E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: U zkoušek nepotápím, vysvětluji souvislosti, 22.2.2012, Hospodářské noviny

Rozhovor s Jakubem Hruškou z Přírodovědecké fakulty UK, který je nejen ekologem, ale i zapáleným myslivcem v jedné osobě, je součástí seriálu, v němž HN přibližují zajímavé vysokoškolské kantory. V únoru totiž končí lhůta na podání přihlášek na univerzity.

 

Místo elegantního saka a stohů knih má v kanceláři zablácené holínky, síťku na nabírání planktonu a u stropu sedí vycpaný tetřev. „Se studenty nejprve probíráme teorii a pak jdeme někam ven. Většinou do hor a do lesů, kde zůstáváme i přes noc. Ukazujeme si na potocích či vegetaci, jak v přírodě kolují cizí látky a jak v ní působí,“ vysvětluje Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.


Vyučujete biogeochemii - můžete ten obor stručně přiblížit?

Řeší vztahy mezi živou přírodou, půdami a vodou - tedy prostředí, kde žije převážná většina živočichů. Nejsem biolog, nezajímají mě druhy kytek a rostlin. Zkoumám, co se v prostředí děje s vápníkem, hořčíkem, fosforem nebo toxickými kovy a jak to zpětně ovlivňuje tu živou složku přírody. Moje hlavní parketa je účinek kyselých dešťů na lesy, půdy a vody. Když jsme v 90. letech významně odsířili, tak mi to trochu vzalo práci. Dnes se zabýváme koloběhem uhlíku nebo dusíkem, který je také velmi problematický, i když víc skrytě.

S posluchači chodíte do přírody, kde studujete přírodní jevy v praxi. Jak moc se jim taková výuka líbí? Máte nějakou zpětnou vazbu?

To byste se musela zeptat jich. Ale vzhledem k tomu, že je pak mám velmi často jako diplomanty, tak asi zajímá. Mám ale jednu pedagogickou zkušenost, která mě potěšila. Když byla loni v létě blokáda na Šumavě na Ptačím potoce, tak jsem na fotkách v médiích poznával studenty, které jsem učil. Ale nijak jsem je k tomu nevybízel. Sami si to přebrali a šli.

 

Studenti pozorování2

Studenti PřF UK při pozorování v přírodě                                                          Zdroj: archiv OVV PřF UK

Tak to jako odpůrce kácení stromů na Šumavě musíte mít radost. Nicméně jste přísný učitel?

Nejsem. Když vidím, že student při zkoušce neumí, spíš se snažím to z něj vytáhnout, než abych ho vyhazoval. Pokládám třeba nepřímé otázky a doufám, že na to přijde. Některým to pomůže, jiným ne. Nechci, aby se studenti šprtali něco, čemu stejně nerozumí, ale aby se naučili vidět souvislosti: třeba když budeme používat stále víc a víc umělých hnojiv na polích, tak tím dramaticky poškodíme vody a půdy. Snažím se žáky přimět, aby si na věci udělali vlastní názor. Třeba minule jsme rozebírali řeckou krizi. Ten dluh Řecka je obrovský. Ale když něco přesáhne představivost lidí, tak o tom přestávají přemýšlet.

Co je největší problém studentů?

Neumějí psát. Mají třeba výborné odborné znalosti, ale dělá jim problém dát dohromady text. Měl jsem diplomantku, která byla výborná v laborce, ale napsat diplomku, to byl tedy porod. Někomu to dané je a někomu není. A ten, komu není, toho to na škole nikdo nenaučí. Kurzy psaní by rozhodně nebyly na středních školách na škodu.

Vidíte nějaké odezvy toho, co děláte a co učíte?


Jak kdy, moc často ne. Například léta letoucí tvrdíme lesníkům, že nemají pěstovat smrkové monokultury. Máme spoustu důkazů o tom, že samy o sobě jsou pro les škodlivé, navíc když se pěstují na místech, kde dřív byly lesy smíšené. Smrky vyčerpávají půdy, zvyšují ukládání síry a omezují rozmanitost druhů. Kdyby nebylo smrkových monokultur, nebyly by mimochodem ani kůrovcové kalamity. S tím chodíme na ministerstva zemědělství i životního prostředí, ale tam se ošívají. Vždy nám řeknou, že smrk je prostě ekonomicky nejvýhodnější. I když já si myslím, že náklady, které dají do vypěstování smrku, už začínají převyšovat i ten ekonomický užitek.

 

Studenti - pozorování

Studenti PřF UK při pozorování v přírodě                                                                     Zdroj: archiv OVV PřF UK

Pozná se ve vašem soukromém životě, že jste ekolog? Třídíte třeba odpad?

Třídím, i když si myslím, že ekologie se odbývá na jiné úrovni, než že setřídíte odpad, který vám nacpali v obchodě, i když vám ho vůbec cpát nemuseli. Každou věc máte zabalenou v plastovém obalu, alobalové víčko ještě překrývá další plast, a to vše si ještě odnášíte v igelitce. Třídění je však spíš malá ekologie, ale ať to lidé dělají. Ale nemyslím si, že to spasí svět.

A co spasí svět?


Že se zamyslíme nad tím, co s planetou děláme. Třeba že přestaneme vyrábět zbytečné plastové obaly.

Změnilo se nějak za posledních 20 let životní prostředí v České republice?

Ne, je pořád stejné. Máme sice čistší vzduch a zřejmě i bezpečnější potraviny, ale zemědělství i lesnictví jsou pořád stejně intenzivní. Co se se týká stavu přírody, velký krok kupředu jsme rozhodně neudělali. Máme více chráněných území, to jistě. Ale spousta chráněných druhů zvířat a rostlin a vzácných ekosystémů je pořád vzácná a spíš mizí. Máme přírodu, kterou člověk hodně změnil a mění ji stále dál.

Proč máte v kanceláři obal od vzduchovky a vycpané tetřevy?

Protože jsem vášnivý lovec. Jsem zapálený myslivec, lovím zvířata, chodím na hony a střílím jeleny, zajíce, bažanty. Dokonce jsem členem redakční rady časopisu Svět myslivosti. Na Českomoravské vysočině mám vlastní rybník a často a rád chodím na ryby. Spousta lidí nad tím kroutí hlavou, ale já na tom neshledávám nic divného. To, že je člověk lovec, přece neznamená, že nemá rád přírodu a že jí nerozumí. Jako je někdo zahrádkář, tak jiný zase loví.

Ekolog a lovec Jakub Hruška je vystudovaný chemik, kterého odmalička fascinovala příroda. Nyní patří mezi přední odborníky české vědy na životní prostředí a už sedmý rok učí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor biogeochemie. Vztahy mezi chemickými látkami a přírodou zkoumá i jako vědec České geologické služby. Je vášnivý akvarista, myslivec a lyžař. Jakubu Hruškovi je 47 let, je ženatý, má dvě děti a bydlí v Praze.

 

Autor: Zuzana Keményová

 

Publikováno: Čtvrtek 23.02.2012 00:00

Akce dokumentů

Kategorie: