Věda, která se zrodila v Praze

I když v celkovém významu pro zachování i rozvoj lidstva těžko hledá významem sobě rovnou, nevyhřívala se experimentální biologie rostlin nikdy přímo na výsluní laického zájmu. Velikánem skrytým zrakům veřejnosti  stejně dobře jako disciplína, kterou v podstatě založil,  byl i v Praze působící vratislavský rodák Julius Sachs.  Na jeho počest byl v úterý 6.5. v  11:00 před budovou Přírodovědecké fakulty UK (Praha 2, Viničná 5) odhalen jeho památník – busta na žulovém podstavci.

Autorem díla je Jindřich Zeithamml, který vede sochařský ateliér na pražské Akademii výtvarných umění. Záštitu nad odhalením převzal děkan fakulty profesor Bohuslav Gaš. „Jsme rádi, že budeme moci alespoň tímto způsobem vzdát hold Juliu Sachsovi a jeho celoživotnímu dílu,“ říká profesor Gaš.

Autor ilustrace Julius Sachs, zdroj: Archiv NM

Na oslavě otce-zakladatele své disciplíny, jejíž základy položil von Sachs právě během svého působení na Karlo-Ferdinandově univerzitě  v Praze, se  podíleli vědci  sdružení v České společnosti experimentální biologie rostlin, mezi něž patří i odborníci z naší fakulty. „Můžeme být právem hrdi, že takovýto badatel světového formátu začal svou vědeckou kariéru u nás v Praze. Proto chceme Pražanům tuto zajímavou osobnost přiblížit,“ vysvětlují hlavní iniciátoři sachsovských oslav – docent Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a profesorka Jana Albrechtová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, předsedkyně České společnosti experimentální biologie rostlin.

Autor ilustrace Julius Sachs, zdroj: Archiv NM

Během prvního květnového úterka byl von Sachs oslaven hned natřikrát. Po slavnostním odhalení pomníku  následovalo odborné kolokvium „Julius Sachs, zakladatel moderní rostlinné fyziologie“, které se pod záštitou prorektora Univerzity Karlovy doc. RNDr Jana Konvalinky, CSc.  konalo ve velkém sálu Novoměstské radnice. Téhož dne v  18.00 pak oslavy  pokračovaly vernisáží výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“, která pod záštitou předsedy AV ČR prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., dr.h.c. v budově AV ČR na Národní 3. Výstava bude přístupná od 7. do 28. května 2014, každý všední den od 9:00 do 19:00 hodin.

Autor ilustrace Julius Sachs, zdroj: Archiv NM

A že je vám životní příběh jednoho z nejvýznamnějších vědců, kteří kdy na naší univerzitě působili, neznámý? Nechme si jej přiblížit slovy hlavního iniciátora sachsovských oslav, nestora české rostlinné fyziologie doc. Ing. Jan Krekule, DrSc.:

Výchozí bod trajektorie životní dráhy oboru, dnes známého jako experimentální fyziologie rostlin, známe přesně: Praha, Nové Město, Spálená ulice. Sem přijel počátkem zimy v roce 1851 na pozvání do Purkyňova Fyziologického ústavu německý student Julius Sachs. Vynikající český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně si cenil jeho kreslířského nadání, s nímž se seznámil během svého působení ve Vratislavi. Zaměstnal Sachse jako soukromého asistenta a přijal jej i do rodiny.

Za sto zlatek ročně zhotovoval Sachs ilustrační tabule pro vyučování a kreslil mikroskopické preparáty. Pozvánka do Prahy byla také velkorysým gestem. Sachs osiřel, ocitl se doma bez prostředků a bez možnosti stálého výdělku. Kritickou situaci chtěl dokonce řešit odchodem na moře. Řešením se však nakonec stala Praha.

Již v prvním roce pražského pobytu dokončil Sachs gymnaziální studia. Po nich byl přijat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu (tehdejší název Univerzity Karlovy) ke studiu přírodních věd. Zvládal práci pro Fyziologický ústav, studium i přípravu publikací. Většinou to byly populárně-vědecké články o rostlinách – jak pro český časopis Živa, tak pro německý Lotos. Za dobu studia jsou těch článků, provázených jeho brilantními ilustracemi, skoro tři desítky.

Roku 1857 ukončil Sachs doktorské studium a ve svých 25 letech se stal takzvaným privátním docentem v oboru rostlinná fyziologie. Šlo o světovou premiéru – první docent nově založené vědní disciplíny. V Praze se tak zrodilo studium rostlin a jejich struktur z hlediska fyzikálního či biochemického, jak se volně definuje rostlinná fyziologie. (Patří sem i molekulárně-biologické přístupy, ale jejich čas přišel až o nějakých 100 let později.)

První krůčky právě narozeného oboru se odehrály na stole u oken Sachsova bytu v pražské Myslíkově ulici, kam se odstěhoval v roce 1857. Návštěvníka by upoutala řada skleněných nádob se širokým hrdlem a v nich rostliny ve vodě. Předmětem studia bylo větvení kořenů; vodní kultura umožňovala jeho trvalé sledování.

Navíc mladý vědec zjistil, že ve vodě se rostlinám dobře daří: rostou, vyvíjejí se, nakonec i kvetou. Tato pozorování vyústila ve vypracování vodní kultury rostlin (hydroponie), kterou biologové používají dodnes. Již na samém počátku se hydroponie uplatnila při výzkumu minerální výživy a umožnila racionální využití umělých hnojiv.

Sachs objevil hydroponii, zároveň vědecký svět díky hydroponii objevil Sachse. Přinesla mu nabídku místa v lesnické a zemědělské akademii v Tharandtu u Drážďan. Roku 1859 vyměnil své soukromé pracoviště v Myslíkově ulici za skutečné laboratoře a pokusná pole v blízkém Sasku. Začala strmá kariéra, během níž se Botanický ústav Univerzity ve Würzburgu, který dlouhá léta řídil, stal světovou Mekkou rostlinné fyziologie. Sám Sachs nový obor uspořádal a vlastními pokusy podnítil mnohé směry fyziologického bádání.

Devět let pražského pobytu Julia Sachse udělalo z učedníka učitele a zapsalo se do historie přírodních věd. Berte tento příběh jako pozvánku k seznámení s oborem, který se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy od svého založení bohatě rozrostl. O tom se můžete přesvědčit na stránkách Katedry experimentální biologie rostlin.

"Spící příroda" patří k slavným Sachsovým ilustracím.

Život Julia Sachse v datech:

• narozen 2. 10. 1832 ve Vratislavi
• zemřel 29. 5. 1897 ve Würzburgu
• 1851: Po smrti rodičů přijímá nabídku J. E. Purkyně a přichází do Prahy jako jeho soukromý asistent. Je přijat do Purkyňovy rodiny.
• 1851–56: Dokončuje gymnázium a na Filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity absolvuje studium přírodních věd a filosofie. Publikuje v populárně-vědeckých časopisech Živa a Lotos.
• 1857: Stává se prvním docentem v oboru rostlinné fyziologie. Pronajímá si byt v Myslíkově ulici, kde provádí experimenty s klíčením, růstem a minerální výživou rostlin. Přednáší také na univerzitě a na soukromé střední škole.
• 1959: Stěhuje se do saského města Tharandtu, kde získává místo na Lesnické a zemědělské akademii.
• 1861–67: Působí na Ústavu zemědělské botaniky v Bonnu, kde je roku 1862 jmenován profesorem.
• 1868: Stává se vedoucím katedry botaniky na Univerzitě ve Würzburgu, kde setrvá prakticky do konce života. Zde vzniká většina jeho vědeckých výsledků i literárního odkazu.