Na křídlech lásky - evoluce vzdušného předvádění u pěvců

„Naše výsledky naznačují, že se vzdušné předvádění objevuje především u druhů se zvýšenou letovou efektivitou a schopností letu, což by nebylo tak překvapivé. Nicméně jsme také zjistili, že tyto druhy ptáků vykazují silnější intenzitu pohlavního výběru,“ říká Tomáš Albrecht, vedoucí výzkumné skupiny Evoluční ekologie ptáků v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „To znamená, že mezi samci jsou velké rozdíly v úspěchu u samic. Typickým představitelem pěvce, který se takto předvádí, by mohl být třeba bramborníček černohlavý, skřivan polní nebo některé druhy pěnic.“

Překážky ve výzkumu a největší dataset pěvců na světě

Sběr dat pro tento projekt spočíval ve čtení a zpracování informací z velkého množství knih a další literatury. „Zejména kvůli knihám jsme museli často navštěvovat knihovny, které ale byly zavřené kvůli pandemii COVID-19. Na vybrané publikace tak bylo nutné několik týdnů až měsíců čekat anebo si jednu dvě půjčit, doma co nejrychleji projít, vrátit zpátky do knihovny a postup několikrát opakovat,“ vysvětluje Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, hlavní autor studie. „Celkem se nám nakonec podařilo shromáždit informace o 1700 druzích pěvců, což je největší momentálně dostupný datový soubor týkající se tohoto zajímavého fenoménu na světě. Je třeba poděkovat všem, kteří byli ochotni přístup k často vzácné a těžko dostupné literatuře zprostředkovat.“

Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) je druh ptáka z čeledi lejskovití a je typickým zástupcem drobných pěvců, kteří rádi zpívají i v letu.
FOTO: T. Albrecht

Díky unikátním datům a ucelené analýze se vědcům podařilo odhalit znaky, které se u předvádějících se letců nejčastěji opakovaly: protáhlejší křídla, více partnerek, v menší míře pestřejší peří a menší velikost těla. Kromě vizuálních charakteristik jsou tito letci typičtí také svými biotopovými nároky a vyšší pohyblivostí: obývají spíše otevřené prostředí, migrují dále a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách (dále od rovníku).

Ptačí zpěv a předvádění nikdo pořádně nezkoumal

Prvotním impulzem, který vedl ke studiu ptačího vzdušného předvádění, ale třeba také komplexity ptačího zpěvu ve vztahu k prostředí, byly opakované návštěvy Tomáše Albrechta v jižní Africe. Přírodní podmínky se zde rapidně mění, polopouště střídají savany, které střídají galeriové lesy, a naopak. „Všiml jsem si, že v každém prostředí se mění i zpěv či předvádění pěvců ve vzduchu během zpěvu. Ukázalo se, že tento fenomén není na globální úrovni dobře popsán. Předchozí studie totiž pracovaly jenom s malým počtem druhů, v řádu několika desítek, anebo se zaměřily na jednu zoogeografickou oblast. Nikdo před námi nebyl schopen ucelené syntézy s použitím takto rozsáhlého souboru dat,“ popisuje začátky výzkumu Tomáš Albrecht.

Příbuzným druhem „našeho“ bramborníčka černohlavého je jeho bratranec z teplých oblastí bramborníček réunionský pocházející z ostrova Réunion, který leží v Indickém oceánu.
FOTO: T. Albrecht

Proč se tak ptáci chovají…?

„Behaviorální ornamenty živočichů jsou doposud poměrně opomíjeným tématem. Většina studií, které se zabývají pohlavními signály obratlovců, se zaměřuje na vizuální znaky, např. zbarvení opeření u ptáků a rohy a parohy kopytníků, anebo akustické jako třeba troubení jelenů a zpěv ptáků,“ říká Peter Mikula. Proto by se vědci rádi do budoucna zaměřili ještě více na chování ptáků, o jejichž sexuálním životě bylo v posledních desetiletích shromážděno za přispění profesionálních i amatérských ornitologů mnoho zajímavých detailů.

Samec pěnice vousaté (Curruca cantillans) je zástupcem létajících ptačích zpěváků z Mediteránu.
FOTO: T. Albrecht

„Nyní, když jsou k dispozici i přesná data o rozšíření jednotlivých druhů a o fylogenezi této velice úspěšné skupiny ptáků, je možné přistoupit ke globálním analýzám v míře, jaká byla ještě před pár lety nepředstavitelná. V budoucích studiích bychom se chtěli především zaměřit na popis vzájemných vztahů v signalizaci pomocí třech hlavních typů ornamentů u pěvců: vizuálních (barva peří), akustických (zpěv) a behaviorálních, kam patří právě předvádění v letu, abychom pochopili, jak prostředí ovlivňuje typ signalizace kvality jedince v kontextu pohlavního výběru,“ dodávají autoři studie.