalů nervových vláken a vznik podráždění vnímaných jako bolest. Hovoříme pak o neurovaskulárním konfliktu, který je častější u starších lidí, jejichž cévy mohou snadněji působit útlak nervových vláken. V případě takovýchto „primárních“ bolestí hlavy se osvědčuje upravit, tj. většinou zvýšit denní příjem vody hlavně během pracovního dne alespoň na jeden a půl až dva litry (celkově na tři litry).
Bolest hlavy ale může provázet řadu dalších, třeba infekčních onemocnění, v takovém případě mluvíme o sekundární bolesti hlavy a tady je potřeba vyléčit především prvotní příčinu nemoci.
 

 

Publikováno: Středa 18.04.2012 00:00

Akce dokumentů

Kategorie: