E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Zeptejte se vědců, 11.4.2012, Lidové noviny

Hollywoodský režisér James Cameron dokončil 26.3.2012 ve speciální ponorce jako první na světě sólový sestup na nejhlubší místo na planetě. Tvůrce filmu Titanic krátce prozkoumal krátce nejnižší oblast dna Mariánského příkopu, téměř 11 kilometrů pod hladinou Tichého oceánu. Kolik ale přesně měří nejhlubší místo světového oceánu? Odpovídat bude geograf Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a předseda Českého národního výboru pro spolupráci s Mezivládní oceánografickou komisí (IOC) UNESCO.

 

Otázka:

Režisér James Cameron se nedávno ponořil do Mariánského příkopu, který je nejhlubším místem světových oceánů. Kolik přesně měří?


Odpovídá docent Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze:

Zásadní změnu v poznávání hlubin světového oceánu a reliéfu mořského dna znamenal vynález echosondy (echolotu) v roce 1920. Do té doby se hlubiny moří a oceánů měřily mechanicky pomocí lana a zavěšeného závaží. To bylo velmi zdlouhavé a nepřesné. Echolot, pracující na principu vysílání a odrazu zvuku mezi lodí a mořským dnem, umožnil souvislý záznam reliéfu mořského dna a kontinuální měření hloubek, aniž by loď musela kotvit.
Poprvé byl echolot v širším měřítku využit německou výzkumnou lodí Meteor v letech 1925–1927, která s jeho pomocí zmapovala průběh Středoatlantského oceánského hřbetu. V letech 1947–1948 proběhla velká švédská expedice v tropických vodách světového oceánu na lodi Albatros. Hloubkový profil pořízený za 15 měsíců plavby s pomocí echolotu byl 28 tisíc km dlouhý.

Echolot se uplatnil i při hledání největších hloubek oceánu. Až do roku 1951 byla ve světě uznávána maximální hloubka světového oceánu 10 793 m, naměřená ve Filipínském příkopu u ostrova Mindanao německým křižníkem Emden. V roce 1951 změřila anglická výzkumná loď  Challenger II. poprvé v Mariánském příkopu hloubku 10 863 m. V roce 1957 pak ruská výzkumná loď Viťaz naměřila v Mariánském příkopu hloubku 11 034 m, kterou jsme i u nás přijali a vyznačili ji v atlasech a mapách. Tento údaj nebyl však pozdějšími měřeními nikdy potvrzen.
Roku 1962 pak americká loď  Spencer F. Baird stanovila největší hloubku na 10 915 metrů. V roce 1984 japonská výzkumná loď  Takujó určila maximální hloubku na 10 920 ma další japonská loď určila pomocí dálkově ovládané ponorky  Kaikó maximální hloubku na 10 911 metrů. Robotická ponorka Nereus, dílo techniků Oceánografického institutu ve Woods Hole v Massachusetts, se ponořila na dno Mariánského příkopu do hloubky 10 902 metrů 4. června 2009.
V roce 1960, přesněji 23. ledna, došlo k epochálnímu ponoru batyskafu Trieste na dno Mariánského příkopu do hloubky 10 916 m. Na jeho palubě byli švýcarský oceánolog Jacques Piccard a americký poručík Don Walsh. Oba výzkumníci jako první na světě poznali, že i těchto hloubkách, v podmínkách věčného chladu a tmy při tlaku více než tisícinásobném oproti hladině oceánu, existuje život.
Dosud poslední měření provedlo americké Středisko pro pobřežní a námořní kartografii. Dne 8. prosince roku 2011 stanovilo novou největší hloubku světového oceánu na 10 994 m.

 

.

Mapa Mariánského příkopu

 

Publikováno: Pátek 13.04.2012 00:00

Akce dokumentů