E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Před 100 lety přednášel na Univerzitě Karlově Albert Einstein

Nejvýznamnější osobností vědy 20. století, která kdy působila na pražské německé univerzitě, byl nepochybně tvůrce speciální a obecné teorie relativity, fyzik Albert Einstein (1879–1955).

Albert Einstein přicestoval 15. dubna 1911 s manželkou Milevou Marić a dvěma syny . Jeho příchod do Prahy byl již současníky vnímán jako mimořádná událost. Poprvé v životě dosáhl hodnosti řádného profesora, tzn. že se konečně mohl věnovat výhradně vědecké práci. To byl také důvod, proč přicházel do Prahy s velkým očekáváním. Nakonec zde působil pouze po tři celé semestry, od konce března 1911 do července 1912. Nešlo ale o nevýznamnou epizodu, pražská část Einsteinovy cesty k obecné teorii relativity byla totiž pro její zrod mimořádně významná.

 

Albert Einstein
.

Když přišel do Prahy, podobal se spíše italskému virtuosovi než německému profesorovi. Navíc měl za ženu Jihoslovanku. Určitě se trochu vymykal z rámce průměrných profesorů německé univerzity v Praze. Protože jej předcházela pověst skvělého fyzika, který byl neobyčejně geniální, všichni jeho kolegové ho s napětím očekávali.“  (P. Frank)

 

Einstein dekret
.

První strana jmenovacího dekretu Ministerstva kultu a vyučování z 6.1.1911, podepsaného císařem Františkem Josefem I., jímž byl mimořádný profesor univerzity v Curychu jmenován řádným profesorem teoretické fyziky na německé univerzitě v Praze s platností od 1.4.1911. Současně s oznámením profesury bylo Einstenovi nařízeno, aby si zažádal o rakouskou státní příslušnost.

 

Einsteinovo jmenování bylo výsledkem promyšleného záměru, který měl hlubokou logiku v tradici rakouské fyziky na pražské univerzitě. Po dlouhá léta 1867–94 zde experimentální fyziku přednášel Ernst Mach (1838–1916), který patřil k přímým inspirátorům relativistické fyziky. Právě z okruhu jeho četných pražských žáků vzešla snaha získat pro pražskou univerzitu vycházející hvězdu Einsteina. Jedním z nich byl Georg A. Pick (1859–1942). Jako výborný matematik pomáhal Einsteinovi při nejasnostech ohledně absolutního diferenciálního počtu a při jeho aplikacích na geometrizaci fyziky. Podílel se tak na položení základů obecné relativity, na níž právě v době pražského pobytu Einstein intenzivně pracoval. Shrnul to roku 1923 v předmluvě k českému vydání výkladu speciální a obecné relativity: „Těší mne, že tato malá knížka vychází nyní v národní řeči oné země, v níž jsem nalezl soustředění nutné k tomu, abych základní myšlenku obecné teorie relativity, kterou jsem pojal již r. 1908, ponenáhlu přiodíval určitější formou. V tichých místnostech ústavu pro teoretickou fyziku pražské německé univerzity ve Viničné ulici jsem objevil, že z ekvivalenčního principu vyplývá odchylka světelných paprsků v blízkosti Slunce v míře pozorovatelné, aniž jsem tehdy věděl, že před více než sto lety podobný důsledek byl odvozen z Newtonovy mechaniky a z jeho emisní teorie světla. V Praze jsem také objevil důsledek o posunu spektrálních čar k červenému konci, který dosud není bezvadně potvrzen.“

 

Pick
.

Matematik G. A. Pick, od r. 1880 asistent E. Macha, od r. 1887 až do r. 1929 v Praze působil jako profesor matematiky; věnoval se především matematické analýze a geometrii. Einstein v Pickovi našel blízkého přítele a spolupracovníka, řešil s ním matematické potíže s pokusy o zobecnění teorie relativity. Právě Pick ho poprvé nasměroval k „absolutnímu diferenciálnímu počtu“. Pro svůj židovský původ byl 13. července 1942 deportován do terezínského ghetta, kde zemřel.

 

Během pražského období vzniklo jedenáct Einsteinových publikací. Šest z nich se věnovalo teorii relativity a gravitace. Práce O vlivu tíhové síly na šíření světla je prvou prací, která se plně věnovala problému gravitace. Kratší poznámka Relativita a gravitace je prvním publikovaným důkazem Einsteinova silného zájmu o Machovu myšlenku, snažící se nalézt vysvětlení existence setrvačnosti hmot v laboratoři v jejich interakci se vzdálenými hmotami ve vesmíru. Druhá skupina pražských studií se zabývala termodynamikou, teorií záření a kvant. Ačkoli Einsteinova teorie kvant byla překonána, znamenala důležitý pokrok a ovlivnila rozvoj kvantové teorie.

 

Einstein článek
.

Titulní strana Einsteinova nejvýznamnějšího pražského článku o vlivu gravitace na šíření světla (Annalen der Physik, 4. Folge, Band 35, 1911, č. 10, s. 898-908). Některými interprety bývá právě tato stať označována za rozhodující pro obecnou teorii relativity.

 

Ústav teoretické fyziky s knihovnou, pracovnou a seminární místností se nacházel ve Viničné ul. 7, přednášky se konaly také v prostorách Klementina a Einstein s rodinou bydlel na Smíchově v  Třebízského ulici 7 (dnes Lesnická). Kromě hudebního kroužku komorního kvarteta a kruhu prof. M. Winternitze navštěvoval Einstein také filozofické kroužky v kavárně Louvre na Národní třídě a v domě paní Fantové u jednorožce na Staroměstském náměstí; zde se seznámil s pražskými židovskými intelektuály H. Bergmannem, F. Weltschem, F. Kafkou, M. Brodem ad. Legendární je historka z Einsteinovy krátké návštěvy v Praze roku 1921, kdy jej jeho pražský nástupce Philipp Frank (1884–1966) ubytoval v Einsteinově někdejší a nyní Frankově pracovně ve Viničné a kdy Einstein také navštívil český Fyzikální ústav Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Podle Franka tehdy „čeští kolegové téměř ustrnuli, když se zjevil bez ohlášení živý Einstein, jehož obraz visel na stěně.

 

Einstein Viničná
.

S Einsteinovým příchodem byl dřívější kabinet přejmenován na Ústav pro teoretickou fyziku (min. výnosem z 13. 1. 1911) a Einstein jmenován jeho ředitelem. Ústav sídlil v budově ve Viničné č. 3 (dnes č. 7), postavené r. 1879. Pracovna, knihovna a seminární místnosti se nacházely v nejvyšším patře. Budova a její okolí si dodnes zachovaly svou podobu.

 

Einstein blázinec
.

Einsteinova pracovna měla výhled přes ulici do zahrady zadního traktu zemského ústavu pro choromyslné. Dozvěděl se to ale teprve po dotazu, co je to za podivnou zahradu, v níž někteří chodili jednotlivě pohrouženi do hluboké meditace, zatímco jiní byli ve skupinách zaměstnáni vášnivými diskusemi. Einstein poté s oblibou ukazoval svým návštěvám z okna chovance ústavu se slovy: „To jsou blázni, kteří se nezabývají teorií relativity.“

 

Einstein přihláška k pobytu
.

Einsteinova pobytová přihláška na pražském policejním ředitelství s datem 1. 9. 1911. Einstein byl jmenován profesorem 6. ledna s platností od 1. dubna 1911. Současně s oznámením profesury mu bylo nařízeno, aby si zažádal o rakouskou státní příslušnost. Povinností byla také příslušnost k některé uznávané církvi: v dotazníku formálně uvedl náboženství „Mojžíšovo“. Při pražském působení si Einstein poprvé od dětství uvědomoval problémy židovské společnosti.

 

Einstein Lesnická
.
Einstein busta
.

Einstein s manželkou Milevou a dvěma syny (šestiletým Hansem Albertem a osmiměsíčním Eduardem) přijeli do Prahy 15. dubna 1911 a nastěhovali se do nově postaveného měšťanského domu v Třebízského ulici (dnes Lesnická č. 7). V jednom dopise Einstein zmiňuje pohled z balkonu na Vltavu. Na pracoviště do Viničné i Klementina docházel pěšky přes Palackého most, často v doprovodu kolegů či studentů. Pamětní busta na domě od M. Bendy a I. Hněvkovského je z r. 1979.

 

Einstein telegram
.

Einsteinův poslední přímý kontakt s českými zeměmi: telegram z Princeton University adresovaný prezidentu Klementu Gottwaldovi, přijatý kanceláří prezidenta 14. 6. 1950 a žádající milost pro Miladu Horákovou.

 

Publikováno: Sobota 16.04.2011 00:00

Akce dokumentů