E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Zemřel profesor Jiří Krupička

Zemřel český geolog, esejista, myslitel, exulant, emeritní profesor University of Alberta v Edmontonu.

Jiří Krupička se narodil v Praze na Vinohradech 5. května 1913. Původně vystudoval moderní jazyky na Filosofické fakultě UK a v roce 1936 nastoupil jako profesor angličtiny na Obchodní akademii. Před dokončením studia jel s kamarádem na velkou cestu po Blízkém Východě, Turecku, Sýrii, Palestině a Egyptě, na kterou dodnes vzpomíná. Stále ho ale táhly přírodní vědy a tak začal při zaměstnání studovat geologii a astronomii. V roce 1947 pak dokončil doktorátem přírodních věd válkou přerušená studia na Přírodovědecké fakultě UK a přijal místo na universitním Petrografickém ústavu. Úspěšně zde přednášel a publikoval. Situace se změnila po únoru 1948 a Jiří Krupička byl v roce 1950 zatčen a odsouzen na šestnáct let za pokus přejít hranice a vyvézt anglicky napsaný rukopis své první knihy Člověk a lidstvo (výňatky vyšly v roce 1994 v knize Renesance rozumu). Prošel věznicemi a uranovými tábory (Bory, Jáchymovsko, Horní Slavkov, Příbramsko, Leopoldov). Leopoldovská vyhlazovací věznice se mu stala kulisou pro pozoruhodné svědectví zachycené v knize Stará pevnost.

Během pražského jara spoluzakládal K-231, po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 emigroval do Kanady. Do roku 1988 přednášel geologii na University of Alberta v Edmontonu kam docházel denně hodinu pěšky. Působil jako výtečný geology, zapojil do veškeré krajanské činnosti a podporoval ji jak jen mohl. To bylo oceněno nejvyšším uznáním a poctou Českého a Slovenského sdružení v Kanadě, Masarykovou cenou, kterou profesor Krupička obdržel r. 1992.

Největší vášní Dr. Krupičky byl vždy zájem o veškeré dění ve světě, který ho provázel již od dětství. Ovšem nejen o dění samo, ale také o jeho historické a filosofické příčiny, o problémy vztahu člověka a společnosti a o vliv vědy na náš svět, který vidí jako jeden celek. V roce 1993 mu vyšla Renesance rozumu, kterou Václav Havel navrhl v Anketě Lidových novin na Knihu roku 1994. Tato kniha tvoří volnou trilogii s Flagelantskou civilizací (1999) a Zkouškou dospělosti (2000). Citace shrnující Kruopičkův postoj: “Rozum je základní a nejdůležitější životní nástroj člověka. Komunismus tento nástroj zneužil, nová filozofie jej podceňuje a demokracie si s ním až příliš často neví rady. A přece nic lepšího než rozum nemáme a mít nebudeme."

V lednu 2000 byla Jiřímu Krupičkovi udělena Cena Českého PEN klubu za celoživotní dílo. Potom vydal dvě knihy, Starou pevnost (2001) a Rozmanitost života (2002), které původně tvořily jeden celek a ve kterých se podle vlastního vyjádření "pokouší dát tvar spleti poznatků a myšlenek nastřádaných na dlouhé životní pouti." Následoval Kosmický mozek (2005). Začátkem roku 2008 vyšla jeho zatím poslední kniha nazvaná Zmatek. Krupička zde uvažuje o problémech současného světa lidí, které jsou často protichůdné: „v dnešním světě vzniká paradox. Houstnoucí síť informací nevyjasňuje pohled na lidstvo jako celek, nepomáhá mysli vytvářet si soustavný a nerozporný obraz lidského světa. Dochází k opaku.  Dne 28. října 2009 byla Jiřímu Krupičkovi udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Dne 5. května 2013 profesor Krupička začal třetí život velebného kmeta či druhou stovku let. Prof. RNDr. Jiří Krupička zemřel 24. dubna 2014 v Edmontonu.

Čest jeho památce.

Publikováno: Úterý 06.05.2014 11:00

Akce dokumentů