E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Na fakultě byly prezentovány projekty podpořené z Norských fondů. Přítomna byla i velvyslankyně Norského království

V rámci Fakultní vědecké konference, která v albertovské Velké geologické posluchárně proběhla 10. 11., byly naší akademické veřejnosti i všem návštěvníkům představeny tři vědecké projekty naší fakulty, které jsou podpořeny z Norských fondů. Dva z nich se týkají prioritní oblasti "životní prostředí", třetí pak prioritní oblasti "zdraví".

 

                                  Podpořeno grantem z Norska. / Supported by grant from Norway

 

 

Po úvodním slovu děkana Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Bohuslava Gaše, CSc. přednesla úvodní zdravici velvyslankyně Norského království v České republice Siri Sletner. Její excelence zdůraznila význam propojování špičkových vědeckých týmů na mezinárodní bázi a ocenila také, že se vědecké projekty, řešené za českou stranu pracovníky Přírodovědecké fakulty UK, nacházejí ve významných prioritních oblastech, jimiž jsou "zdraví" a  "životní prostředí".

 

konference.01_RL (3).jpg

Děkan PřF UK prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc. a její excelence velvyslankyně Norského království v České republice Siri Sletner. Foto Radek Lüftner.

 


Jako první prezentovala záměry, strukturu spolupráce a také první výsledky projektu “Genomika trojrozměrných kvasinkových kolonií: Model pro studium vývoje nádorů a resistence biofilmů” prof. RNDr. Zdena Palková, CSc. z katedry genetiky a mikrobiologie biologické sekce PřF UK. Profesorka Palková vysvětlila záměr studia komplikované trojrozměrné struktury kvasinkových kolonií a její genomiky a transkriptomiky. Závěrem seznámila posluchače s aktuálním stavem výzkumů, na kterém se za českou stranu podílí laboratoř prof. Palkové na PřF UK a laboratoř dr. Libuše Váchové na Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Sekvenační metody nové generace, které poskytne norský partner,  umožní v první řadě rozšířit výzkum diferenciace kolonií v oblastech genomiky a transkriptomiky.

Norský partner: Sekvenační centrum, Univerzitní nemocnice v Oslu, dr. Gregor Gilfillan

 

konference.01_RL (6).jpg

Prof. RNDr. Zdena Palková, CSc. z katedry geneticky a mikrobiologie PřF UK. Foto: Radek Lüftner.


 

Dalším v sérii prezentujících byl prof. RNDr. Petr Štěpnička, Ph.D. z katedry anorganické chemie chemické sekce PřF UK, který představil první ze dvou projektů v prioritní oblasti životní prostředí:  “Fosfinové ligandy pro reakce vzniku C-C vazeb šetrné k životnímu prostředí”. Tento vědecký projekt je zaměřen na design nových ligandů pro prakticky důležité katalytické procesy, pro něž bere v úvahu tzv. E-faktor (environmentální faktor, zohledňující produkci kilogramu odpadu na kilogram produktu) a také absolutní množství vyprodukovaného odpadu.

Tyto parametry jsou extrémně nepříznivé zejména při výrobě maloobjemových chemikálií včetně léčiv. ”Zelené” postuláty současné chemie proto volají pro využívání alternativních syntetických postupů, například efektivních nových katalyzátorů, které by byly navíc opakovatelně využitelné. Takovou skupinou látek mohou být fosfinoferocenové ligandy modifikované polárními amidosulfonátovými skupinami. Tyto nové molekuly budou připraveny českým týmem a  implementovány do teoretického konceptu, který vyvíjí norský partner.

Norský partner: University of Bergen (Professor Vidar Remi Jensen)

 

konference.01_RL (16).jpg

Prof. RNDr. Petr Štěpnička, Ph.D. z katedry anorganické chemie PřF UK.  Foto: Radek Lüftner.

 


Jako poslední představil projekt  “Využití dlouhodobých (pasivních) vzorkovacích metod v kombinaci s in situ mikrokosomy k posouzení potenciálu (bio)degradace” prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D.  z Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Projekt se (ve spolupráci s českou firmou Dekonta)  zabývá v první řadě využitím zařízení na vzorkování půdy, pasivního vzorkovače pro studium dekotaminace (zejména podzemní vody z období tzv. starých zátěží). Pasivní vzorkovač umožňuje charakterizaci procesů v půdě nejen z chemického hlediska, ale i z hlediska mikrobiologického.

Jedním z významných toxických polutantů je šestimocný chrom, který je v podzemních vodách navíc velmi mobilní. Naší strategií je redukce šestimocného chromu na chrom trojmocný, který je naopak netoxický a imobilní. Dalším z projektů, který již konkrétně souvisí s podporou z Norských fondů,  je dekontaminace spodních vod chlorovanými etyleny. Ty dokáží redukovat jisté typy anaerobních bakterií, jejichž množení však zabraňuje přítomnost šestimocného chromu.

Dekontaminaci je možné provést s pomocí injektáže nanoželeza do podzemní vody. Dalším příspěvkem je injektáž syrovátky, která slouží jako médium pro pomnožení půdních mikroorganismů, k jejichž schopnostem taktéž patří redukce šestimocného chromu. K analýze půdní mikroflóry byly využity techniky sekvenování nové generace. Přesné poznání dynamiky půdního chemismu v návaznosti na mikrobiologickou charakteristiku půd a spodních vod umožní optimalizaci investicí do relativně drahého nanoželeza.   

Norský partner: ALS Norway

 

konference.01_RL (22).jpg

Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D. z Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Foto: Radek Lüftner.

 

Celá konference proběhla za hojné a aktivní účasti akademické obce PřF UK a hostů.  

Fotogalerii ze setkání naleznete ZDE.

 

 

 

                                     Podpořeno grantem z Norska. / Supported by grant from Norway

 

Publikováno: Čtvrtek 19.11.2015 10:55

Akce dokumentů