E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a nás: Zeptejte se vědců, 21.3.2012, Lidové noviny

Jaro je tady se vším všudy. Oteplilo se, svítí slunce a ráno nás budí ptačí zpěv. Víte ale, že i ptáci mají, podobně jako lidé, svá nářečí neboli dialekty? Na rozdíl od lidské řeči, kde se děti rodný jazyk učí obvykle od rodičů, u pěvců to není zdaleka tak jednoznačné. Na další dotaz čtenáře Lidových novin odpovídala Tereza Petrusková a Lucie Diblíková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

 

Dotaz čtenářky:

Slyšela jsem, že i ptáci mají, podobně jako lidé, svá nářečí. Je to pravda?


Odpovídají Tereza Petrusková a Lucie Diblíková z Přírodovědecké fakulty UK:

Ano, je to pravda. U celé řady ptačích druhů, jež se své hlasové projevy učí, byly pozorovány dialekty. Najdeme je například u některých druhů kolibříků či papoušků, nejvíce rozšířeny a zároveň také nejlépe prozkoumány jsou však u pěvců.
Na rozdíl od lidské řeči, kde se děti rodný jazyk učí obvykle od rodičů, u pěvců to není zdaleka tak jednoznačné. Na hnízdě sice mladí poslouchají zejména zpěv svého otce, nakonec ale mohou zpívat úplně jinak. Na výslednou podobu zpěvu jedince mívají totiž zásadní vliv sousedi, jež slyší zpívat ve svém okolí, ať už hned po vylíhnutí, nebo v prvním roce, kdy si obsazuje své vlastní teritorium.
Ptačí dialekty se tak nemusí vytvářet jen u vzájemně izolovaných populací, které spolu nekomunikují (vznik nářečí je v tom případě jen otázkou času), ale mohou se lišit i mezi blízkými lokalitami. V důsledku napodobování vlastníků sousedních teritorií zpívá většina samečků na jednom místě podobně a vznikají tak lokální dialekty.
Proč to ale dělají?Obecně proto, že se jim vyplatí rozumět si se svými sousedy co nejlépe. Při šarvátkách během vymezování teritorií či soupeření o samice se spolu snáze domluví. Zpěvy nejsou adresovány jen soupeřům. Jsou cenným zdrojem informací pro potenciální partnerky a často jsou jedním z kritérií, podle kterých si samice vybírají.
Zpívá-li sameček stejným dialektem jako jeho sousedi, prokazuje tak, že je na lokalitě dostatečně dlouho, zná ji a je dobře adaptován na dané prostředí.
Mezi ptáky, jejichž dialekty jsou nejdéle zkoumané, patří i strnad obecný. Zpěv tohoto běžného pěvce je velmi jednoduchý, stejně tak rozlišení jeho jednotlivých dialektů. To z něj činí ideální druh pro vědecký výzkum, do kterého se může snadno zapojit úplně každý.
Pokud se tak o ptačích dialektech chcete dozvědět více a přitom pomoci jak vědcům, tak strnadům samotným, neváhejte a zapojte se do projektu Nářečí českých strnadů. Jak to udělat, se dozvíte na www.strnadi.cz.

 

Strnad obecný

 

Strnad obecný Emberiza citrinella

 

Otázky pro vědce posílejte na adresu záhady@lidovky.cz

 

 

 

 

Publikováno: Středa 21.03.2012 00:00

Akce dokumentů

Kategorie: