E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Zeptejte se vědců, 14.3.2012 Lidové noviny

Bludičky se objevují podle pověstí prý vždy v lichém počtu, zpravidla za temných nocí. Jsou to zelená, modrá nebo i jinak zbarvená světélka, která se v noci objevují u bažin a lákají pocestné do močálů… Tolik z pověstí, jak ale mohou v poměrně chladném prostředí močálů vznikat plamínky, známé jako tzv. bludičky? Na pohádkový dotaz čtenáře Lidových novin odpovídali tentokrát Pavel Teplý z Katedry učitelství a didaktiky chemie a Ivo Konopásek z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK.

Dotaz čtenáře Leoše Drahoty:

Jak mohou v poměrně chladném prostředí močálů vznikat plamínky, známé jako tzv. bludičky?

Odpovídají Pavel Teplý a Ivo Konopásek z Přírodovědecké fakulty UK:

Jak jste správně naznačil, jev lidově nazývaný „bludičky“ úzce souvisí s tzv. bahenními plyny. Ty vznikají činností bakterií bez přístupu vzduchu (tzv. anaerobní procesy) a jejich hlavní složkou je metan. Je to tentýž plyn, který tvoří zemní plyn. Metan sice patří mezi extrémně hořlavé látky, ale sám od sebe se nevznítí, proto musíme pátrat dál.

To, co hledáme, je vlastně chemická látka, jež stejně jako metan vzniká při anaerobních procesech, je plynná nebo těkavá kapalina a zároveň je samozápalná. Takových látek není mnoho a v podstatě se tím náš výběr zužuje na několik málo jednoduchých sloučenin boru a fosforu s vodíkem. Protože metan a další produkty anaerobních bakterií pochází z organického materiálu (zbytky odumřelých rostlin a živočichů), můžeme s jistotou říci, že se bude jednat o sloučeninu fosforu, neboť fosfor je důležitou součástí živých organismů. V našem případě přichází v úvahu fosfan, který je navíc i při velmi nepatrném „znečištění“ difosfanem samozápalný. A to je také hlavní příčina vzniku našeho jevu – „bludiček“. V případě vzniku fosfanu a difosfanu v přírodě se ovšem dostáváme z biologického hlediska do málo probádaného světa. Vznik fosfanu činností anaerobních bakterií byl sice v laboratorních podmínkách prokázán, ale mechanismus tohoto procesu se ještě zkoumá. Jak probíhá celkový proces? Metan se činností anaerobních bakterií hromadí v plynových kapsách pod vrstvami bahna. Pokud jsou příhodné podmínky (dostatek fosfátu a výskyt bakterií, které jsou schopny ho metabolizovat), pravděpodobně může současně se vznikem metanu dojít také ke vzniku fosfanu, který obvykle obsahuje stopové množství difosfanu. Časem se taková kapsa dostane k povrchu močálu a uvolní se do vzduchu (metan je lehčí než vzduch). Jakmile dojde ke kontaktu difosfanu se vzduchem (kyslíkem), sám se zapálí a od něho se zapálí i okolní metan. Pozorovatel pak vidí krátký záblesk nebo plamínek těsně nad močálem – „bludičky“.

 

 

 

Publikováno: Čtvrtek 15.03.2012 00:00

Akce dokumentů