E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Den Univerzity Karlovy v Akademii věd ČR

Týden vědy a techniky je jednou z největších akcí v oblasti popularizace vědy v České republice. Jedním z hlavních partnerů této akce je stejně jako vloni i letos Univerzita Karlova. 3. listopad je v programu akce vyhrazen pro vzájemné prolnutí obou institucí: je to Den Univerzity Karlovy v AV ČR a vice versa. Program akce je opravdu bohatý!
Čas 03.11.2016   09:00
03.12.2016   18:30
Přidat událost do kalendáře Google
vKalendář (Windows, Linux)
iCal (Mac OS X)

 

 

Extrémy počasí 3. 11. 2016, 9:00-10:30
ísto konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Malý sál – 205, 2. patro
Přednášející: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

Počasí nás ovlivňuje doslova každý den. Přitom může nabývat různých podob. Silné bouře s přívalovými dešti, kroupami a tornády, vichřice, vlny veder, extrémní sucho, trvalé deště a rozsáhlé povodně. Nic, co bychom neznali. Jak se však tyto extrémy dají předpovídat a lze před nimi účinně varovat? Je počasí v Česku stále extrémnější? Také na to odpoví přednáška.



Katolicismus – nebo petardu! O zápasech náboženství s moderní společnost 3.11.2016, 11:00-12:30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Malý sál – 205, 2. patro Přednášející: prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr., Fakulta humanitních studií UK

Přednáška ukazuje na vybraných fenoménech z moderních náboženských kultur 19. a 20. století, jakými způsoby se křesťanství (ne)vyrovnává se sekulární západní společností. Od Léona Bloy a Josefa Floriana ke křesťanskému undergroundu a k církevně-
společenským konfliktům dneška.


 

Klimatická změna a adaptace na ni z právního pohledu 3. 11. 2016, 11:00-12:30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Malý sál – 205, 2. patro Přednášející: Prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc., Právnická fakulta UK

Přednáška se bude zabývat minulostí, současností a budoucností problematiky klimatické změny a reakcí práva na ni, a to jak na úrovni práva mezinárodního, unijního, tak i národního českého. Pozornost bude věnována nejen boji se zdroji klimatické změny, ale i adaptaci a
mitigaci na tyto změny z pohledu ochrany vody, půdy, lesa, přírody a krajiny.


 

Evoluční psychologie za časů Facebooku 3.11. 2016, 17:00-18:30 Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Velký sál – 206, 2. patro
Přednášející: Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., Přírodovědecká fakulta UK

Evoluční psychologie se snaží vysvětlovat lidské chování z pohledu biologa – pokouší se zjistit, jak určité chování zvyšuje biologickou zdatnost svého nositele. Většina dosavadních učebnicových poznatků tohoto oboru však byla získána na poměrně malých vzorcích, obvykle na několika desítkách až stovkách osob, a to většinou studentů amerických univerzit. Facebook a jiné sociální sítě mnohé změnily – poznatky i teorie je nyní možno ověřit na mnohatisícových, různorodých vzorcích. Na příkladu několika našich studií si ukážeme, že výsledky bývají často velmi překvapivé.


 

Pestré podoby možnosti výkonu závislé práce 3. 11. 2016, 17:00-18:30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Malý sál – 205, 2. patro
řednášející: Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., Právnická fakulta UK

Během přednášky se dozvíte, jaké jsou znaky závislé práce, v jakých právních vztazích může být konána a které podoby jejího výkonu právní řád neumožňuje. Zjednodušeně řečeno se během přednášky seznámíte např. s tím, proč a jak je sankcionován tzv. švarcstystém, jak pestrá je škála tzv. atypických zaměstnání (od “domácí práce" až po agenturní zaměstnávání), proč výkon funkce statutárního orgánu společnosti není soudy považován za pracovněprávní vztah, jak je tomu s úvahami o možných pracovněprávních vztazích sportovců atp.


 

Migrace očima medievisty 3.11.2016, 13:00-14:30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Velký sál – 206, 2. patro
Přednášející: Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D., Filozofická fakulta UK

Migrační problém bývá dnes často nazírán jako jistá anomálie. Přednáška se naopak pokusí prokázat, že (masivní) pohyby obyvatelstva jsou normální a častou součástí dějinných procesů. Samotný středověk má svůj počátek ve velké migrační vlně, známé jako stěhování národů. V čem byl tento proces podobný a srovnatelný s dnešní vlnou přesunů a v čem se od ní naopak odlišoval, to jsou další témata této přednášky.


 

Můžeme věřit publikovaným výsledkům? 3. 11. 2016, 9:00-10:30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Velký sál – 206, 2. patro
řednášející: Doc. PhDr. Tomáš Havránek Ph.D., Fakulta sociálních věd UK a Česká národní banka


Během přednášky se dozvíte, proč články publikované ve vědeckých časopisech v průměru nadhodnocují velikost efektu, který zkoumají. Budeme diskutovat příklady z medicíny, klimatologie a ekonomie a představíme metodu meta-analýzy, která umožňuje literaturu o toto zkreslení očistit.


 

Krevní destičky v dobrém i ve zlém, 3. 11. 2016, 11:00-12:30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Velký sál – 206, 2. patro
Přednášející: Prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D., 3. lékařská fakulta UK


Krevní destičky (trombocyty) byly objeveny v druhé polovině 19. století jako poslední buněčné krevní elementy. Jejich role je zejména zahajovat krevní srážení v případě potřeby a na místě, kde je to nutné. Abnormity v počtu a funkci krevních destiček vznikají jako samostatná onemocnění, mohou být důsledkem léčby a vznikat u řady jiných, většinou vážných, nemocí a kritických stavů. Jednou
z nejčastějších příčin nedostatečného počtu trombocytů je imunitní trombocytopenie (ITP), která v akutní formě postihuje zejména děti a v chronické podobě pak dospělé pacienty. Toto onemocnění vzniká zejména tvorbou autoprotilátek proti vlastním trombocytům, které potom zanikají většinou ve slezině. Jednou z možností léčby ITP je odnětí sleziny (splenektomie). První splenektomie z této indikace byla provedena právě před 100 lety v roce 1916 na Karlově univerzitě v Praze. Moderní algoritmus léčby ITP splenektomii zahrnuje, i když ji indikujeme stále méně, protože je k dispozici více nechirurgických způsobů léčby. Nejčastější příčinou zvýšeného počtu trombocytů je zánět,
v případě primárního onemocnění jsou to tzv. myeloproliferativní onemocnění (esenciální trombocytémie – ET). Zvýšený počet trombocytů u ET může mít za následek trombózu (sražení krve) v netypických lokalizacích, v případě extrémně zvýšeného počtu pak dochází spíše ke krvácení. Trombocytopenie, která vzniká díky spotřebování destiček v mikrocirkulaci, provází závažná onemocnění jako Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), Hemolyticko – uremický syndrom (HUS) nebo Trombotická trombocytopenická purpura (TTP).

 


Zdravý životní styl podle středověkých životospráv, 3.11.2016, 15:00-16.30
Místo konání: AKADEMIE VĚD ČR, Národní 3, Praha 1, Velký sál – 206, 2. patro
Přednášející: prof. PhDr. Milada Říhová, Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy


O zdravém životním stylu se stále mluví, ale co to vůbec znamená? Obecně platí, že zdravý člověk nekouří, nemá nadváhu, jí zdravě a cvičí. Co ale zdravý životní styl znamenal ve středověku a dalo by se jím řídit dnes?


 

Součástí programu UK v rámci Týdne vědy a techniky je také výstava Známe věci známé? Výstava se koná 10.–11. listopadu 2016 v sídle Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1). Otevřeno bude oba dny od 10:00 do 18:00 hodin.

 

Publikováno: Pondělí 31.10.2016 14:55

Akce dokumentů