E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás : Zahrada Na Slupi: oáza klidu v centru města, Pražský deník, 21.2.2011

Z pražských botanických zahrad je asi nejznámější, především díky unikátnímu skleníku Fata Morgana, ta v Troji. To však neznamená, že by si Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v ulici Na Slupi v Praze 2 zasloužila menší pozornost. Tato oáza klidu v centru rušného velkoměsta má totiž bohatou minulost, historické skleníky a řadu zajímavých rostlin.

Už ve 14. století

Zahrada má své kořeny už ve 14. století na levém břehu Vltavy. V jeho první polovině byl totiž na území dnešní Prahy 5 postaven klášter kartuziánů s kostelem Panny Marie a při něm založena obrovská klášterní zahrada, jejíž součástí se stal sad a dokonce i vinice.
Během husitských válek klášter zanikl, ale zahrada stála dál. Podle dobových dokumentů zde například na začátku 17. století pěstoval bylinky lékař Rudolfa II. Časem ji začali využívat jezuité, ale po zrušení jejich řádu Josefem II. bylo místo na konci 18. století přeměněno na první univerzitní botanickou zahradu, čímž se již nitky začínají sbíhat k současnému účelu.

 

BZ 19.stol.
.

Botanická zahrada v 19.století          Zdroj : Archiv BZ


Vynucené stěhování

Ale něco tu nehraje. Proč se zahrada přestěhovala z levého na pravý břeh Vltavy? Vždyť ještě kolem roku 1840 zažívala zlaté časy. Pěstovalo se zde přes 10 000 druhů rostlin, součástí byl anglický park a studentům sloužila rozlehlá posluchárna. Stěhování si vynutil jeden z živlů, v tomto případě voda. Zahrada totiž ležela v záplavové oblasti, a tak ji poškozovaly povodně. Jelikož Vltava si ještě desítky let musela počkat na soustavu přehrad, které dnes regulují průtok a brání povodním, vylévání řeky z břehů bylo v Praze docela častým jevem. Při stoleté velké vodě v roce 1890, která mimochodem významně poškodila i Karlův most, utrpěla i botanická zahrada na Smíchově.
Poté se definitivně rozhodlo o přestěhování zahrady do ulice Na Slupi na Novém Městě. Na pozemku takzvané Slupské stráně už zahradu zvýšená hladina Vltavy ohrozit v žádném případě nemohla. Některé z dřevin se zde dochovaly dodnes, takže mají skutečně úctyhodné stáří.

 

Jinan před skleníky
.

Jinan před vstupem do skleníků Botanické zahrady      Zdroj: Archiv BZ


Přístup pro všechny

Zahrada je oblíbena snad všemi věkovými kategoriemi návštěvníků. Potkáte tu maminky s kočárky, „biflující“ se studenty, zamilované páry, občerstvující se businessmany, stejně jako klábosící seniory. „Takto klidné místo v této části Prahy nenajdu, snad jen Vyšehrad, ale tam se nechci o pauze přes poledne drápat,“ směje se manažer Petr Kovařík, který má kancelář u Karlova náměstí. „Na něm to navíc není moc příjemné, jak se posadíte, máte u sebe žebráka,“ dodává. Studentka Jana Marešová nedá na učení v zahradě dopustit. „Během zkouškového období na konci letního semestru chodím sem. Zdejší atmosféra působí na návštěvníky uklidňujícím dojmem, nikdo tu nehuláká,“ říká.
O oblíbenosti zahrady svědčí i čísla. Ročně ji navštíví přes sto tisíc lidí. Kromě Pražanů sem míří i zahraniční návštěvníci. Mohou se procházet stovkami metrů chodníčků a přesvědčit se o rozlehlosti zahrady. Je zde instalována zajímavá výstava nerostů a hornin zachycující vývoj zemské kůry na území České republiky.
Poutavé jsou i historické skleníky, které prošly na konci minulého století rekonstrukcí. K vidění jsou v nich oleandry a myrty, které pamatují ještě zahradu na Smíchově. Unikáty jsou cykasy, oficiálně největší v Evropě, které vypadají jako podsadité palmy. Celý rok se ve sklenících konají zajímavé výstavy, tradiční jsou například expozice kaktusů nebo exotického ptactva.

 

Viktorie Cruzova
.
 

Victoria cruziana         Zdroj : Archiv BZ

 

Viktorie Cruzova (Victoria cruziana Orb.)


V jednom ze skleníků je staré umělé jezírko s obrovským leknínem - Viktorií Cruzovou. Její bělostný květ se otevírá v podvečer, kvete celou noc, na den se zavře, večer druhého dne zrůžoví a třetího dne se stáčí pod hladinu. Není divu, že se na tomto místě konala už řada svateb.
V zahradě roste i strom Wollemia nobilis, který byl objeven v Austrálii teprve v roce 1994. Může dorůst až do výšky 40 metrů, ale ten Na Slupi má teprve metr.
Pokud jste dlouho v této botanické zahradě nebyli, máte nyní ideální příležitost. Po zimním spánku se opět probouzí k životu. Oko potěší v těchto týdnech záplava bílých sněženek, bledulí, či krásně žlutých rostlinek talovínu zimního. Na povrch se již dere také devětsil lékařský.


Autor článku : Jan Puci



Botanická zahrada Na Slupi * Na Slupi 16, Praha 2 * Linky tramvaje 18 a 24, stanice Botanická zahrada. *Otevírací doba v únoru a březnu: Skleníky (platí se vstup) 10 – 16 hodin. Exteriéry (vstup zdarma) 10 – 17 hodin.

 

Publikováno: Neděle 20.02.2011 23:00

Akce dokumentů

Kategorie: