Laureáti pamětních medailí Přírodovědecké fakulty

Fotografie ze slavnostního aktu 

Ocenění z rukou děkana fakulty prof. RNDr. Jiřího Zimy, CSc. převzali: 

doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc.

Docent Ivan Bičík je významným českým a mezinárodně uznávaným geografem, který se dlouhodobě věnuje zejména využití krajiny a jejím proměnám. Je dlouhodobě aktivní v Mezinárodní Geografické Unii (IGU), kde řídil pracovní komisi Land Use /Land Cover. Doc. Bičík je mimořádně aktivní na poli mezinárodní spolupráce. Je považován za „duchovního otce“ tzv. Amerického semestru, přímé spolupráce ve výuce s prestižní americkou univerzitou Dartmouth College, trvající více než čtvrt století. Je mimořádně aktivní v pedagogické práci, ale i v organizačních aktivitách fakulty. V prvním porevolučním období působil jako studijní proděkan, opakovaně vedl katedru sociální geografie a regionálního rozvoje. Byl dlouholetým prezidentem České geografické společnosti.

prof. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc., Ph.D.

Profesor Jaroslav Brůžek je významným představitelem české i světové antropologie, který část svého velmi produktivního vědeckého života strávil na Univerzitě Bordeaux v pozici Directeur de Recherche, kde mimo jiné umožnil doktorské pobyty pod dvojím vedením svým mladším kolegům, kteří jsou v současné době bez nadsázky vůdčími osobnostmi oboru. Jeho zásluhy o obor jsou tak neocenitelné z hlediska pedagogické i vědecké výchovy budoucích či stávajících antropologů. Velmi obsáhlá vědecká činnost prof. Brůžka ve velké specializační šíři od evoluce přes bioarcheologii až po forenzní antropologii včetně výuky a popularizace vědy ho v současné době činí nejvýraznější osobností české antropologie.

RNDr. Ivana Císařová, CSc.

Doktorka Ivana Císařová patří mezi vědecky nejplodnější osobnosti Přírodovědecké fakulty a věnuje se především moderním rentgenostrukturním metodám řešení struktur pevných látek, anorganických i organických látek, včetně například proteinů. Její vědecký výkon přesahující ke dnešku 600 odborných článků je neuvěřitelný. Podstatné však je skutečnost, že v drtivé většině případů byly podklady pro tyto publikace naměřeny a vyhodnoceny osobně. Doktorka Ivana Císařová je velkou osobností v oboru české a minimálně evropské rentgenostrukturní analýzy a je nositelkou několika cen.

prof. RNDr. Petr Čepek, CSc.

Profesor Petr Čepek spojil prakticky celý svůj vědeckopedagogický život spojil s fakultou, kde promoval v r. 1958. Jeho přednášky a následně náročné ústní zkoušky se staly doslova legendárními a na naší fakultě vychoval několik generací geologů. Byl vždy i vzorem osobní statečnosti a nejvyšších morálních a lidských kvalit. Po Sametové revoluci v listopadu 1989 se s energií sobě vlastní vrhnul do vytváření nové svobodné fakulty a od roku 1991 řídil fakultu po 2 období ve funkci děkana, rovněž 3 roky působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Za jeho vedení byly položeny základy pro moderní svobodné fungování fakulty. Jeho přínos pro celou Přírodovědeckou fakultu byl v tomto směru obrovský a čerpáme z něj dodnes

prof. RNDr. Miloslav Černý, DrSc.

Profesor Miloslav Černý je ústřední postavou české chemie sacharidů, které se věnoval od padesátých let 20. století a které tvoří těžiště jeho vědecké práce. Velmi úspěšně si vedl i jako pedagog a na katedře organické chemie, kde po celou svou kariéru působil, vždy dbal o vysokou úroveň přednášek. Podílel se na zavedení výuky stereochemie, reakčních mechanismů a fotochemie, kde se opíral o své mimořádné znalosti organické chemie. Zastával řadu organizačních funkcí a byl členem řady redakčních rad. Staral se o středoškolské zájemce o chemii, kde byl dlouholetým organizátorem Chemické olympiády. Je nositelem mnoha vyznamenání a medailí odborných společností i Univerzity Karlovy.

prof. RNDr. Hana Čtrnáctová, CSc.

Profesorka Hana Čtrnáctová je nepřehlédnutelnou osobností v oboru teorie vyučování chemii na fakultě i v celé ČR. Je zástupkyní ČR v Divizi chemického vzdělávání EuCheMS, regionálním reprezentantem v International Organization for Science and Technology Education, zástupkyní ČR v European Science Education Research Association, členkou redakčních rad čtyř zahraničních časopisů.  Jejím hlavním zaměřením je problematika orientovaná na tvorbu učiva chemie na základních a středních školách, zvláště v souvislosti s metodou badatelsky orientované výuky, a na vzdělávání učitelů chemie. Je jednou z hlavních spojek fakulty ke středních školám.

prof. RNDr. Ladislav Feltl, CSc., 

Profesor Ladislav Feltl je s fakultou spojen od roku 1960, kdy se jako mladý asistent začal věnovat plynové chromatografii a především studiu interakcí v systému strukturně podobných látek jako geometrických a optických isomerů, kde se stal skutečným průkopníkem. Na Přírodovědecké fakultě zaujímal řadu významných pozic, kde kromě rozsáhlé výukové a výzkumné činnosti byl i dvakrát proděkanem, vychoval mnoho analytiků, kterým byl vždy vzorem. Je stále aktivní jako emeritní profesor a neustále velmi využívaný jako člen mnoha komisí na fakultě i jiných školách a promotor na našich promocích, které nikdy neodmítne.

doc. RNDr. Jiří Fišer, CSc.

Docent Jiří Fišer se během svého působení na Katedře fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty zabýval teoretickou a výpočetní chemií a výukou chemické struktury, kvantové chemie, molekulové spektroskopie, molekulové symetrie, a fotochemie. Jeho specializovanými přednáškami mnoho významných vědců současné teoretické fyzikální chemie a příbuzných oborů. Docent Jiří Fišer je autorem či spoluautorem řady původních článků a dvou monografií týkajících se kvantové chemie a molekulové symetrie.

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.

Docent Petr Folk v posledních desetiletích významně ovlivnil fungování Přírodovědecké fakulty. Již téměř 30 let vede laboratoř, která se na špičkové úrovni věnuje molekulárnímmechanismům regulace genové exprese. Vyučuje jak základní biochemii, tak pokročilé kurzy o buněčné signalizaci, ve všech případech s mimořádnou erudicí a vysokými nároky na sebe jako pedagoga i na studenty. Jako proděkan byl na své sekci tím, kdo svým mimořádným nasazením a pracovitostí přispěl k jejímu rozvoji a současné vědecko-pedagogické excelenci. Funkční období doc. Petra Folka jako proděkana byla mj. spojena s přípravou velkých infrastrukturních projektů (BIOCEV, BIOCENTRUM Albertov), kde jeho aktivita mimořádně přispěla k jejich úspěšné realizaci a přípravě jejich realizace.
Cenu převzal kolega doc. Vladimír Krylov.

prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc.

Profesor Bohuslav Gaš působil v několika řídících funkcích: dvě období byl proděkanem naší fakulty, prorektorem Univerzity Karlovy, dvakrát děkanem fakulty. Obdržel stříbrnou a zlatou medaili Univerzity Karlovy za zásluhy. Po dvě funkční období byl členem předsednictva Grantové agentury České republiky. Ve své vědecké práci se zabýval teorií a instrumentací elektromigračních separačních metod. V tomto oboru obdržel medaili Arnolda O. Beckmana za celoživotní příspěvek k teorii a praxi elektroforézy. Byl a je řešitelem mnoha vědeckých projektů, editorem zahraničních odborných časopisů a školitelem mnoha studentů všech stupňů studia.  Cenu převzal kolega prof. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D.

prof. RNDr. Martin Hampl, DrSc.

Profesor Martin Hampl patří mezi nejvýznamnější osobnosti české, ale i mezinárodní geografie. Přínos profesora Hampla spočívá zejména v jeho vědecké práci, zahrnující náročné teoretické studie, ale i jejich praktické aplikace, se kterými se např. v podobě územního členění státu denně setkává každý z nás. Za své více jak padesátileté působení na katedře úspěšně vedl nepřeberné množství diplomantů a doktorandů, k úspěšnému habilitačnímu řízení dovedl řadu svých mladších spolupracovníků. Po roce 1990 se stal prvním vedoucím katedry sociální geografie v obnovených demokratických poměrech, v neposlední řadě je zakládajícím členem Učené společnosti. 
Cenu převzal syn Mgr. Ondřej Hampl.

doc. RNDr. Vladimír Hanák, CSc.

Docent Vladimír Hanák je vrcholným představitelem české zoologie, jeho vynikajících úspěchů i renomé, které česká zoologie v mezinárodním měřítku požívá. Stal se přímým učitelem drtivé většiny dnešních českých zoologů. Je mimo jiné autorem klíčových a prioritních zjištění o biologii netopýrů. Jako jeden z prvých vědců se věnoval povaze přirozené rozmanitosti organismů a jejich evoluční dynamiky. Jeho bohatá vědecká a pedagogická činnost byla doplňována i činností v orgánech ochrany přírody. Docent Vladimír Hanák je osobností vysoce kreativní, široce vzdělanou, kultivovanou, názorově pevnou a lidsky bohatou a pro své kolegy a žáky se stal jejich celoživotní inspirací. 
Cenu převzal kolega prof. Ivan Horáček.

prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc.

Profesor Ivan Horáček je klíčovou postavou zoologického bádání a výuky na naší fakultě. Jeho pedagogické aktivity měly velký dopad na vědecko-pedagogické profilování a personální rozvoj zoologie i v celé ČR. Je mimořádnou vědeckou a pedagogickou osobností s nevídaným rozkročením zájmů od speleologie, historie přírodního prostředí a obratlovčích společenstev čtvrtohor, až po otázky taxonomie a evoluce drobných savců, odontologie, či evolučně-vývojovou biologii. Profesor Horáček je člověk, jehož přesahy na polích badatelských, výukových i společenských významně ovlivnily fungování Přírodovědecké fakulty UK. 

prof. RNDr. František Hrouda, CSc.

Profesor František Hrouda je mezinárodně uznávaným odborníkem na studium magnetické anizotropie hornin a je vynálezcem kapamůstků AGICO, které se staly celosvětovými standardy pro měření magnetické susceptibility hornin. Metody jeho výzkumu jsou stále aplikovány na všech ústavech Geologické sekce a pod jeho vedením vznikla řada vynikajících článků publikovaných v prestižních mezinárodních časopisech v oboru sedimentů, toku tavenin a také směru deformace v kůrových i plášťových horninách. Prof. Hrouda reprezentuje naši fakultu a univerzitu na mezinárodních fórech, kde často působí jako pořadatel odborných sekcí nebo jako klíčový řečník, a je zván přednášet a vést kurzy na univerzitách v Evropě, Asii i Americe.

prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc.

Profesor Bohumír Janský je významným českým geografem a hydrologem. Dlouhodobě se zabývá problémy s vodou, otázkami povodní, sucha a krajiny a výzkumem rizikových procesů ve velehorských oblastech Jižní Ameriky a Střední Asie. V mezinárodním měřítku je známý zejména díky organizací dvou mezinárodních expedic, při nichž byly objeveny a poprvé zmapovány prameny největšího světového veletoku Amazonky. Je mimořádně aktivní osobností s širokým záběrem. Vedle aktivního působení na fakultě je např. dlouholetým předsedou národního výboru Oceánografické komise UNESCO nebo prezidentem Iberoamerické společnosti a široké veřejnosti je známý z popularizace vědy v médiích. 

doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc.

Docent Emil Jelínek patří mezi významné české vědce zabývající se geochemií hornin. Ve svém profesním životě se věnoval zejména geochemii magmatického procesu a fázovým vztahům v asociacích vysokotlakých a vysokoteplotních hornin. Vychoval desítky studentů a z pozice vedoucího pracovníka umožnil rozvoj environmentální geochemie, která v současnosti patří mezi vlajkové lodi výzkumu na geologické sekci. Byl členem vědeckých a redakčních rad i řady profesních organizací. Opakovaně působil jako ředitel Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů a přispěl též k rozvoji geologické sekce, v jejímž čele stál  jako proděkan po dvě funkční období. 
Cenu převzal kolega prof. Vojtěch Ettler.

prof. RNDr. Josef Ježek, CSc.

Profesor Josef Ježek se zabývá výukou geostatistiky a matematického modelování a aplikacemi matematiky na problémy přírodovědných oborů, zejména geologie. Ve své vědecké práci spolupracoval na řadě výzkumných projektů s našimi i zahraničními geology. Byl opakovaně hostujícím profesorem na pařížských univerzitách, na univerzitě ve Strasburgu, přednášel v Londýně, Oxfordu a Mnichově. Podílel na formování nově vytvořeného Ústavu aplikací matematiky a výpočetní techniky, kdy byl celkem pět funkčních období jeho ředitelem. Má velkou zásluhu i na vybudování celofakultní počítačové sítě a počítačových učeben pro studenty.

prof. RNDr. Jan Kalvoda, DrSc.

Profesor Jan Kalvoda je předním českým geografem a geomorfologem. Mimořádně se zasloužil o rozvoj oboru fyzická geografie na Přírodovědecké fakultě svojí pedagogickou a vědeckou činností. Přispěl k poznání zejména v geomorfologickém vývoji horských oblastí, stratigrafii a dynamice reliéfu střední Evropy v kenozoiku. Je aktivní na poli mezinárodní spolupráce a na Přírodovědecké fakultě byl aktivní v řadě rolí - jako proděkan, vedoucí katedry, oborový garant, člen vědecké rady a dlouhodobě je aktivní reprezentant Přírodovědecké fakulty v různých významných hodnotících komisích a grémiích. 

prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc.

Profesor Vladimír Karpenko se zabýval biofyzikální chemií a výukou fyzikální chemie, biofyzikální chemie, koloidní chemie a historií chemie. Paralelně se svou vědeckou činností v biofyzikální chemií se systematicky věnoval dějinám alchymie a starší chemie, přičemž v této oblasti dosáhl mezinárodního věhlasu. Profesor Karpenko byl a stále je i velmi aktivním popularizátorem vědy. Je autorem či spoluautorem řady odborných článků, několika lexikonů, encyklopedií, monografií, učebnic, populárně-vědeckých knih, kapitol v knihách a více než 3000 příspěvků v populárně-naučných médiích.

prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.

Profesor Pavel Kovář je významný vegetační a krajinný ekolog, jehož vědeckým zájmem je především interakce člověka a krajiny, jimž se věnoval v řadě odborných publikací. V letech 2003 – 2009 působil jako děkan Přírodovědecké fakulty a dále v různých organizačních funkcích v rámci Akademie věd České republiky a Ministerstva životního prostředí. Velkou měrou se podílel na popularizaci krajinné ekologie, ale i dalších biologických disciplín a vědecky vychoval mnoho studentů. Rád publikuje a vydal mnoho učebních textů, ale i populárních publikací. Působil a působí jako člen nebo předseda redakčních rad několika časopisů a za svou všestrannou činnost již obdržel řadu medailí. 

doc. RNDr. Jiří Luštinec, CSc.

Docent Jiří Luštinec se zásadním způsobem zasloužil o podstatnou koncepční transformaci katedry fyziologie rostlin, nynější katedry experimentální biologie rostlin a odborném zaměření katedry, které mimo jiné rozšířil o molekulárně biologické a buněčně biologické přístupy, které na katedře před r. 1990 prakticky chyběly. Svými intenzivními zahraničními kontakty nastartoval rozvoj katedry v moderní badatelské pracoviště s širokými kontakty v mezinárodní vědecké komunitě a udal směr vývoji katedry, který ji utváří až dodnes.
Medaili převzal  profesor Viktor Žárský.

doc. RNDr. Anton Markoš, CSc.

Docent Anton Markoš spojil s Přírodovědeckou fakultou celý svůj profesní život, tedy od počátku studia v r. 1967 až do dneška. Vždy byl vynikajícím pedagogem, který vyučoval buněčnou a molekulární biologii a vývojovou biologii a jeho cvičeními prošly tisíce studentů. Patří k těm, kteří se svou každodenní obětavou prací podíleli na zachování dobré úrovně fakulty a jejích absolventů. Doma i v zahraničí publikoval několik výjimečných monografických prací. Jeho přínos z perspektivy teoretické biologie je v tomto směru na české intelektuální scéně od 90. let dodnes naprosto nepřehlédnutelný.

prof. RNDr. Milan Matolín, CSc.

Profesor Milan Matolín je předním odborníkem v oboru jaderné geofyziky, který je zakladatelem tohoto oboru. Radiometrii zůstává věrný i v současnosti, kdy je v roli emeritního profesora stále vědecky a pedagogicky činný. Vychoval několik generací geofyziků, kteří si na jeho přednáškách cenili precizní a poctivý přístup a důraz na detail. Pořádá řadu kurzů pro zájemce z praxe a pro zahraniční studenty v rámci World Nuclear University. Jeho srovnávací měření radonu v půdním vzduchu mají věhlas v celém regionu střední Evropy. V řídících funkcích profesor Matolín působil v roli proděkana geologické sekce. Je členem vědeckých a redakčních rad a řady profesních organizací. Dlouhodobě působil i v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni.

prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.

Profesor Bedřich Moldan je jedním z nejuznávanějších odborníků v oblasti problematiky ochrany životního prostředí v ČR. Jeho vědecké aktivity na Karlově univerzitě postupně pokrývaly chemii, geochemii, posléze ochranu životního prostředí a ekologii, ekonomii a vzdělávání. Během své dosavadní mimořádně plodné a široké profesní kariéry působil v Česku i v zahraničí v mnoha funkcích pedagogických, vědeckých, časopiseckých, popularizačních i zastupitelských. Je nositelem řady českých a mezinárodních medailí a jiných ocenění, ke kterým dnes rádi přidáváme stříbrnou medaili Přírodovědecké fakulty.

prof. RNDr. Věra Pacáková, CSc.

Profesorka Věra Pacáková je významnou pedagogickou i vědeckou osobností české analytické chemie. Její vědecká činnost je zaměřena především na separační metody, nejprve na plynovou chromatografii, kterou posléze doplnila o vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii a kapilární elektroforézu, včetně jejich aplikací na biologické a farmaceutické vzorky, se zveřejňováním v předních odborných časopisech s úctyhodným citačním ohlasem.  Ve své pedagogické činnosti vedla mnoho přednášek z analytické chemie, byla školitelkou desítek bakalářských, diplomových i doktorských disertačních prací s rozličnou moderní tématikou. Svým studentům se vždy naplno věnovala, mnohé je naučila a úspěšně je dovedla až do konce studia, přičemž řada z nich dosáhla významných pozic u nás i v zahraničí.

prof. RNDr. Zdena Palková, CSc.

Profesorka Zdena Palková se věnuje studiu kvasinek jako mnohobuněčných organizmů a publikuje v této oblasti originální klíčové nálezy, které iniciují nové směry výzkumu. Svými studiemi umožnila pochopit základní procesy v evoluci mnohobuněčných organizmů a odhalila nové aspekty nádorové biologie, včetně možnosti testování protinádorových látek. Vychovala řadu vynikajících studentů, s nimiž společně vyvinula unikátní techniky přípravy vzorků z kvasinkových kolonií. Její práce jsou zveřejňovány v prestižních časopisech s vysokým impaktem, byla a je řešitelkou mnoha českých a zahraničních grantů a v neposlední řadě je její velkou zásluhou velký podíl na implementaci projektu BIOCEV, v jehož Radě aktivně pracuje.

prof. Ing. Zdeněk Pavlík, CSc., DrSc.

Profesor Zdeněk Pavlík je významný demograf a zakladatel moderní albertovské demografické školy. Zabývá se výzkumem a konceptualizací procesu demografické revoluce a vývoje demografických systémů. Na fakultě působí od 60. let a je významnou osobností demografie na české i mezinárodní scéně. Působil v Populačním oddělení OSN v New Yorku, byl jedním ze zakládajících členů a místopředsedou Evropské asociace pro populační studia (EAPS) a zakládajícím členem a předsedou České demografické společnosti. Na fakultě roce 1990 založil samostatnou katedru Demografie a geodemografie jako moderní pracoviště s širokým mezinárodním záběrem ve výzkumu i výuce.

prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.

Profesor Petr Pyšek je zakládajícím členem katedry ekologie. Je celosvětově jednou z hlavních osobností invazní ekologie, stál u formování tohoto oboru a vykonal v něm obrovské množství teoretické, monitorovací i experimentální práce. Jeho inovativní přístupy mají velký přesah do dalších oborů. Dosud publikoval téměř 400 prací uvedených na Web of Science, často v těch nejprestižnějších časopisech (Nature, Science, PNAS aj.), je druhým nejcitovanějších vědcem působícím v ČR a pravidelně je uváděn v prestižním seznamu ISI Highly Cited Researchers. Z dosud udělených cen jmenujme alespoň prestižní Whittaker Award udělovanou Americkou společností pro ekologii určenou výrazným osobnostem světové ekologie žijícím mimo USA, či Cenu Neuron za významný vědecký objev v oboru biologie.

RNDr. Michael Štorek, Ph.D.

Doktor Michael Štorek je absolventem oboru biochemie a oboru učitelství V roce 1996 odjel do USA, kde v letech 1998 až 2003 studoval chemickou biologii na Harvardove Univerzite. Posledních sedmnact let pracuje v oboru biotechnologií a zaměřuje se na vývoj léků v oblasti vrozene imunity (systém komplementu). Jeho současným působištěm je firma Sanofi, kde vede oddělení výzkumu komplementu. Michael Štorek je úspěšným absolventem naší fakulty, stal se známým v renomovaných zahraničních biotechnologických firmách a se svou alma mater stále udržuje kontakt, podporuje ji a šíří její dobré jméno ve světě.
Medaili převzal bratr Mgr. Ivo Štorek.

prof. RNDr. Jan Tachezy, Ph.D.

Profesor Jan Tachezy je jednou z nejvýraznějších vědeckých osobností současné Přírodovědecké fakulty. S profesorem Kuldou vybudoval na fakultě jedno z prvních moderních pracovišť, Laboratoř molekulární a biochemické parazitologie, kterou dodnes vede. V letech 2007 - 2015 působil jako vědecký koordinátor za UK při budování evropského centra excelence BIOCEV a bez jeho enormního osobního nasazení by dnes projekt BIOCEV s účastí PřF UK neexistoval. Své objevy publikuje v prestižních časopisech. Je školitelem mnoha studentů všech stupňů studia, intenzivně přednáší, je členem řady odborných rad a komisí a minulým i současným řešitelem mnoha grantů.

doc. RNDr. Jitka Vilímová, CSc.

Docentka Jitka Vilímová se zabývá biologií, fylogenezí a komparativní morfologií hmyzu, v současné době především s využitím moderních cytogenetických metod. Na Přírodovědecké fakultě přednáší a školí studenty od roku 1990, přičemž vyškolila řadu významných následovníků, kteří dnes působí ve vědeckopedagogických funkcích na mnoha vysokých školách v rámci ČR. Pracovala i v řídících fakultních funkcích, kde se jako dvojnásobná proděkanka biologické sekce přímo podílela na moderním směrování současné biologie. Stále působí jako garantka největšího bakalářského studijního oboru Biologie, výrazně se angažuje v učitelském studiu biologie a je dlouholetou hlavní organizátorkou bakalářských státních závěrečných zkoušek na biologii. 
Cenu převzal kolega Dr. Michal Vinkler.

doc. RNDr. Stanislav Vybíral, CSc.

Celoživotní dráha docenta Stanislava Vybírala je neodmyslitelně spojena s naší fakultou, kde se i ve svém pokročilém věku neúnavně věnuje studentům. Pod jeho vedením ukončilo úspěšně své práce několik desítek diplomantů. Vychoval několik generací fyziologů, kteří na něj rádi vzpomínají. Velkou část energie věnoval nezištnému zajištění provozu chovů laboratorních zvířat a zavedl Kurz práce se zvířaty, který je mezi studenty stále velmi populární. Patřil vždy mezi nejoblíbenější pedagogy a ve vědecké práci se věnoval zejména oblasti chladové adaptace. Na jeho bohaté zkušenosti a výsledky práce ve svém současném výzkumu stále navazují kolegové na katedře fyziologie.