E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Uhlí by mohlo v zemi ještě zůstat, 24.1.2012, Mladá Fronta Dnes

Podzemní spalování uhlí? „Překvapilo mne, že s tím někdo přichází,“ říká Stanislav Opluštil, geolog z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru s Martinem Filipem pro Mladou Frontu Dnes.

 

Na Mělnicku chce australsko-anglická firma Wildhorse Energy zřídit těžbu zplyňováním uhlí.
Přitom je to v Evropě takřka neozkoušená technologie. Podle Stanislava Opluštila, který se zabývá geologií uhlí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, je to zřejmě důsledek růstu cen surovin.
V 70. letech se těžařské společnosti také nezajímaly o ložiska ropy v Severním moři, přestože se o nich vědělo. Ropa byla totiž levná a šlo ji snadněji získat kdekoliv jinde. Pak ropa zdražila a dnes se těží z moře běžně. Teď zažíváme zdražení zemního plynu a surovin obecně, vysvětluje Opluštil.

S podzemním zplyňováním uhlí nejsou v Evropě zkušenosti. Proč?

Důvod, proč se tento způsob získávání plynu v Evropě nerozšířil, je podle mne ekonomický. Firmy to pochopitelně dělají proto, aby vydělaly. Ale technologie je náročná na znalost geologické stavby ložiska. Potřebujete detailně provrtaný terén, a to je dost drahé.

Jaké může mít těžba negativní dopady?

Při spálení uhlí dojde samozřejmě ke zmenšení objemu. Bude-li mít uhlí deset patnáct procent popela, znamená to, že může nastat více než osmdesátiprocentní změna objemu. Může dojít ke stejnému poklesu, jako kdyby se to území podrubalo důlním způsobem.

Jak moc se může krajina propadnout?

Na Mělnicku má sloj tloušťku průměrně dva až dva a půl metru. Tam by se pokles projevit mohl. Vadí to hlavně v obývaných oblastech. Ale i na polích může být dopad negativní. Na Mělnicku je celkem mělce pod povrchem hladina podzemní vody, teoreticky by se mohlo místy stát, že při poklesu by se pole zalilo.

Mohou při podzemním spalování unikat nějaké škodliviny?

Metoda by na první pohled neměla být škodlivá, protože proces spalování probíhá pod zemí. Ale jde o to, že při spalování se do vrtu vhání nějaké médium, a jaké, to je obvykle firemním tajemstvím. Uhlí spalujete pod zemí a musíte tam vhánět něco, aby hořelo, protože vzduch tam nemá přístup. Používají se různé plynové směsi, třeba obohacený vzduch, ale může tam být ještě něco...

Starostové se bojí o zásoby pitné vody, které v území jsou...

Oblast Mělnicka a širšího okolí je z geologického hlediska oblastí České křídové pánve, která je zásobárnou vody pro čtvrtinu území České republiky. Porušení vodonosných horizontů, jednak při kolapsu – když si bude území sedat – nebo při vrtech, by mohlo být nepříjemné. Ale důsledky úplně nedokážu odhadnout. Druhá věc je, když se tam bude médium vhánět, mohlo by teoreticky přijít do kontaktu se vodou.

Zdá se, že té metodě moc nedůvěřujete, nebo se pletu?

Nejsem tomu úplně nakloněn. Jednak samozřejmě kvůli možným geologickým důsledkům. Ale také si říkám, že tahle republika začíná být dost využívána právě ze strany zahraničních firem. Myslím si, že by skoro bylo lepší, kdyby to uhlí ještě zůstalo v zemi a využilo se to někdy v budoucnosti.

 Jak velké jsou zásoby uhlí na Mělnicku?

Existuje výpočet zásob z roku 1990. Hlavní nosnou slojí je takzvaná hlavní mělnická a je tam pak několik tenčích. Celkové zásoby byly vyčísleny asi na jednu miliardu tun. Ale to neznamená, že kdyby se těžilo hlubinně, že se všechny vytěží. Při hlubinné těžbě by se na povrch dostala třeba jen jedna třetina.



Černouhelný důl

Povrchový černouhelný důl

 

Publikováno: Úterý 24.01.2012 00:00

Akce dokumentů