E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Soutěž Věda je krásná 2015 zná své vítěze

Výsledky 7. ročníku soutěže Věda je krásná byly slavnostně vyhlášeny před začátkem Vánočního koncertu PřF UK v Karolinu. Podle odborné poroty i laiků se letošní ročník mimořádně vydařil. S výsledky se můžete seznámit po rozkliknutí této aktuality.

 

Absolutní vítěz  

Jan Ponert – Kyperské oko     

                             

Vědecká fotografie

1. místo: Aleš Buček – Odhalení vosíci

2. místo: Dominik Vondráček – Plachtící přízrak

3. místo: Aleš Buček – Transformátoři

 

Vědecká mikrofotografie

1. místo: Jana Bulantová – Ixodes In Flagranti

1. místo: Martin Minařík – The Baby Squid

2. místo: Pavel Kocourek, Jan Mourek – Malováno jinovatkou

3. místo: Pavel Kocourek, Jan Mourek – Svinulky na ranní rozcvičce

 

Vědecká ilustrace

1. místo: Martina Nacházelová – Ptáci USA

2. místo: Martina Nacházelová – Krásní či oškliví?

3. místo – Jiří Nepožitek – Kasuár

 

Virtuální příroda

1. místo: neuděleno

2. místo: Filip Uhlík – La@C76

3. místo: Filip Uhlík – Lidský rhinovirus typu 14

 

kategorie Video-animace-časosběr

1. místo: neuděleno

2. místo: Miloš Duchoslav, Jabloň

3. místo: Tomáš Figura, Podzim v mechovém lese

Kategorie Objevitelská

Petr Bambousek: Lezec, Listovnice červenooká, Termití vojáci

 

Kategorie Instagram

Martin Smrž – Poslední objetí

 

Divácké hlasování

Iva Vyhnánková – Pohled do karbonského pralesa


Kyperské oko

Jan Ponert

absolutní vítěz

Vyobrazený útvar připomínající oko je ve skutečnosti semenem rostliny tořiče Ophrys kotschyi. Červeně svítící obal, tzv. osemení, je tvořený odumřelými buňkami. Jedinou živou částí semene je malé, zeleně svítící embryo. Protože semeno neobsahuje žádné zásobní pletivo, po vyklíčení je růst mladého tořiče plně závislý na pomoci symbiotických hub. Tuto rostlinu najdeme pouze na Kypru, ale kvůli své závislosti na houbách z přírody postupně mizí.

 

 

 

Odhalení vosíci

autor: Aleš Buček

1. místo, kategorie Vědecká fotografie

Vosíci budují hnízda bez vnějšího papírového obalu, která čítají jen několik desítek buněk. S oblibou je lepí na člověkem vytvořená místa, jež poskytují ochranu před deštěm. Fotografie zachycující buňky s larvami a vajíčky pochází z hnízda přilepeného na spodní stranu palivového dříví.

 

 

 

Plachtící přízrak

autor: Dominik Vondráček

2. místo, kategorie Vědecká fotografie

Mezi stromy právě plachtí letucha malajská (Cynocephalus variegatus). V protisvětle je vidět celá plocha patagia, tedy kožní blány, která jí napomáhá k překonávání i více než 100 metrů dlouhých vzdáleností. Celková délka dospělého zvířete se pohybuje i s ocasem mezi 50 až 60 cm. Dnes mezi letuchy (samostatný řád Dermoptera) řadíme dva druhy žijící v jihovýchodní Asii. Foto pořízeno v botanické zahradě ostrova Penang v Malajsii.

 

 

Transformátoři

autor: Aleš Buček

3. místo, kategorie Vědecká fotografie

Ponravy brouků musí zkonzumovat, nebo přesněji prohnat svým trávicím traktem, neuvěřitelné množství málo výživné organické hmoty, aby svou vlastní tělesnou hmotnost navýšily jen o několik gramů a dosáhly velikosti potřebné k zakuklení. Na fotografii jsou ponravy tropického zlatohlávka Coelorrhina cornuta, které dokáží přetransformovat litry lesní hrabanky na úhledné granulky trusu.

 

 

 

 

Ixodes in flagranti

autorka: Jana Bulantová

1. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Dospělí samci klíšťat Ixodes ricinus sice nesají krev, přesto je velmi často najdeme přímo na hostiteli, kam jsou lákáni vidinou setkání s perspektivními partnerkami pro páření. Před samotným spojením samec nejprve přečerpá své pohlavní buňky do rypáčku (hypostomu), který během samotného aktu zanoří do pohlavního otvoru samičky.

 

The Baby Squid

autor: Martin Minařík

1. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Olihně budí úžas i při pohledu pouhým okem. A co teprve pokud se pustíte do studia jejich embryogeneze! Série snímků ukazuje embryo ze všech stran díky pootočení před každým snímáním. Uprostřed růžice ramen je stále patrný zbytek žloutkového váčku opatřený zeleně značenými brvami. Průhledným tělíčkem pak prosvítají fialově zvýrazněné svazky svalů. Každý snímek vznikl složením z několika vrstev nasnímaných pomocí fluorescenčního stereomikroskopu.

 

 

Malováno jinovatkou

autoři: Jan Mourek a Pavel Kocourek

2. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Snímek ze skenovacího mikroskopu zachycuje část hlavy mnohonožky chlupule podkorní (Polyxenus lagurus) se smyslovými brvami a skupinou jednoduchých oček. Snímek byl pořízen při zvětšení 550×.

 

 

Svinulky na ranní rozcvičce

autoři: Jan Mourek a Pavel Kocourek

3. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje čtyři jedince mnohonožky svinulky hrbolaté (Trachysphera gibbula) v různých fázích svinování. Pořízeno při zvětšení 37×.

 

 

Ptáci USA

autorka: Martina Nacházelová

1. místo, kategorie Vědecká ilustrace

Série ilustrací vybraných druhů ptáků Severní Ameriky. Nahoře salašník modrý (Sialia sialis), dole kardinál červený (Cardinalis cardinalis). Výběr z obrázků kreslených na zakázku pro americkou společnost Brass Reminders. Technika: Adobe Photoshop.

Další kresby z této série najdete na webu soutěže.

 

 

 

Krásní, či oškliví?

autorka: Martina Nacházelová

2. místo, kategorie Vědecká ilustrace

Série ilustrací savců pro výzkum týkající se hodnocení krásy zvířat Petry Polákové z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nahoře rypoš obří (Fukomys mechowii), dole maki trpasličí (Microcebus murinus). Kresleno digitálně v programu Adobe Photoshop.

Další kresby z této série najdete na webu soutěže.

 

 

Kasuár

autor: Jiří Nepožitek

3. místo, kategorie Vědecká ilustrace

Kasuár přílbový (Casuarius casuarius) je velký tropický pták patřící mezi běžce. Jeho nápadným znakem je velká přilbice, která poněkud netradičně dominuje zejména u samic. Zajímavostí je, že o stavbu hnízda a sezení na vejcích se stará samec. Bohužel je tento krásný pták ve volné přírodě ohrožen. Kresba tužkou.

 

La@C76

autor: Filip Uhlík

2. místo, kategorie Virtuální příroda

Spinová hustota endohedrálního metallofullerenu La@C76.

 

 

Lidský rhinovirus typu 14

autor: Filip Uhlík

3. místo, kategorie Virtuální příroda

Symetrie obalu lidského rhinoviru typu 14 složeného z 240 jednotek (PDB 1k5m).

 

 

Lezec

autor: Petr Bambousek

vítěz kategorie Objevitelská

Lezci jsou prapodivné ryby, které významnou část života tráví mimo vodní prostředí. Do vody si chodí prakticky jen uložit vodu do žaber, aby mohly dýchat. Po souši se pohybují s pomocí předních ploutví, jejichž střední část je srostlá do podoby „přísavky“, která jim umožňuje přichycení v mangrovníkových houštinách. Tato fotografie byla pořízena na Borneu.

 

Listovnice červenooká

autor: Petr Bambousek

vítěz kategorie Objevitelská

Středoamerické žabky listovnice patří do příbuzenstva našich rosniček. Jejich pestré a kontrastní zbarvení je předurčilo k tomu, aby se staly jedněmi z nejfotografovanějších žab vůbec. Za pozornost na jejich těle stojí i jednotlivé detaily, jako je například oko, které výrazně kontrastuje se zeleným zbarvením těla. I přes tuto barevnou kombinaci však nejde o druh jedovatý, ale jedovaté druhy napodobující (pseudoaposematika).

 

 

Termití vojáci

autor: Petr Bambousek

vítěz kategorie Objevitelská

Termiti jsou fascinující svou početností i pracovitostí. Když narazíte na jejich milionovou armádu, vypadají jako nekonečný proud řeky. Bližší pohled odhalí, že po obou „březích“ stojí nehybní jedinci. Jsou to vojáci, kteří mají za úkol strážit dělníky. Nemilosrdně odrážejí útoky všech záškodníků.

 

Poslední objetí

autor: Martin Smrž

vítěz kategorie Instagram

 

 

Pohled do karbonského pralesa

autorka: Iva Vyhnánková

vítězka diváckého hlasování

Prales, který se na našem území rozkládal v období karbonu. Tvořily ho hlavně stromovité plavuně, přesličky, kapradiny i primitivní nahosemenné rostliny. Díky těmto pralesům byla tehdy vyšší hladina kyslíku v atmosféře než dnes, proto mohli někteří bezobratlí dorůstat obřích rozměrů – příkladem je třeba vážka Meganeura s rozpětím křídel půl metru nebo dvoumetrová stonožka.

 

 

Publikováno: Středa 16.12.2015 14:20

Akce dokumentů