E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Ceny děkana Přírodovědecké fakulty UK 2022

Na Předvánočním koncertě PřF UK 7. prosince 2022 byly již tradičně uděleny Ceny děkana nejlepším absolventům a mladým vědeckopedagogickým pracovníkům a pamětní stříbrné medaile. Všem oceněným srdečně gratulujeme!

Nedílnou součástí každoročního Předvánočního koncertu Přírodovědecké fakulty v pražském Karolinu je slavnostní udílení Cen děkana a pamětních stříbrných medailí.  Z rukou děkana PřF UK prof. Jiřího Zimy převzali i tentokrát ceny ti nejlepší absolventi bakalářských, magisterských a doktorandských oborů a mladí vědecko-pedagogičtí pracovníci. Pan děkan rovněž udělil i stříbrné pamětní medaile PřF UK. Ceny pro vítěze fakultní výtvarné soutěže Věda je krásná předával její zakladatel profesor Jan Černý. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

Laureáti stříbrné pamětní medaile PřF UK

RNDr. Martin Bilej, DrSc. 
prof. RNDr. Oldřich Fatka, CSc. 
prof. Ing. Shah Wali Faryad, CSc. 
RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.
Doc. RNDr. Svatopluk Matolín, DrSc.
Prof. RNDr Jitka Rychtaříková, CSc.
RNDr. Olga Votrubová
Doc. RNDr. Karel Zvára, CSc. 


Ocenění Cenou děkana nejlepším absolventům a mladým vědecko-pedagogickým pracovníkům

 

  • Cena děkana za vynikající závěrečnou práci v bakalářském programu

Bc. Anna Laštovičková, studijní obor Klinická a toxikologická analýza
Bc. Blanka Dřevikovská – studijní obor Chemie se zaměřením na vzdělávání – Biologie se zaměřením na vzdělávání
Bc. Adam Bartůšek, studijní obor Geografie a kartografie
Bc. Kateřina Stonová, studijní obor Hospodaření s přírodními zdroji
Bc. Tereza Machová, studijní obor Ochrana životního prostředí

  • Cena děkana za vynikající závěrečnou práci v magisterském programu

Mgr. Lenka Svitáková, studijní program Experimentální biologie rostlin
Mgr. Viktor Lebruška, studijní program Anorganická chemie
Mgr. Jan Staníček – studijní obor Učitelství chemie pro střední školy - Učitelství biologie pro střední školy
Mgr. Elizaveta Ukolova,  studijní obor Demografie
Mgr. Karolína Leifertová, obor Ochrana životního prostředí

  • Cena děkana za vynikající závěrečnou práci v doktorském programu

​Mgr. Zuzana Cihlářová, Ph.D., studijní program Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
Denise-Liu` Leone Ph.D, studijní obor Organická chemie
Mgr. Kateřina Zajícová Ph.D.,  studijní obor Fyzická geografie a geoekologie
Mgr. Magdaléna Peřestá Ph.D., studijní program Aplikovaná geologie
Ing. Oldřích Lhotský Ph.D. , studijní obor Enviromentální vědy

  • Cena děkana mladým vědecko-pedagogickým pracovníkům 

​Dr. rer. nat. Mgr. Dominika Zákutná, katedra anorganické chemie
RNDr. Jan Tumajer, Ph.D.,  katedra fyzické geografie a geoekologie
RNDr. Filip Scheiner, Ph.D., Ústav geologie a paleontologie

​FOTOGALERIE (foto Michal Dufek)

Bc. Anna Laštovičková, studijní obor Klinická a toxikologická analýza
Bc. Anna Laštovičková pracovala ve výzkumné skupině Heterogenní katalýzy a pokročilých materiálů od druhého roku svého bakalářského studia, současné pokračuje v této skupině jako studentka magisterského studia. V rámci své bakalářské práce („Nanosponge MFI zeolites functionalized with metal nanoparticles for catalysis“) syntetizovala zeolitické materiály ve formě „nanosponge“ (nanohouby), které následně funkcionalizovala pomoci imobilizací nanočástic slitin různých kovu a platiny. Připravené materiály studentka následně zkoumala jako katalyzátory hydrogenace cinnamaldehydu. Cílem prací a novinkou tohoto výzkumu bylo porovnání katalytických účinků nových materiálů, obzvlášť kovových slitin ve formě nanočástic a jejich selektivitu v hydrogenaci modelové molekuly. Výsledky, které studentka získala během své bakalářské studie vytvořily základ rukopisu, kde je Bc. Laštovičková první autorkou, a který současné připravuje k předloženi do recenzi ve vědeckým impaktovaným periodiku.

Bc. Blanka Dřevikovská – studijní obor Chemie se zaměřením na vzdělávání – Biologie se zaměřením na vzdělávání
Ve své práci „Použití virtuální reality ve výuce chemie“ se Bc. Blanka Dřevikovská věnovala využití virtuální reality (VR) ve výuce chemie, kdy hledá nové cesty, jak využít tuto moderní technologii ve školách. Kromě obsáhlé rešerše aktuálně dostupného hardware a software podala ucelený přehled dostupných technologií a navrhla nejvhodnější řešení pro školy. S hardware a programy se řešitelka nevěnovala pouze na teoretické bázi, různý dostupný hardware a software sama vyzkoušela. Navrhované řešení pro školy tak nejsou pouze na základě údajů výrobců, ale vlastní zkušenosti. O aktivitě řešitelky v oboru využití VR ukazuje také její zapojení do projektu VIRTCHEM, organizovaného v rámci aliance EU4+, kdy studenti ze Sorbonny, Karlovy Univerzity a Milánské Univerzity spolupracovali na řešení problémů ve VR.

Bc. Adam Bartůšek, studijní obor Geografie a kartografie
Jako téma bakalářské práce si zvolil „Změny vybraných parametrů geochemismu povrchových vod ve vazbě na srážko-odtokový režim“. Práce byla řešena v rámci projektu PERUN (Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) gratové agentury TAČR. Zájmovým územím pro výzkum bylo povodí vodárenské nádrže Klíčava, neboť problematika změn geochemismu povrchových vod ve vazbě na změny srážko-odtokového režimu je vysoce aktuální v povodích, která jsou využívána pro vodohospodářské účely. Bakalářská práce přináší konkrétní poznatky o stavu jakosti povrchových v zájmovém povodí a to nejen z pohledu základních fyzikálně-chemických a biochemických parametrů, ale zároveň i poznatky o prioritních polutantech – konkrétně vybraných pesticidech.Prezentované výsledky bakalářské práce jsou využitelné ve vodohospodářské praxi. 

Bc. Kateřina Stonová, studijní obor Hospodaření s přírodními zdroji
Práce "Termické chování vybraných minerálů/fází arzenu a jeho environmentální důsledky"  se zabývá problematikou termického chování minerálů/fází arzenu, což je tématem velice aktuálním a poměrně málo probádaným zejména v souvislosti s narůstající četností přírodních požárů. Kateřina Stonová se v průběhu studia velice rychle a samostatně seznámila s dostupnou literaturou, v tématu se zorientovala a ve spolupráci s kolegy z Geologického ústavu AV ČR provedla sérii termodesorpčních experimentů, při kterých prokázala nejen schopnost spolupráce s odborníky, ale i obratnost v laboratoři. Obhájená práce je dle mého názoru nadstandardní úrovně, je sepsána v 
anglickém jazyce a momentálně společně pracujeme na jejím publikování v IF periodiku.

Bc. Tereza Machová, studijní obor Ochrana životního prostředí
Ve své práci "Biomarkery n-alkany a GDGTs v jezerních sedimentech jako nástroj pro kvantitativní rekonstrukci klimatu“ se zaměřila na dvě hlavní skupiny lipidových biomarkerů, n-alkan lipidy produkované fytoplanktonem a terestrickými rostlinami, a fosfolipidy se specifickou jádrovou strukturou, tzv. GDGTs (glycerol dialkyl glycerol tetraethery) tvořící cytoplazmatickou membránu Archeí a Bakterií, s cílem ověřit spolehlivost a identifikovat možná úskalí v interpretaci těchto dvou proxy při klimatických a environmentálních rekonstrukcích. Takto velmi specificky zadané téma od autorky na počátku vyžadovalo intenzivní a velmi detailní studium chemie elementárních částic, principů biosyntézy n-alkanů a GDGTs včetně mechanismů izotopové diskriminace, ekologie půdních a vodních mikroorganismů, interakcí jezera s povodím či sedimentárních procesů, tj. oblastí daleko nad rámec rozsahu vědomostí bakalářského studenty OŽP. Bakalářská práce Terezy Machové přestavuje exelentí odbornou rešerši na průsečíku několika vědních oblastí, která si přes složitou chemickou terminologii zachovává srozumitelnost a čtivost.

Mgr. Lenka Svitáková, studijní program Experimentální biologie rostlin
Diplomová práce „Studium odpovědi fazolu obecného na stres suchem s využitím optických vlastností listu“ se soustředila na studium většího počtu genotypů fazolu obecného (v řádu desítek až stovek genotypů) za účelem zjištění jejich resistence odolnosti vůči stresu suchem, tj. snížené dostupnosti vody v půdě s využitím nových přístupů pro indikaci stresu suchem za využití optických vlastností listu. „Výsledky této práce zahrnují unikátní data sbíraná na fazolu obecném a ostrolistém, ve dvou odlišných podmínkách pěstování – ve skleníku PřF UK v Praze a v polních pokusech prováděných v Kolumbii. V obou prostředích bylo využito metodiky měření spektrálních vlastností listu u fazolu, která prozatím není v literatuře hojně dostupná. Studie na fazolu, které by obsáhly tak širokou škálu genotypů také nejsou běžnou záležitostí, díky tomu jsou data vysoce průkazná a lze z nich vyvodit obecnější závěry o chování různých genotypů fazolu v podmínkách snížené dostupnosti vody. Za kvalitu materiálu a možnosti použití sofistikovaných metod pro studium fazolu vděčím především spolupráci s mezinárodním výzkumným institutem CIAT v kolumbijské Palmiře.

Mgr. Viktor Lebruška, studijní program Anorganická chemie
Diplomová práce "Komplexy fosfinátových derivátů 1,4,7-triazacyklononanu“ je zaměřena do oblasti komplexů kovů pro radiomedicínu. Je unikátní šíří pokrytých aspektů studované problematiky. Bylo třeba zvládnout organickou syntézu navržených ligandů a syntézu jejich komplexů. Ligandy i komplexy pak charakterizovat pomocí spektroskopických metod a interpretovat výsledky rentgenové strukturní analýzy. Pomocí potenciometrie pak autor studoval termodynamickou stabilitu komplexů. Během své čtyřměsíční stáže na Technické univerzitě v Mnichově se věnoval radiochemickému studiu značení ligandů radioizotopem 68Ga. Radiochemická část obsahuje značné množství experimentální práce, kterou osobně provedl nejen s látkami, které sám syntetizoval, ale i se sérií strukturně příbuzných látek dříve připravených v naší pracovní skupině. Práce je navíc doplněna výsledky in-vivo experimentů, které osobně neprováděl, ale připravil pro ně studované látky a výsledky pak ve své diplomové práci interpretoval. Výsledky diplomové práce budou základem nejméně pro dvě publikace.

Mgr. Jan Staníček – studijní obor Učitelství chemie pro střední školy - Učitelství biologie pro střední školy
Při řešení své diplomové práce „Lipidy v kontextu vzdělávání na středních školách“ věnoval aktuálním problematiku vlivu polynenasycených mastných kyselin v potravě na lidské zdraví. Vypracoval 7 učebních textů zaměřených na choroby související s metabolismem lipidů, které byly zpracovány ve formě žákovské i rozšířené učitelské verzi a k některým ještě připravil prezentace s kvízem pro ověření jejich osvojení žáky. Výsledky jeho práce jsou přínosem pro podporu výuky na středních školách a doplňuje důležitá aktuální témata do výuky tématu lipidy které propojuje se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví. Práce i samotná obhajoba svou kvalitou vyčnívaly nad pracemi ostatních absolventů v oboru. Mgr. Jan Staníček v současné době pracuje jako učitel chemie a přírodopisu pro 2. stupeň na Základní škole, Praha 8, Hovorčovická 11.

Mgr. Elizaveta Ukolova,  studijní obor Demografie
Pro svou diplomovou práci "„Analýza vztahů mezi vícečetnými příčinami smrti aplikací metod analýzy sítí“ si zvolila klasické demografické téma analýzy úmrtnosti, ale přistoupila k němu z pohledu vícečetných příčin úmrtí a ukázala, jak na toto téma lze aplikovat v této oblasti zatím jen ojediněle užívanou analýzu sítí, a to za využití dat za populaci USA, která jsou volně dostupná. Z několika úhlů pohledu a na řadě různých ukazatelů autorka v práci ukazuje, co všechno tato metodologicky i výpočetně náročná metoda umožňuje o příčinách úmrtí a jejich vztazích zjistit. Diplomová práce ve svém výsledku výrazně převyšuje požadavky kladené na tento typ prací. Autorka použitím analýzy sítí na administrativní data dokázala odhalit a popsat vztahy a souvislosti, které tradičnímu epidemiologickému výzkumu unikají. Analýza vícečetných příčin smrti se v jejím podání ukázala jako velmi nadějný směr k popisu epidemiologického profilu vyspělých populací, k formulaci hypotéz budoucího vývoje jejich struktury úrovně nemocnosti a úmrtnosti. 

Mgr. Karolína Leifertová, obor Ochrana životního prostředí
Diplomová práce Mgr. Karolíny Leifertové s názvem: „Nové perfluorované látky v životním prostředí“ se soustředí na toxicitu perfluorovaných uhlovodíků, a to hlavně srovnání PFOS a PFOA s novými látkami hexafluorpropylenoxid-dimerní kyselina GenX a hexafluorpropylenoxid trimerní kyselina HFPO-TA. Pro testování byly použity gonadální a jaterní buněčné linie pstruha duhového s využitím celé řady testů cytotoxicity, jako jsou testy viability, aktivace cytochromu P450 1A (ethoxyresorufin-odeethyláza, EROD) a měření tvorby reaktivních forem kyslíku. Práce je velmi významně interdisciplinární a obsahuje velké množství unikátních výsledků, které budou předmětem publikace v odborném časopise. Výsledky mimo jiné ukázaly, že nové nerestrikované náhrady zakázaných PFOS a PFOA jsou v několika ohledech i toxičtější než původní látky, které se dostaly na seznam Stockholmské konvence. Práce je velmi kvalitně sepsána a na vysoké odborné úrovni. 

 RNDr. Zuzana Cihlářová, Ph.D., studijní program Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
Je absolventkou doktorského studijního programu Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Zabývá se vzájemným propojení mezi poškozením DNA, zpracováním RNA a lidským neurologickým onemocněním. Její práce „Chybná oprava DNA a poruchy v metabolismu RNA spojené s lidským neurologickým onemocněním“, kterou publikovala jako první autorka v prestižním časopise Nature Communications, odhaluje skutečnosti, které by mohly přispět k vývoji nových terapeutických přístupů k léčbě nebo prevenci neurologických onemocnění. 

Denise-Liu` Leone Ph.D, studijní obor Organická chemie
Dr. Leone ve své disertaci vyvinula originální metodiky modifikace nukleotidů a DNA diketony a glyoxalovou skupinou pro selektivní cross-linkování s argininem a peptidy a proteiny obsahujícími tuto aminokyselinu. Metoda má potenciál pro aplikace v DNA proteomice, konstrukci biokonjugátů a kovalentní inhibici enzymů. Tato vysoce nadstandardní práce byla publikována ve 2 originálních publikacích v prestižních časopisech (Angew. Chem. a Chem. Eur. J.). Získala cenu A. Holého za nejlepší poster na konferenci IRT Nucleosides Nucleotides and Nucleic Acids ve Stockholmu (2022). 

Mgr. Kateřina Zajícová Ph.D.,  studijní obor Fyzická geografie a geoekologie
Disertační práce  „The variability of soil organic carbon pool and the potential of ground-penetrating radar in its estimating“ je souborem článků, jejichž společným jmenovatelem je aktuální téma stanovení množství půdního organického uhlíku v lesních půdách, nalezení faktorů, které jeho množství ovlivňují, a otestování či nalezení metody umožňující stanovit množství půdního uhlíku s využitím pozemního georadaru. Práci lze bezpochyby považovat za průkopnickou a velmi cenou. Aplikace pozemního geradaru v pedologickém výzkumu je slibným směrem, o čemž svědčí i ohlas na velmi podrobnou rešeršní publikaci shromažďující dílčí poznatky o použití georadaru. Článek publikovaný v prestižním časopise Geoderma v polovině roku 2019 již má k 10.10. 2022 38 citací v databázi WoS.

Mgr. Magdaléna Peřestá Ph.D., studijní program Aplikovaná geologie

Ve své práci "Vazba arzenu v redukčních podmínkách bohatých organickou hmotou" se zabývá chováním arzenu v redukčních podmínkách bohatých arzenem, které vedou ke vzniku sulfidických fází. Toto téma je zcela nové a aktuální, protože má značný potenciál v sekvestraci rozpuštěného arzéenu v prostředí umělých mokřadů. V rámci práce se podařilo přinést řadu fundamentálních poznatků k procesu nízkoteplotního vzniku sulfidů arzenu v heterogenním prostředí půd. Tyto poznatky se autorce podařilo úspěšně aplikovat do přírodních systémů a vzniklé studie představují základní kameny pro aplikovaný výzkum v této oblasti. O kvalitě výzkumu svědčí publikace práce v prestižních časopisech v daném oboru s vysokým IF. Součástí disertační práce jsou čtyři publikace, dvě autorské práce byly publikovány v časopisech Geochimica et Cosmochimica Acta, který je všeobecně považován za nejprestižnější geochemický časopis. Další dva publikační výstupy z doktorského study byly publikovány v neméně přestižních časopisech Chemosphere a Applied Geochemistry. 
 

Ing. Oldřích Lhotský Ph.D. , studijní obor Enviromentální vědy
Disertační práce "„Enviromentální vědy, Studium pokročilých sanačních technologií pro rekalcitrantní polutanty“ představuje soubor 7 publikací na jednotné téma týkající se především na testování a optimalizaci metod založených na modifikacích a cíleném zlepšování přirozených mikrobiálních procesů pro odstraňování perzistentních polutantů. Tyto inovativní metody byly pilotně testovány na reálných kontaminovaných lokalitách a matricích a jejich účinnost byla sledována v příslušných prostředích. Pilotní testy obecně potvrdily potenciál modifikací a kombinací bioremediačních technologií tím, že odhalily významné zvýšení účinnosti odstraňování řady perzistentních kontaminantů. Výsledky jsou dále prezentovány ve formě publikací většinou ve špičkových časopisech patřící do Q1 a D1. Ondřej Lhotský plnil v průběhu studia svoje studijní povinnosti  a zároveň se účastnil nad rámec povinností řady odborných specializovaných kurzů konferencí.

​Dr. rer. nat. Mgr. Dominika Zákutná, katedra anorganické chemie
Již v průběhu magisterského studia působila jako výzkumný pracovník na Fyzikálním ústavu AVČR a na Výzkumném ústavu v Řeži. Doktorský stupeň pak absolvovala v rámci sdruženého studia na Univerzitě v Kolíně (Německo) aInstitut Laue-Langevin v Grenoblu (Francie). Po získání doktorského titulu se vrátila nakatedru anorganické chemie PřF UK, kde od té doby působí na pozici odborného asistenta.
Její vědecké zaměření spadá hlavně do oblasti magnetických nanočástic a nanomateriálů. Její výzkum 
se pohybuje na hraně mezi materiálovou chemií a fyzikou, o čemž vypovídá i seznam metod, které má
ve svém repertoáru. Dr. Zákutná si také již vybudovala řadu kontaktů v zahraničí, díky nimž má přístup
k nejmodernějším přístrojovým metodám, které nejsou často v tuzemsku dostupné. Publikační aktivita Dr. Zákutné je velmi bohatá, přičemž většina prací byla publikována v prestižních mezinárodních časopisech. Je autorkou 17 publikací (166 citací, H-index 7). O jejím vědeckém renomé vypovídá i dlouhý seznam jejích konferenčních příspěvků.

RNDr. Jan Tumajer, Ph.D.,  katedra fyzické geografie a geoekologie
Dlouhodobě se věnuje aplikacím letokruhových analýz ve fyzické geografii a geoekologii se zaměřením na vliv klimatických změn na ekosystémy. Prostřednictvím procesních modelů růstu dřevin studuje, jak se klimatické trendy odráží v růstových trendech stromů a keřů. Po absolvování doktorského studia na Přf UK zde krátce působil a následně absolvoval postdoktorský pobyt na Univerzitě Greifswald v Německu. Po jeho ukončení opět působí na Přf UK. V rámci svých odborných aktivit doposud publikoval 25 IF studií, některé z nich v těch nejlepších oborových časopisech jako je Global Change Biology či New Phytologist. Řada z těchto publikací má často přes 30 citací. Jan Tumajer rozvinul celou řadu funkčních mezinárodních spoluprací (Švýcarsko, Španělsko, Německo). Získal několikrát cestovní grant v rámci konsorcia Interact. Vedle skvělé publikační činnosti je aktivní i na poli pedagogickém, stál u zrodu nového volitelného předmětu (R a Phyton ve fyzické geografii). 

RNDr. Filip Scheiner, Ph.D., Ústav geologie a paleontologie
Byl excelentním studentem již v bakalářském a magisterském stupni, doktorandské studium ukončil s oceněním „cum laude“.  Jako doktorandský student dvakrát obdržel významnou americkou cenu pro studenty mikropaleontologie „Joseph A. Cushman Award for Student Travel“. Jeho vědecký výzkum ubírá vlastním směrem, věnuje se velice moderní problematice netradičních geochemických markerů v paleoenvironmentálních rekonstrukcích, v současné době jako jediný v ČR pracuje s možností využití izotopů Nd v paleoceánologických modelech a jako jeden z mála využívá data z organické geochemie. Metodiku rozvíjí ve spolupráci s Geologickým ústavem AV ČR a s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR, využívá i konzultace s předními zahraničními pracovišti. Výsledky publikuje v předních zahraničních periodikách - převážně v nejprestižnějších časopisech kategorie Q1, případně D1 (např.  Geochemistry, Geophysics, Geosystems; Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology). Má respektovanou pozici v evropské mikropaleontologické komunitě. 

RNDr. Martin Bilej, DrSc.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Svou diplomovou práci vypracoval již v Mikrobiologickém ústavu (dříve ČSAV, nyní AV ČR). Ve výzkumu se věnuje srovnávací imunologii, zejména imunologii bezobratlých živočichů. Působil v belgickém Institute of Molecular Biology, navštěvoval Laboratoř buněčné imunologie bruselské univerzity v rámci společných projektů podporovaných FWO, BWS a NATO. Jeho výzkumné skupině se podařilo identifikovat a na molekulární i funkční úrovni charakterizovat několik proteinů významných pro přirozenou imunitu annelid. Martin Bielj je členem České imunologické společnosti a International Society of Developmental and Comparative Society. Působí jako člen Odborného poradního orgánu MŠMT programů Eureka a Eurostars. Je autorem nebo spoluautorem 84 vědeckých článků (1531 citací, H-index 21), 115 příspěvků na kongresech, spoluautorem nebo spolueditorem dvou knih. Byl řešitelem dvanácti výzkumných projektů od českých poskytovatelů a pěti bilaterálních projektů, přednáší studentům magisterského a doktorského studia na PřF UK a je mj. členem Vědecké rady Univerzity Karlovy.

prof. RNDr. Oldřich Fatka, CSc.
Působí na PřF UK od roku 1994. Od začátku své vědecké kariéry se věnuje biostratigrafii a paleoekologii spodního paleozoika Barrandienu (zvláště kambria a ordoviku). Vyhledává a aktivně řeší moderní vědecké otázky, které souvisí zejména s vývojem trofických vztahů v nejstarších společenstvech mořských bezobratlých a jejich ontogenezí. Ihned po nástupu na Ústav geologie a paleontologie PřF UK se prof. Fatka aktivně zapojil do výuky, jeho významným přínosem pro fakultu je též založení a vedení mikrofytopaleontologické laboratoře. Je dlouholetým členem Oborové rady doktorandského studia Geologie, i členem Vědecké rady fakulty. Mimo fakultu působí v redakčních radách odborných paleontologických časopisů a je korespondenčním členem subkomisí pro kambrickou a ordovickou stratigrafii u Mezinárodní stratigrafické komise. Vědecká a výzkumná činnost profesora Fatky je velmi rozsáhlá. To dokládá více než 79 původních vědeckých publikací na Web of Science a zvláště jejich citační ohlas (1129 citací) a H-index 17 (3200 citací a H-index 29 na Google Scholar). Své vědecké výsledky pravidelně prezentuje na významných mezinárodních konferencích. Tyto parametry ilustrují vysoké mezinárodní renomé prof. Fatky v oblasti paleontologie spodního paleozoika a v posledních letech zvláště detailního studie tafonomie a populační dynamiky raně fanerozoických mořských společenstev.  V těchto oblastech je mezinárodně uznávaným odborníkem. 

prof. Ing. Shah Wali Faryad, CSc. 
Působí na PřF UK od roku 2002. Vědecky prof. Faryad působí v oboru metamorfní petrologie a v tomto oboru také vybudoval svojí unikátní výzkumnou skupinu. V současnosti skupina řeší vysoce aktuální problematiku metamorfních reakcí v ultra-vysokotlakých podmínkách subdukčních a orogenních zón. Vědecká a výzkumná činnost Wali Shah Faryada je velmi rozsáhlá. To dokládá nejen více než 80 původních vědeckých prací v prestižních zahraničních časopisech v oborech věd o Zemi, ale také citační ohlas těchto prací v globální vědecké komunitě (~1600 citací dle Web of Science, 2656 citací dle Google Scholar) a h-index 26 (Web of Science). Mezinárodní renomé získal zejména svými příspěvky v oblasti výzkumu ultra-vysokotlakých hornin, kde spolupracoval se špičkovými vědci v oboru v rámci Task Force IV, International Lithosphere Program.  Wali Shah Faryad se aktivně věnuje výuce, jeho nesporným přínosem pro rozvoj kvality výuky na PřF UK bylo zajištění financí pro vybavení učebny mikroskopie moderními polarizačními mikroskopy, které jsou studenty využívány na denní bázi. Wali Shah Faryad byl vedoucím Ústavu petrologie a strukturní geologie, je členem vědecké rady geologické sekce a vědecké rady PřF UK a zároveň je členem oborové rady geovědních oborů na PřF UK. V rámci svého působení na PřF UK se podílel na rozvoji instrumentálního zázemí geologické sekce, zejména pak inicioval založení laboratoře Mikrosondové analýzy akvizicí FEG mikrosondy Jeol. Tato laboratoř je standardně využívána pracovníky a studenty napříč pracovišti nejen Přírodovědecké fakulty UK, ale i celé univerzity a řady ústavů Akademie věd ČR.

RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.
Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK a následně i dějiny filosofie na Filozofické fakultě UK. Působil v Ústavu molekulární genetiky ČSAV a věnoval se technologii sekvenování DNA. V roce 1983 obhájil kandidátskou práci zaměřenou na sekvenční analýzu genomu bakteriofágů. Během své aspirantury se začal zajímat o postupy syntézy oligonukleotidů a jejich možností při konstrukci syntetických genů a úzce spolupracoval i se skupinami z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Během emigrace ve Spojených státech amerických pracoval pro biotechnologickou start-up společnost Agouron Pharmaceuticals, kde se zapojil do programu zaměřeného na HIV proteázy a věnoval se výzkumu struktury a funkce reverzní transkriptázy viru HIV. Od roku 1997 vedl multidisciplinární tým zaměřený na problematiku opravy DNA s možným uplatněním při léčbě rakovinných onemocnění a stal se výkonným ředitelem Výzkumného centra rakoviny firmy Pfizer. Po návratu do České republiky se stal na dvě funkční období ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V této době začala i širší spolupráce ústavu s PřF UK, která je v současnosti reflektována i podporou Nadačního fondu Přírodovědecké fakulty.

Doc. RNDr. Svatopluk Matolín, DrSc.
V roce 1967 absolvoval na Přírodovědecké fakultě UK obor obecná biologie. Absolvoval kurz Mezinárodní agentury pro atomovou energii v USA, byl řešitelem vědecko-výzkumných kontraktů MAAE, zúčastnil se krátkodobých stáží ve Francii, Švýcarsku, Rusku, Polsku, Maďarsku, Německu, Rakousku, Finsku, Švédsku a Egyptě, do roku 1983 pracoval v Entomologickém ústavu ČSAV. Poté absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu, obor metodika a organizace. Působil jako vědecký pracovník v Histologickém a embryologickém ústavu FVL UK, kde se současně podílel i na výuce. Publikoval 64 samostatných vědeckých prací, z nichž 40 bylo uveřejněno v časopisech s I.F. (16 v zahraničí). Habilitoval v roce 1996 prací „Srovnání výsledků histochemické analýzy svalových biopsií s výsledky funkčních testů a magnetické rezonanční spektroskopie“. Od roku 1996 je členem katedry tělesné výchovy Přírodovědecké fakulty, do roku 2010 ve funkci vedoucího KTV. Doc. Matolín patří k nejvýznamnějším osobnostem vysokoškolské tělesné výchovy. Tuto skutečnost potvrzuje dlouhá řada akademických funkcí, které docent Matolín vykonával. V roce 2010 byl oceněn medailí TIBI GRATIAS, která mu byla udělena Českou asociací univerzitního sportu.

Prof. RNDr Jitka Rychtaříková, CSc.
Absolvovala na PřF UK obor geografie, v roce 2005 byla jmenována profesorkou demografie na UK. Svou pedagogickou a vědeckou prací mimořádně zasloužila o rozvoj demografie nejen na Přírodovědecké fakultě, kde vedla Katedru demografie a geodemografie, ale demografii přednášela i na dalších fakultách UK (např. Filosofické nebo Fakultě sociálních věd). Kromě toho byla činná v hlavním výboru České demografické společnosti. Několikrát pobývala profesně v zahraničí, dlouhodobě přispívá do prestižních domácích i zahraničních vědeckých časopisů. Prof. Rychtaříková se mimořádně zasloužila o rozpracování pokročilých metod uplatňovaných v současné demografii, zvláště v aplikované demografii. Doménou jejího výzkumu jsou analýzy populačních trendů České republiky a vyspělých zemí a regionální a sociální aspekty demografických procesů. Je autorkou či spoluautorkou více než tří set vědeckých textů, z nichž mnohé byly publikovány v prestižních zahraničních časopisech. Významná byla její účast na vydání učebnice Základy demografie v roce 1986. Prof. Rychtaříková byla řešitelkou či spoluřešitelkou 11 zahraničních a 12 domácích výzkumných projektů. Do praxe připravila již několik generací demografů, kteří dnes již sami reprezentují českou školu demografie jak v České republice, tak na mezinárodním poli.

RNDr. Olga Votrubová
Nastoupila na Přírodovědeckou fakultu jako studentka již v r. 1959 a svou diplomovou práci vypracovala na Katedře fyziologie rostlin. Od té doby trvale působila na této katedře, kde se stala hlavní osobností zajišťující kontinuitu oboru anatomie a cytologie rostlin na PřF UK na několik dekád. Napsala řadu vynikajících skript a učebnic, nebo se na nich významně spoluautorsky podílela. Tím zcela zásadně přispěla k rozvoji nejstarší školy anatomie rostlin na území Česka a Slovenska, založenou prof. Bohumilem Němcem koncem 19. století. Kvalitu těchto textů dokumentuje jejich trvalá obliba mezi studenty na různých univerzitách, ale i to, že jsou používány jako oborový standard. Je třeba připomenout, že Olga Votrubová velkou část svého produktivního věku strávila na PřF UK v nelehké době socializmu, který tlumil vědeckou spolupráci se zeměmi za železnou oponou, po revoluci začala intenzivně publikovat se svými žáky v pozici seniorního autora v prestižních časopisech oboru, jako je New Phytologist (např. Soukup et al. 2007- citováno 123x); Annals of Botany. (Seago et al. 2005, citováno 132x).  O získání vědecko-pedagogických titulů již po revoluci neusilovala – přesto se jí podařilo prokázat excelenci jak ve výuce, tak anatomickém výzkumu. Po revoluci se v r. 1989 stala tajemníkem katedry, později zástupcem vedoucího katedry, členem Oborové rady tehdejšího vzdělávacího programu anatomie a fyziologie rostlin (dnes nástupný program EBR). V posledních letech začala předávat výuku studentů, ale dále se intenzivně věnovala celoživotnímu vzdělávání a po prof. Nátrovi převzala garantství kurzu U3V Svět rostlin, které zajišťovala do roku 2019.

Doc. RNDr. Karel Zvára, CSs.
Vystudoval matematiku na MFF UK a matematické statistice zůstal věrný po celou svou kariéru. Zajímal se také o aplikace statistiky v přírodních vědách. Spolupracoval s lékaři i biology a záhy začal učit statistiku na PřF UK. Jeho přednáška Základy biostatistiky byla pro několik generací studentů prvním seznámením a základním zdrojem znalostí o statistice.  Je autorem několika učebnic a skript k různým předmětům. Jeho učebnice Regrese se stala klasikou pro studenty matematické statistiky a  podobně i jeho učebnice Biostatistika slouží již řadu let jako hlavní statistická reference pro studenty přírodních věd nejen na UK, ale i na jiných školách. Docent Zvára  vedl desítky studentských prací a na řadě dalších se podílel jako konzultant. Bylo by těžké spočítat, kolika studentům pomohl při statistické analýze pro jejich dizertační nebo diplomové práce. Doc. Zvára je rovněž autorem a spoluautorem mnoha publikací. Podílel se jako statistik na  výzkumných projektech na PřF UK. Spolupracoval zejména s biology a geografy. Spolu se svou ženou prof. Janou Zvárovou, která byla také vynikající aplikovaná statistička, se podílel na popularizaci statistiky mezi lékaři a stále pracuje na výzkumných projektech na 1. LF UK.  V neposlední řadě je docent Zvára velmi skromný a milý člověk., oblíbený mezi studenty i kolegy. I když se letos rozhodl, že  odejde na zasloužený odpočinek, věříme, že i dál bude pro své kolegy zdrojem statistické inspirace a nápadů.

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Publikováno: Pondělí 05.12.2022 14:25

Akce dokumentů