Před 100 lety přednášel na Univerzitě Karlově Albert Einstein

Albert Einstein přicestoval 15. dubna 1911 s manželkou Milevou Marić a dvěma syny . Jeho příchod do Prahy byl již současníky vnímán jako mimořádná událost. Poprvé v životě dosáhl hodnosti řádného profesora, tzn. že se konečně mohl věnovat výhradně vědecké práci. To byl také důvod, proč přicházel do Prahy s velkým očekáváním. Nakonec zde působil pouze po tři celé semestry, od konce března 1911 do července 1912. Nešlo ale o nevýznamnou epizodu, pražská část Einsteinovy cesty k obecné teorii relativity byla totiž pro její zrod mimořádně významná.

.

_{„Když přišel do Prahy, podobal se spíše italskému virtuosovi než německému profesorovi. Navíc měl za ženu Jihoslovanku. Určitě se trochu vymykal z rámce průměrných profesorů německé univerzity v Praze. Protože jej předcházela pověst skvělého fyzika, který byl neobyčejně geniální, všichni jeho kolegové ho s napětím očekávali.“  (P. Frank)}

.

_{První strana jmenovacího dekretu Ministerstva kultu a vyučování z 6.1.1911, podepsaného císařem Františkem Josefem I., jímž byl mimořádný profesor univerzity v Curychu jmenován řádným profesorem teoretické fyziky na německé univerzitě v Praze s platností od 1.4.1911. Současně s oznámením profesury bylo Einstenovi nařízeno, aby si zažádal o rakouskou státní příslušnost.}

Einsteinovo jmenování bylo výsledkem promyšleného záměru, který měl hlubokou logiku v tradici rakouské fyziky na pražské univerzitě. Po dlouhá léta 1867–94 zde experimentální fyziku přednášel Ernst Mach (1838–1916), který patřil k přímým inspirátorům relativistické fyziky. Právě z okruhu jeho četných pražských žáků vzešla snaha získat pro pražskou univerzitu vycházející hvězdu Einsteina. Jedním z nich byl Georg A. Pick (1859–1942). Jako výborný matematik pomáhal Einsteinovi při nejasnostech ohledně absolutního diferenciálního počtu a při jeho aplikacích na geometrizaci fyziky. Podílel se tak na položení základů obecné relativity, na níž právě v době pražského pobytu Einstein intenzivně pracoval. Shrnul to roku 1923 v předmluvě k českému vydání výkladu speciální a obecné relativity: „Těší mne, že tato malá knížka vychází nyní v národní řeči oné země, v níž jsem nalezl soustředění nutné k tomu, abych základní myšlenku obecné teorie relativity, kterou jsem pojal již r. 1908, ponenáhlu přiodíval určitější formou. V tichých místnostech ústavu pro teoretickou fyziku pražské německé univerzity ve Viničné ulici jsem objevil, že z ekvivalenčního principu vyplývá odchylka světelných paprsků v blízkosti Slunce v míře pozorovatelné, aniž jsem tehdy věděl, že před více než sto lety podobný důsledek byl odvozen z Newtonovy mechaniky a z jeho emisní teorie světla. V Praze jsem také objevil důsledek o posunu spektrálních čar k červenému konci, který dosud není bezvadně potvrzen.“

.

_{Matematik G. A. Pick, od r. 1880 asistent E. Macha, od r. 1887 až do r. 1929 v Praze působil jako profesor matematiky; věnoval se především matematické analýze a geometrii. Einstein v Pickovi našel blízkého přítele a spolupracovníka, řešil s ním matematické potíže s pokusy o zobecnění teorie relativity. Právě Pick ho poprvé nasměroval k „absolutnímu diferenciálnímu počtu“. Pro svůj židovský původ byl 13. července 1942 deportován do terezínského ghetta, kde zemřel.}

Během pražského období vzniklo jedenáct Einsteinových publikací. Šest z nich se věnovalo teorii relativity a gravitace. Práce O vlivu tíhové síly na šíření světla je prvou prací, která se plně věnovala problému gravitace. Kratší poznámka Relativita a gravitace je prvním publikovaným důkazem Einsteinova silného zájmu o Machovu myšlenku, snažící se nalézt vysvětlení existence setrvačnosti hmot v laboratoři v jejich interakci se vzdálenými hmotami ve vesmíru. Druhá skupina pražských studií se zabývala termodynamikou, teorií záření a kvant. Ačkoli Einsteinova teorie kvant byla překonána, znamenala důležitý pokrok a ovlivnila rozvoj kvantové teorie.

.

_{Titulní strana Einsteinova nejvýznamnějšího pražského článku o vlivu gravitace na šíření světla (Annalen der Physik, 4. Folge, Band 35, 1911, č. 10, s. 898-908). Některými interprety bývá právě tato stať označována za rozhodující pro obecnou teorii relativity.}

Ústav teoretické fyziky s knihovnou, pracovnou a seminární místností se nacházel ve Viničné ul. 7, přednášky se konaly také v prostorách Klementina a Einstein s rodinou bydlel na Smíchově v  Třebízského ulici 7 (dnes Lesnická). Kromě hudebního kroužku komorního kvarteta a kruhu prof. M. Winternitze navštěvoval Einstein také filozofické kroužky v kavárně Louvre na Národní třídě a v domě paní Fantové u jednorožce na Staroměstském náměstí; zde se seznámil s pražskými židovskými intelektuály H. Bergmannem, F. Weltschem, F. Kafkou, M. Brodem ad. Legendární je historka z Einsteinovy krátké návštěvy v Praze roku 1921, kdy jej jeho pražský nástupce Philipp Frank (1884–1966) ubytoval v Einsteinově někdejší a nyní Frankově pracovně ve Viničné a kdy Einstein také navštívil český Fyzikální ústav Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Podle Franka tehdy „čeští kolegové téměř ustrnuli, když se zjevil bez ohlášení živý Einstein, jehož obraz visel na stěně.“

.

_{S Einsteinovým příchodem byl dřívější kabinet přejmenován na Ústav pro teoretickou fyziku (min. výnosem z 13. 1. 1911) a Einstein jmenován jeho ředitelem. Ústav sídlil v budově ve Viničné č. 3 (dnes č. 7), postavené r. 1879. Pracovna, knihovna a seminární místnosti se nacházely v nejvyšším patře. Budova a její okolí si dodnes zachovaly svou podobu.}

.

_{Einsteinova pracovna měla výhled přes ulici do zahrady zadního traktu zemského ústavu pro choromyslné. Dozvěděl se to ale teprve po dotazu, co je to za podivnou zahradu, v níž někteří chodili jednotlivě pohrouženi do hluboké meditace, zatímco jiní byli ve skupinách zaměstnáni vášnivými diskusemi. Einstein poté s oblibou ukazoval svým návštěvám z okna chovance ústavu se slovy: „To jsou blázni, kteří se nezabývají teorií relativity.“}

.

_{Einsteinova pobytová přihláška na pražském policejním ředitelství s datem 1. 9. 1911. Einstein byl jmenován profesorem 6. ledna s platností od 1. dubna 1911. Současně s oznámením profesury mu bylo nařízeno, aby si zažádal o rakouskou státní příslušnost. Povinností byla také příslušnost k některé uznávané církvi: v dotazníku formálně uvedl náboženství „Mojžíšovo“. Při pražském působení si Einstein poprvé od dětství uvědomoval problémy židovské společnosti.}

.

.

_{Einstein s manželkou Milevou a dvěma syny (šestiletým Hansem Albertem a osmiměsíčním Eduardem) přijeli do Prahy 15. dubna 1911 a nastěhovali se do nově postaveného měšťanského domu v Třebízského ulici (dnes Lesnická č. 7). V jednom dopise Einstein zmiňuje pohled z balkonu na Vltavu. Na pracoviště do Viničné i Klementina docházel pěšky přes Palackého most, často v doprovodu kolegů či studentů. Pamětní busta na domě od M. Bendy a I. Hněvkovského je z r. 1979.}

.

_{Einsteinův poslední přímý kontakt s českými zeměmi: telegram z Princeton University adresovaný prezidentu Klementu Gottwaldovi, přijatý kanceláří prezidenta 14. 6. 1950 a žádající milost pro Miladu Horákovou.}