E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Proměny historické geografie

Historická geografie je etablovaným oborem, který však v posledních letech prochází řadou zásadních proměn. O tom, jak vypadá současná práce odborníka v této oblasti i o nadcházejících konferencích, které bude hostit naše fakulta, jsme si povídali s geografem a předsedou sekce Historické geografie a environmentálních dějin při České geografické společnosti doc. RNDr. Pavlem Chromým, Ph.D.



 

vchg_cesky.jpg


 

Na konferenci “Proměny historické geografie: výzkum a vzdělání” , která proběhne na naší fakultě 27. 1. 2016, zve ředitelka Historického ústavu AV ČR a hlavní řešitelka projektu excelence podpořeného Grantovou agenturou ČR prof. Eva Semotanová, spoluřešitel projektu za PřF UK a předseda sekce Historické geografie a environmentálních dějin při ČGS doc. Pavel Chromý a předseda Komise pro historickou geografii při AV ČR dr. Robert Šimůnek z Historického ústavu AV ČR.

Organizační tým konference vede dr. Dana Fialová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.

Více informací o konferenci a aktivitách Výzkumného centra historické geografie naleznete na www.historickageografie.cz.

Fotografie z konference si můžete prohlédnout ZDE

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


 

Vážený pane docente, scházíme se v sídle Geografické sekce PřF UK a na tradičním místě albertovské geografické školy, v budově Albertov 6 naší fakulty. Ve středu 27. ledna zde proběhne již 12. historickogeografická konference.  Můžete se pro nás stručně ohlédnout za historií těchto výročních setkání?  

Cyklus konferencí začal v roce 2005 v Historickém ústavu AV ČR, kde se historická geografie rozvíjela i v době normalizace. Tento obor se také tradičně přednášel na naší fakultě. Okruh odborníků v historické geografii se však začal významněji rozšiřovat až od 90. let. V roce 2005 jsme byli přizváni na konferenci pořádanou Historickým ústavem, která započala cyklus každoročních historickogeografických setkání. Na Přírodovědecké fakultě UK se konference koná již podesáté. Jejím cílem je informovat okruh odborníků z různých disciplín (cca 100–130 lidí), kteří se věnují proměnám prostoru a míst, o pokrocích v tématech, problémech i metodách výzkumu. Náš obor prodělal v posledních 10 až 15 letech mnoho proměn.

 

Můžete nám povahu těchto proměn přiblížit?

Historická geografie se od 60. let 20. století věnovala především Československu ve středoevropském prostoru a tento trend pochopitelně nějakou dobu přetrvával. Dnes jde vývoj směrem k řešení problémů různých regionů, míst či krajin – interpretují se obrazy, hledají se významy, symbolika míst, jejich identita, rozvíjí se aplikovaná historická geografie. Proměnily se akcenty na časové ose. Zatímco dříve se historická geografie věnovala především obdobím před začátkem 20. století, dnes  jsme tematicky významně posunuti do 20. století, zejména pak do jeho druhé poloviny. Reflektují se především “revoluční” změny, které nastaly po druhé světové válce, a s jejichž důsledky se dodnes potýkáme (proměna osídlení pohraničí, změna regionálních identit, změny administrativní správy apod.).

 

Posuny ve výzkumu jsou tedy dány změnou společenského klimatu?

Částečně. V posledních letech se proměnila také metodika. Významný posun přinesla možnost využívat nové technologie, např. v oblasti zpracování starých a historických map, 3D modelování, obecně při zpracování různorodých pramenů a zdrojů informací. Mnohé z nich byly zpřístupněny až v posledních letech.

 

3D_Praha podle II voj 1873.jpg

Do metod historické geografie v posledních letech výrazně promluvily technologie, umožňující např. 3D vizualizaci ve starých mapách. Zdroj: E. Semotanová, HÚ AV ČR, v.v.i.


Konference se pořádají v mezioborové spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd. Jak tato spolupráce funguje?

Zprvu neformálně a na bázi individuální spolupráce. Společný projekt historickogeografického bádání je institucionálně zajištěn od roku 2012, kdy jsme společně s Historickým ústavem získali grant excelence GA ČR: Výzkumné centrum historické geografie.  Po čtyřech letech řešení projektu jsme se rozhodli pro ohlédnutí za kořeny a výsledky naší spolupráce. První historickogeografická konference, která se konala v roce 2005, se jmenovala “Cesty historické geografie”. Jejím hlavním cílem bylo “rekognoskovat terén”: čím, kdo, kde a za jakým účelem se v historické geografii v Česku na Slovensku zabývá? Nyní již víme, že i mimo okruh Centra HG existuje řada odborníků, kteří se “našimi” tématy zabývají. Existuje např. řada historickogeograficky laděných projektů NAKI podpořených Ministerstvem kultury a dalších. 12. historickogeografická konference je tudíž dobrou příležitostí rekapitulovat aktuální proměny oboru. K ohlédnutí zpět nahrává i skutečnost, že jsme se s projektem Výzkumného centra vloni dostali do druhé poloviny jeho trvání. Postupně se tedy přesouváme od řešení konkrétních témat k formulování syntetizujících závěrů.


Kromě rekapitulace proměn témat a metod výzkumu kladete letos také akcent na vzdělávání.

Konference je koncipována tak, že bychom nejprve chtěli představit nová a nosná témata v historické geografii a poté dát prostor těm, kdo se jim věnují i mimo vlastní Centrum HG. Další blok je pak věnován aplikaci různých historickogeografických přístupů na vysokoškolských pracovištích. Závěrečná část konference se týká aplikace tematiky do  středoškolského vzdělávání. Proto jsou v tomto bloku zastoupení jak naši didaktici, tak partneři z Pedagogické fakulty UK, s níž v příštím akademickém roce znovu otevíráme studijní kombinaci zeměpis-dějepis.

 

Toto je tedy cesta k vysokoškolskému studiu historické geografie?

Ano, ale nikoliv jediná. Výzkum a studium historické geografie hodláme posunout tím, že chystáme akreditaci navazujícího magisterského studia “Historická geografie a environmentální dějiny”. Reagujeme na to, že do doktorských programů se hlásí uchazeči, kteří mají zájem přímo o historickou geografii. Také vnímáme, že všechny stávající kurikulární dokumenty ve sféře sekundárního vzdělávání posilují roli interdisciplinarity a spolupráce mezi přírodovědeckými a humanitními obory. Kombinace zeměpis-dějepis, která v 90. letech na naší fakultě existovala, byla ideálním polem pro to, aby nám připravila odborníky, kteří na sobě budou dále pracovat v doktorském studiu. Proto na znovuotevření kombinace zeměpis-dějepis hledíme s nadějí.


Pro ukotvení oboru na intelektuální mapě je třeba také mezinárodní spolupráce. Svým akcentem na regiony po ní váš obor přímo volá. Jak v současnosti vypadají snahy českých historických geografů v mezinárodním kontextu?

Prohloubení mezinárodní spolupráce je jedním z cílů projektu Výzkumného centra. Pohybujeme se v různých sítích spolupráce, přičemž navazujeme na starší tradici, zejména práce doc. Bičíka v oblasti výzkumu dlouhodobých změn ve využití ploch v rámci Mezinárodní geografické unie (IGU-LUCC), aktivity doc. Jelečka v Evropské společnosti environmentálních dějin (ESEH). Odborníci z Historického ústavu AV ČR rozvíjejí dlouhodobý projekt historických atlasů měst, který má kořeny v evropském prostředí. Výzkumy jak dlouhodobých změn využití ploch, tak historických měst pokračují i v rámci Výzkumného centra.

Z novějších směrů výzkumu lze zmínit např. problematiku dědictví kulturní krajiny (hlavně aktivity dr. Kučery v evropských sítích PECSRL a CHeriScape), religiózní krajiny (spolupráce dr. Havlíčka s evropskými geografy náboženství) či výzkum polarizace prostoru a periferií (participace dr. Jančáka a kol. v rámci RSA).

 

Laicky by se dalo očekávat, že spolupracujícími zeměmi budou především naši sousedé.  

Ano, ale naše aktivity momentálně směřují také do vzdálenějších míst. Opíráme se zejména o inspirace přicházející z Velké Británie a ze Severní Ameriky. V oblasti historické geografie jsou pro nás jistými ikonami např. prof. Alan Baker z University of Cambridge či prof. Donald Worster z Kansas University (oba dva již při různých příležitostech naši fakultu navštívili). V roce 2012, tj. v prvním roce existence Výzkumného centra, se na naší fakultě konalo nejprestižnější světové setkání historických geografů (15th International Conference of Historical Geographers).

 

Jaký tato konference zaznamenala ohlas?

Od roku 1975, kdy se zmiňované konference s periodicitou tří let pořádají, bylo pražské setkání největší. Snad i díky naší geografické poloze se podařilo propojit svět západních odborníků a bývalého východního bloku. I když počtem příspěvků byla větší konference v Londýně v roce 2015, po odečtení “místních” zůstává ta pražská stále největší a často se na ni v odborných kruzích vzpomíná. A to nejen z hlediska obsahové náplně jednání. Při diskuzích o pražské konferenci zahraniční kolegové často s obdivem zmiňují i hlavní “jeviště” konference: naši budovu Albertov 6 s kulisou staré Prahy.  

 

Znamená to tedy, že orientace českých historických geografů míří primárně do anglosaské oblasti?

Pro nás je samozřejmě také důležité, že máme vazby do Polska, Německa, Rakouska i na Slovensko. Ty bychom chtěli posílit. Proto na přelomu srpna a září letošního roku budeme pořádat  pod hlavičkou Výzkumného centra na naší fakultě konferenci středoevropských geografů. Tato konference by se mohla stát putovní.


 

IMG_4326_uprav.JPG

Dnešní historická geografie si všímá míst a jejich symboliky pro regiony i územní komunity. Foto: Z. Kučera, PřF UK v Praze

 

Hegemonem středoevropského prostoru je tradičně Německo.

Na Německo vazby existují – minimálně od roku 2001 komunikujeme s historickými geografy z univerzit v Bonnu, Bamberku či Mnichově. Nejčilejší komunikaci v tomto prostoru máme s Rachel Carson Center v Mnichově, který dnes už v podstatě nadevropsky zaštiťuje témata environmentálních dějin. I přes několikeré žádosti se nám však zatím nepodařilo získat větší projekt. Spolupráce je dosud zajištěna nepřímo spíše národními grantovými projekty. Už jen proto dlouhodobě usilujeme o řešení mezinárodních projektů. Jedním z výsledků dosavadní spolupráce bude letos i letní škola evropských environmentálních historiků, která se bude konat na naší fakultě v předvečer středoevropské konference.

 

Můžete uvést příklad nějaké další spolupráce s blízkým zahraničím?

Výzkumné centrum se významně podílí na výzkumu historického Kladska, mj. v kontextu aktivit stávajícího euroregionu Glacensis. Spolu s polskými kolegy jsme se podíleli na vydání  Historickogeografického lexikonu, který se této oblasti přímo věnuje. Tuto publikaci lze považovat za počátek řady prací, věnovaných právě podobným přeshraničním územím. Ke zpracování zvažujeme např. Chebsko, Vitorazsko a další – to je ovšem výhled do dalších projektů.

 

Za celou fakultu vám přejeme, aby konference nejen dobře dopadla, ale hlavně aby byla pro všechny přítomné obohacující a vedla k navázání další plodné spolupráce.

 

                                                                                                                                            ptal se: Michal Andrle

 
 

Vizitku výzkumného týmu Centra pro výzkum v kulturní a historické geografii PřF UK si můžete stanout v jazyce:

Českém

Anglickém

Německém

 

Publikováno: Středa 20.01.2016 11:45

Akce dokumentů

Kategorie: