E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Media s námi a o nás: Král prvohor žil i na území Čech, Lidové noviny, 25.1.2011

Postrach trilobitů se proháněl v teplém moři, které kdysi existovalo v okolí Příbrami a očima na stopkách vyhlížel kořist. Živočich jménem Hurdia měřící skoro půl metru plaval před půl miliardou let v teplých mořích. Zkamenělé úlomky jeho těla se našly v Kanadě, Číně i v Austrálii. Teď se potvrdilo, že žil také na území dnešních Čech. „První důkaz o jeho existenci pochází z okolí Jinců nedaleko Příbrami,“ říká mezinárodně uznávaný paleontolog docent Oldřich Fatka z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Lev prvohor“ stál na vrcholu potravní pyramidy

 

Podobně, jako je dnes králem zvířat lev, zaujímali v prvohorách stejnou pozici dinokaridi, včetně rodů Anomalocaris a Hurdia. Zatímco ostatní fauna dorůstala v prvohorním kambrickém moři rozměrů maximálně okolo deseti centimetrů, tvor s dlouhými končetinami a kruhovými ústy opatřenými spoustou zubů dosahoval délky okolo 25 až 40 centimetrů. „Stál na vrcholu potravní pyramidy a zatím neznáme nic, co by ho mohlo tehdy ohrozit,“ říká paleontolog docent Fatka.

Zkamenělé pozůstatky predátora se našly poprvé v tzv. burgesské fauně zachované v břidlicích. Naleziště v kanadských Skalistých horách v Britské Kolumbii proslavil americký paleontolog Charles Doolittle Walcott. V roce 1909 zde začal pátrat a objevil první podivné a dosud neznámé druhy kambrických živočichů, o tři roky později našel pozůstatky tvora, kterého nazval Hurdia podle jména hory nedaleko od místa nálezu. K podobným nalezištím označovaným jako „naleziště burgesského typu“ patří Chengjiang v Číně, Kangaroo Island u Austrálie, Sinsk na Sibiři a Sirius Passet v Grónsku.

 

Ležel mezi sto tisíci „kameny“

 

Důkaz o tom, že „lev prvohor“ žil také v Česku, se teprve nedávno našel ve sbírce amatérského paleontologa Vratislava Korduleho z Příbrami. Po jeho smrti se téměř 100 tisíc „kamenů“dostalo do Národního muzea a docent Fatka společně s dalšími odborníky je roztřídili. Při té příležitosti našli zkamenělou hlavu predátora.

„Víme jen, že pochází někde z okolí obce Jince, Vratislav bohužel neuvedl přesné místo nálezu. Ale možná je to dobře, protože teď by se tam určitě vypravilo plno lidí, kteří se zkamenělinami obchodují,“ pochvaluje si docent Oldřich Fatka.

Nálezy dinocaridů jsou poměrně vzácné. Na celém světě se našlo několik stovek pozůstatků. Jde především o zkameněliny hlavové části, měkké tělo se zachovalo jen výjimečně. Ostatně ani v době před půl miliardou let nežilo těchto predátorů zdaleka tolik jako trilobitů. Moře v prvohorách poskytovalo méně živin než současná vodstva. Docent Fatka, který právě rekonstruuje kambrický ekosystém, vysvětluje, že poměr dravých živočichů k býložravým se počítal na promile až jednotky procent.

 

Proč nemáme ústa na břiše

 

Určit velikost živočicha z malého zaobleného kousku není pro paleontology příliš obtížné. Podle vyklenutí a celkové konfigurace hlavové partie propočítají také její velikost a z ní pak odvodí rozměr celého tvora. Český exemplář měřil 25 centimetrů. Stejně jako ostatní živočichové tohoto druhu měl oči na výběžcích na obou stranách přední části těla. To je podle docenta Oldřicha Fatky velice důležitý poznatek.

Dvojice očí je znakem aktivně se pohybujícího živočicha. Pokud jenom sedí na dně moře, nepotřebuje se orientovat v prostoru. Hurdia ale plavala nahoru, dolů, do stran, dopředu i dozadu. Zároveň měla v hlavové části ústa, což je další znak aktivního tvora. Musel vědět, jak daleko má potravu a jestli už nastala vhodná chvíle natáhnout jednu ze dvou končetin a zmocnit se kořisti. Tato vývojová konstrukce - oko blízko úst -se osvědčila i v dalších stamilionech let. Proto má dnes každý tvor pohybující se dopředu včetně člověka všechny důležité smysly -zrak, čich a sluch - v hlavě.

A ústa kupodivu nemáme na břiše, kde je přece k žaludku nejblíže, ale poblíž smyslových senzorů. Obraz budoucí kořisti, její pach a případně zvuky způsobené jejím pohybem se tak co nejkratší nervovou dráhou dostávají do mozku a neztrácejí se cenné milisekundy při vyhodnocování zpráv o potravě. „Tvor ví, jestli už má začít jíst, nebo ještě pokračovat v pohybu,“ říká docent Fatka.

 

Oči na výběžcích a pokročilá nervová soustava

 

Oči na výběžcích nejsou u prvohorního predátora fantasmagorickou představou, ale skutečností. Opravdu se našly zkamenělé oči v určité vzdálenosti od hlavové části. „Možná se každý výčnělek s okem natáčel podle momentální situace. To by velice usnadňovalo lov, protože by živočich nemusel otáčet při vyhledávání kořisti celé tělo,“ uvažuje docent Fatka.

Spekulovat lze také o nervové soustavě predátora. Podle odborníka musela být na tehdejší dobu relativně pokročilá, aby zvládla souhru pohybů při plavání v trojrozměrném prostoru oceánů. Zároveň musel být tento živočich schopen analyzovat situaci ve svém okolí a na základě toho měnit směr pohybu.

A jak si nervovou soustavu představit? Šlo o shluky neuronů v podobě uzlin, nebo dokonce už něco pokročilejšího? Nervy ovládající celé tělo ležely velmi pravděpodobně ve hřbetní části. Tento model se osvědčil a přetrval až do současnosti. Proto nikdo ze žijících živočichů nemá nervovou soustavu jinde než směrem k zádům.

Tak je to totiž nejjednodušší. Na břišní straně probíhá trávicí trakt, srdce je uprostřed obou struktur, protože musí pumpovat jak tekutinu okysličující tělo, tak i odvádějící ze svalstva a ostatních tkání zplodiny. Je tedy výhodné mít směrem k zádům nervovou soustavu.

 

Anomalocaris

Anomalocaris - největší predátor kambria, jeho pozůstatky byly nalezeny i na našem území.

Autor rekonstrukce: Petr Modlitba

 

Jídelníček pro kambrického „lva“

 

Dlouho se paleontologové nemohli shodnout na tom, co Hurdia vlastně požírala. Tvrdit, že trilobity a další členovce, kteří před 500 miliony lety obývali oceány, by bylo příliš jednoduché. Vědci hledali důkaz, až jej našli na zachovalých zkamenělinách trilobitů. Některé krunýře nesly stopy kousanců. Měly tvar velkého písmene W. Když pak porovnali kousanec s tvarem okrouhlých úst krále prvohor, zjistili shodu.

Ani to ale vědcům nestačilo, protože to byl jen důkaz, že trilobity někdo napadl. Ale oni se mu vytrhli, jinak by nezůstali zachovaní vcelku. Stoprocentní důkaz o jídelníčku vydala až zkamenělina predátora nalezená v Utahu. V zachovaném střevu byly rozdrcené zbytky trilobita.

Nejspíše lovil tyto členovce nedlouho poté, co kvůli svému růstu svlékali sice tvrdý, ale už těsný krunýř a nová ochranná kostra ještě neměla patřičnou pevnost. A jak výživní mohli být tito členovci? Možná podobně jako dnešní krevety. Trilobiti se zaoblenými krunýři skrývali určitě více masa a dalších poživatelných tkání než ti úplně placatí, kteří žili jenom u dna.

 

trilobit

 

K datování nálezů pomáhá sopečný popel

 

Docent Fatka mluví o životě před stamiliony let jako kniha, ale podle čeho vlastně paleontologové datují svoje nálezy? Pomáhá jim sopečný popel vyvržený tehdejšími vulkány. V jednotlivých vrstvách popela vznikají minerály, které obsahují stroncium. Stáří vrstvy se určuje podle podílu jednotlivých izotopů tohoto prvku. Přesnost se pohybuje okolo dvou až pěti milionů let. V lidském měřítku velice dlouhá doba, ale paleontologové se pohybují v čase před 500 miliony let, takže odchylka jejich odhadů činí pouhé jedno procento.

***

Pravěký živočich dinokarid žijící před 500 miliony lety měl pár ostnatých klepet a kruhovitá ústa s množstvím zubů. Díky tomu si vysloužil přezdívku kambrijský tyranosaurus.

V Číně objevené fosilie stejného zvířete dokazují, že dosahovalo až dvoumetrové délky.

Docent Oldřich Fatka zjistil, že dravý živočich žil nedaleko Jinců u Příbrami. Důkaz našel ve sbírce amatérského paleontologa Vratislava Korduleho, která byla po jeho smrti uložena v Národním muzeu.

První exemplář prvohorního predátora objevil americký paleontolog Charles Walcott v roce 1912 v Kanadě. Dal mu název Hurdia podle jména hory poblíž místa nálezu.

 

Autor článku : Josef Matyáš

 

Článek v Lidových novinách zde : http://www.lidovky.cz/kral-prvohor-zil-i-na-uzemi-cech-d3h-/ln_noviny.asp?c=A110125_000115_ln_noviny_sko&klic=240998&mes=110125_0

Publikováno: Středa 26.01.2011 11:55

Akce dokumentů

Kategorie: